Ebola řádí naplno. Z epidemie v Kongu je celosvětová hrozba, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes označila výskyt eboly v Kongu za mimořádnou událost světového dosahu. Zároveň však dodala, že propuknutí nemoci je stále jen regionální, nikoli globální hrozbou. Ostatním státům mimo zasaženou oblast proto WHO nedoporučuje jakkoli omezovat dopravu, uzavírat hranice nebo provádět vyšetření cestujících na letištích, v přístavech a v dalších místech vstupu.

Zatímco riziko šíření nákazy v zasaženém regionu je vysoké, nebezpečí úniku viru mimo oblast zůstává nízké, uvedl dnes šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. "Prohlášení za mimořádnou událost by nemělo sloužit ke stigmatizaci nebo jako trest pro ty lidi, kteří nejvíce potřebují naší pomoc," dodal.

Vyhlášení eboly jako globální zdravotnické události často přinese větší zájem světových dárců a humanitárních organizací, zároveň však může způsobit přehnanou reakci nervózních vlád, které začnou zavírat hranice svých států, píše agentura AP. "Zásadní je, aby státy nepoužívaly vyhlášení mimořádné události jako záminku k omezení obchodu a k přesídlování lidí, což by mohlo mít negativní efekt na činnost lékařů a na život obyvatelstva v regionu," uvedl Robert Steffen, šéf krizového výboru WHO.

#Ebola outbreak in #DRC declared a Public Health Emergency of International Concern - press release ?https://t.co/wiaOsDeOO7 pic.twitter.com/ElR91WS98z

— World Health Organization (WHO) (@WHO) July 17, 2019

Komise expertů při třech předchozích příležitostech odmítla současnou epidemii eboly zařadit do této kategorie hrozby. Na začátku týdne se ale objevil první případ nákazy ve dvoumilionovém městě Goma na severovýchodě Konga u hranic s Rwandou, kde se nachází také mezinárodní letiště.

Rozšíření nákazy z řídce osídlených venkovských oblastí do hustě zabydlených měst se přitom experti obávali již několik měsíců, a WHO měla výskyt viru podle názoru některých z nich prohlásit za mimořádnou událost již dříve.

Vyhlášení mimořádné zdravotní události světového dosahu je výjimečné opatření, ke kterému se WHO uchýlila zatím čtyřikrát. V roce 2009 kvůli chřipce typu H1N1, takzvané prasečí chřipce, v roce 2014 nejdříve v souvislosti s šířením dětské obrny a následně kvůli epidemii eboly na západě Afriky, při které zemřelo přes 11.300 lidí, a naposledy v roce 2016 kvůli viru zika v Jižní Americe.

Ebola, nebo též krvácivá horečka, je kvůli vysoké nakažlivosti jednou z nejobávanějších chorob na světě.

Nemoc se zatím projevila převážně v Kongu. V regionu, kde se nákaza šíří, působí desítky ozbrojených skupin, které stěžují práci lékařům. Násilnosti navíc nutí lidi opouštět své domovy a utíkat za hranice do sousedních států. Mezi místním obyvatelstvem se k tomu šíří o nemoci řada pověr, někteří nakažení tak symptomy skrývají, protože nedůvěřují humanitárním pracovníkům. Množí se i útoky proti polním nemocnicím, řada lékařů je na útěku.

Tři případy zaznamenaly úřady i v Ugandě na začátku letošního června, kdy ji do této země přivezla konžská rodina. Šíření viru se tehdy podařilo zamezit, trojice nakažených ale zemřela. Dnes v Ugandě nemoci podlehla další žena, která si nákazu přinesla rovněž z Konga.

Epidemii eboly vyhlásily konžské úřady loni v srpnu, od té doby nemoci podlehlo již téměř 1700 lidí. Od roku 1976 je to již desátá, a zatím nejhorší, epidemie eboly v této zemi.

Související

Ebola, ilustrační fotografie

Kongo oznámilo třetí případ nákazy ebolou

Kongo oznámilo třetí případ nákazy ebolou. Nakažený muž byl v kontaktu s pacientem, který na toto krvácivé onemocnění zemřel v dubnu. Po něm pak zemřela rovněž jeho švagrová. Kongo zasáhla čtrnáctá vlna nákazy ebolou. Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes podle agentury Reuters potvrdila třetího nemocného ve městě Mbandaka na severozápadě země.

Více souvisejících

Ebola Kongo WHO (Světová zdravotnická organizace)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 52 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy