Spojenci zabili Kaddáfího nejmladšího syna a tři vnoučata

Tripolis - Při náletu Severoatlantické aliance zahynul nejmladší syn libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a tři plukovníkova vnoučata, potvrdil v neděli mluvčí režimu Músá Ibrahím. Informuje o tom agentura AFP.

Na dům 29letého Sajfa Araba "zaútočili dnes (v sobotu) v noci plnou silou, v přímé operaci, která měla zabít vůdce této země," uvedl Ibrahím. Kaddáfí a jeho manželka v té době rovněž pobývali v tomto domě, vyvázli ale bez zranění, dodal Ibrahím. "Vůdce sám je v pořádku, nebyl zraněn. Jeho žena je také v pořádku, zraněna nebyla, ale jiní byli," dodal Ibrahím. Informace o místě pobytu Kaddáfího podle mluvčího "unikly". "Věděli, že tam bude nebo to z nějakého důvodu čekali," naznačil Ibrahím. Mluvčí vzal novináře na prohlídku trosek silně poškozené budovy v Tripolisu, přímo ovšem neřekl, že právě zde Sajf Arab zahynul. Střecha domu se zcela propadla, stěny se zřítily. S ohledem na rozsah škod ale AFP pochybuje, že by útok v tomto domě mohl někdo přežít. Kaddáfí by tak musel opustit domov svého syna ještě před náletem. NATO oznámilo, že provedlo nálety na cíle v Tripolisu, tvrzení libyjské vlády ale zatím nepotvrdilo. Severoatlantická aliance "přes noc pokračovala v přesně mířených útocích na vojenská zařízení Kaddáfího režimu v Tripolisu, krátce po 20:00 SELČ zasáhla velící centrum ve čtvrti Bab Azizíja," stojí v prohlášení organizace. Z města se ozvaly nejméně tři hlasité exploze poté, co nad ním proletěla alianční letadla Poté, co vláda zprávy o smrti Kaddáfího syna potvrdila, zněla Tripolisem střelba, patrně jako výraz smutku. Státní televize odvysílala záběry demonstrantů mávajících vlajkami, kteří údajně truchlili nad smrtí Sajfa Araba. Oproti tomu povstalci proti Kaddáfímu smrt jeho nejmladšího mužského potomka slavili. Z nadšení asi půl hodiny v Benghází odpalovali rakety a stříleli do vzduchu z kalašnikovů, TNT a protileteckých automatických zbraní. Městem projížděla troubící auta a lidé provolávali "Bůh je největší". "Jsou tak šťastní, že Kaddáfí přišel o syna při náletu, že na oslavu střílejí," komentoval to plukovník Ahmad Umar Baní, armádní mluvčí vlády vzbouřenců. NATO hodlá v útocích pokračovat, cíle ale jsou vždy vojenské a "nemíří na jednotlivce". Kaddáfí v sobotu v televizním projevu prohlásil, že se NATO "musí vzdát nadějí na jeho odchod". "Nemám žádné oficiální funkce, kterých bych se mohl vzdát: svou zemi neopustím a budu bojovat až do konce," varoval. Proslov ale Kaddáfí uzavřel smířlivěji: "Jsme ochotni jednat s Francií a Spojenými státy, ale bez předem daných podmínek."

