Masakr v nevěstinci: Po explozi 10 mrtvých, 14 těžce zraněných

Příčina výbuchu zatím není známa, okolí budovy bylo uzavřeno a začalo vyšetřování, řekl agentuře Reuters policejní mluvčí státu Bauchi Haruna Mohammed. Obecně se ale útok připisuje ozbrojencům z islamistických milicí Boko Haram.

Stát Bauchi se rozkládá v nestabilním nigerijském "středním pásu", kde se stýkají většinově křesťanský jih a muslimský sever. Bojovníci z Boko Haram dosud v této oblasti útočili méně, než na odlehlém severovýchodě země. Zdá se však, že chtějí demonstrovat svou schopnost rozšířit dosah své působnosti mimo oblast vojenských operací proti sobě, které jsou soustředěny kolem státu Borno.

Nasvědčuje tomu podle Reuters středeční výbuch v nákupním středisku v hlavním městě Abuja, při němž bylo zabito 21 lidí. Byl to už třetí útok v nigerijské metropoli za poslední tři měsíce.

Co se týče nástrojů a metod postmoderního konfliktu, setkáváme se v posledním desetiletí se směsicí předmoderních postupů a rituálů (zabíjení chladnou zbraní, systematické znásilňování žen) a užíváním nejmodernějších zbraní a technologií (např. výkonná komunikační síť vytvořená na bázi mobilních telefonů). Postmoderní válka kombinuje tradiční postupy guerilly s plošným terorem, jenž mnohdy přerůstá v organizovanou genocidu.

Postmoderní válka nečiní rozdílů mezi vojenskou a civilní sférou, je v postmoderní válečné realitě běžnou součástí každodenního života - zbraň se pro řadu civilních obyvatel stává nezbytným předmětem denní potřeby. Postmoderní válka je válka bez lineárních front, válka rozptýlená v prostoru jak geografickém, tak společenském. Je velice krutá a záludná, je v ní obtížné rozlišit síly dobra a zla, neboť se vymyká kritériím spravedlivé války.

Základním nástrojem a cílem postmoderního konfliktu je vraždění civilistů, genocida a etnické čištění. Kvůli tomu dochází k prudkému nárůstu počtu běženců hledajících ochranu před válkou a vnitřně vysídlených osob bloudících uvnitř státu zasaženým ozbrojeným konfliktem.

Stále častěji se tak setkáváme s fenoménem zhroucených států (v posledním desetiletí např. Somálsko), přičemž zhroucení státu vždy předcházejí hospodářské obtíže a vzrůst napětí ve společnosti (nejčastěji mezi kmenovými skupinami), uvedl zemepis.com.