Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes označila výskyt eboly v Kongu za mimořádnou událost světového dosahu. Zároveň však dodala, že propuknutí nemoci je stále jen regionální, nikoli globální hrozbou. Ostatním státům mimo zasaženou oblast proto WHO nedoporučuje jakkoli omezovat dopravu, uzavírat hranice nebo provádět vyšetření cestujících na letištích, v přístavech a v dalších místech vstupu.
Zatímco riziko šíření nákazy v zasaženém regionu je vysoké, nebezpečí úniku viru mimo oblast zůstává nízké, uvedl dnes šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. "Prohlášení za mimořádnou událost by nemělo sloužit ke stigmatizaci nebo jako trest pro ty lidi, kteří nejvíce potřebují naší pomoc," dodal.
Vyhlášení eboly jako globální zdravotnické události často přinese větší zájem světových dárců a humanitárních organizací, zároveň však může způsobit přehnanou reakci nervózních vlád, které začnou zavírat hranice svých států, píše agentura AP. "Zásadní je, aby státy nepoužívaly vyhlášení mimořádné události jako záminku k omezení obchodu a k přesídlování lidí, což by mohlo mít negativní efekt na činnost lékařů a na život obyvatelstva v regionu," uvedl Robert Steffen, šéf krizového výboru WHO.
#Ebola outbreak in #DRC declared a Public Health Emergency of International Concern - press release ?https://t.co/wiaOsDeOO7 pic.twitter.com/ElR91WS98z
— World Health Organization (WHO) (@WHO) July 17, 2019
Komise expertů při třech předchozích příležitostech odmítla současnou epidemii eboly zařadit do této kategorie hrozby. Na začátku týdne se ale objevil první případ nákazy ve dvoumilionovém městě Goma na severovýchodě Konga u hranic s Rwandou, kde se nachází také mezinárodní letiště.
Rozšíření nákazy z řídce osídlených venkovských oblastí do hustě zabydlených měst se přitom experti obávali již několik měsíců, a WHO měla výskyt viru podle názoru některých z nich prohlásit za mimořádnou událost již dříve.
Vyhlášení mimořádné zdravotní události světového dosahu je výjimečné opatření, ke kterému se WHO uchýlila zatím čtyřikrát. V roce 2009 kvůli chřipce typu H1N1, takzvané prasečí chřipce, v roce 2014 nejdříve v souvislosti s šířením dětské obrny a následně kvůli epidemii eboly na západě Afriky, při které zemřelo přes 11.300 lidí, a naposledy v roce 2016 kvůli viru zika v Jižní Americe.
Ebola, nebo též krvácivá horečka, je kvůli vysoké nakažlivosti jednou z nejobávanějších chorob na světě.
Nemoc se zatím projevila převážně v Kongu. V regionu, kde se nákaza šíří, působí desítky ozbrojených skupin, které stěžují práci lékařům. Násilnosti navíc nutí lidi opouštět své domovy a utíkat za hranice do sousedních států. Mezi místním obyvatelstvem se k tomu šíří o nemoci řada pověr, někteří nakažení tak symptomy skrývají, protože nedůvěřují humanitárním pracovníkům. Množí se i útoky proti polním nemocnicím, řada lékařů je na útěku.
Tři případy zaznamenaly úřady i v Ugandě na začátku letošního června, kdy ji do této země přivezla konžská rodina. Šíření viru se tehdy podařilo zamezit, trojice nakažených ale zemřela. Dnes v Ugandě nemoci podlehla další žena, která si nákazu přinesla rovněž z Konga.
Epidemii eboly vyhlásily konžské úřady loni v srpnu, od té doby nemoci podlehlo již téměř 1700 lidí. Od roku 1976 je to již desátá, a zatím nejhorší, epidemie eboly v této zemi.
Související
Ebola to není. Testy u Američana vyloučily krvácivou horečku
Cizinec s podezřením na ebolu přišel do styku s dalšími lidmi. Hygienici je vypátrali
Ebola , Kongo , WHO (Světová zdravotnická organizace)
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
před 54 minutami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 1 hodinou
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 2 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 4 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 4 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 5 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 5 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 7 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 8 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 9 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 9 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 11 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.
Zdroj: Libor Novák