"Nevzdáme se, ale vyzývám vás k jednání. Jestli chcete ropu, podepíšeme smlouvy s vašimi společnostmi, kvůli tomu nemá cenu vést válku," řekl Kaddáfí. "Své problémy můžeme vyřešit jen mezi námi Libyjci, aniž by na nás útočili zvenku, tak stáhněte své flotily a svá letadla." Vzbouřenci ale jeho výzvy odmítli. "Čas na kompromis vypršel," řekl místopředseda opoziční vlády v Benghází Abdul Hafíz Ghoga. "Lid Libye si nedokáže představit ani přijmout budoucnost, v níž by Kaddáfího režim hrál nějakou roli." Rozhovory nabízené Kaddáfím odmítl i představitel NATO v Bruselu. "Nepotřebujeme slova, ale činy," komentoval Kaddáfího projev nejmenovaný zástupce aliance. Kaddáfího režim pohrozil, že zaútočí na každou loď, která se pokusí přistát v Misrátě ovládané rebely. Přístav v půlmilionové Misrátě je přitom klíčovým uzlem pro dodávky humanitární pomoci civilistům. Boje o Misrátu se zintenzivnily po deseti týdnech od chvíle, kdy vládní vojska začala brutálně zasahovat proti demonstrantům inspirovaným úspěšnými povstáními v Tunisku a Egyptě. Jednotky věrné Kaddáfímu zahájily tankový útok na Misrátu východně od Tripolisu. Zpravodaj AFP uvedl, že do půlky sobotního odpoledne zahynulo nejméně deset lidí a dvacítka utrpěla zranění. Z letiště k městu mířilo nejméně pět tanků. Vzbouřenci podporovaní leteckými útoky NATO vytlačili prorežimní jednotky z Misráty v pondělí. Povstalci ohlásili, že se jim podařilo zabezpečit přístav a dalším cílem mělo být vyčištění letiště. Státní televize ale informovala, že armáda "zastavila provoz přístavu" a dodávky humanitární pomoci musí nyní přicházet "po zemi a pod dohledem ozbrojených sil". Spojenecké jednotky zahájily vzdušné útoky v Libyi 19. března, dva dny poté, co vojenské akce na ochranu civilistů schválila rezolucí číslo 1973 Rada bezpečnosti OSN. NATO převzalo velení vojenských operací nad Libyí od Američanů na konci března. Násilné protesty proti Kaddáfího režimu vypukly v Libyi v polovině února. Přerostly v ozbrojený konflikt mezi povstalci a Kaddáfího armádou, který už má na kontě tisíce životů.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

před 2 hodinami

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Hormuzský průliv

Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.

včera

Raúl Castro

Americká justice chystá kvůli incidentu v roce 96 žalobu proti Castrovi

Americká justice se chystá k zásadnímu právnímu a diplomatickému kroku, který může výrazně vyostřit vztahy mezi Washingtonem a Havanou. Podle dostupných informací ministerstvo spravedlnosti Spojených států připravuje obžalobu proti čtyřiadevadesátiletému bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi. Očekává se, že oficiální oznámení obvinění představitelé amerických úřadů zveřejní během ceremoniálu věnovaného uctění památky obětí incidentu z devadesátých let.

Aktualizováno včera

Ilustrační fotografie.

MS v hokeji ONLINE: Česko - Itálie 3:1. Národní tým se trápil s dalším outsiderem

Dvě výhry ze tří zápasů má česká reprezentace na svém kontě během probíhajícího mistrovství světa ve Švýcarsku, když překvapivě podlehla Slovinsku. Dnes se národní tým utká s dalším z outsiderů skupiny ve Fribourgu, konkrétně nastoupí proti Itálii. Zápas jste v online přenosu mohli sledovat třetinu po třetině na našem webu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

WHO: Ebola se v tichosti šířila měsíce. Vakcína bude nejdříve za půl roku

Světová zdravotnická organizace ve středu oznámila, že dávky nejslibnější potenciální vakcíny proti kmeni Bundibugyo, který v současnosti způsobuje epidemii eboly ve střední Africe, nebudou k dispozici dříve než za šest až devět měsíců. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci uvedl, že počet podezřelých případů v Demokratické republice Kongo a v Ugandě stoupl na šest set, přičemž nákaza si dosud vyžádala sto třicet devět obětí a očekává se, že toto číslo dále poroste.

včera

Vladimír Putin dorazil do Číny, setkal se se Si Ťin-pchingem

Světu hrozí návrat k zákonu džungle, varoval Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu v Pekingu přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina a v souvislosti s aktuálním globálním děním varoval, že světu hrozí návrat k zákonu džungle. Vztahy mezi Čínou a Ruskem přitom označil za stabilizující sílu ve světě. Setkání obou státníků ve Velké síni lidu doprovázely vojenské pocty i vítání ze strany dětí s vlajkami obou zemí. Ceremonie se odehrála jen několik dní poté, co čínský vůdce na stejném místě hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa, s nímž projednával otázky obchodu, Tchaj-wanu či konfliktu v Íránu.

včera

V Kongu se šíří panika. Úřady nestíhají s ebolou držet krok

V oblastech na východě Demokratické republiky Kongo zasažených ebolou se šíří panika, protože počet podezřelých úmrtí neustále stoupá. Místní úřady přiznávají, že se jim nedaří držet krok s šířením nákazy, která se v regionu pravděpodobně šířila delší dobu nepozorovaně. Obyvatelé těžařských měst vyjadřují obrovský strach z toho, jak rychle nakažení lidé umírají. Konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba po návštěvě provincie Ituri, která je hlavním ohniskem, potvrdil, že zdravotnické týmy virus pouze dotahují, jelikož mohl v komunitě kolovat ještě před oficiálním odhalením z konce dubna.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy