Mandelova bývalá žena zpochybnila závěť a požaduje dědictví

Johannesburg - Druhá manželka bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely Winnie Madikizelaová-Mandelová, napadla závěť svého zesnulého muže. Tvrdí, že její děti mají nárok na dům ve vesnici Qunu, kde prožil slavný bojovník proti apartheidu své dětství.

Winnie Madikizelaová-Mandelová se s jihoafrickým politikem rozvedla v roce 1996. Manželé byli 38 let, z toho 27 let strávil Mandela ve vězení za své politické aktivity v boji proti tehdejšímu režimu rasové segregace v JAR.

Ve své nynější žádosti tvrdí, že nemovitost v Qunu odkoupila v roce 1989, když byl Mandela ještě ve vězení. Podle místních tradic má tak prý k domu vlastnické právo a nezáleží na tom, že se následně rozvedli.

Bývalý jihoafrický vůdce po sobě zanechal majetek v hodnotě kolem 46 milionů randů (přes 84 milionů korun). Rozdělil ho mezi rodinu, své spolupracovníky, školy, kde se učil a studoval, a rovněž stranu Africký národní kongres (ANC). Určitý finanční obnos získaly i Mandelovy děti a vnoučata.

Winnie Madikizelaové-Mandelové prý nepřipadlo podle poslední vůle vůbec nic. Tři nemovitosti pak zesnulý politik odkázal rodinné nadaci Nelson Rolihlahla Mandela Family Trust. Právě jednu z nich nacházející se v Qunu by Mandelova druhá žena chtěla zpátky pro své dcery Zindzi a Zenani a jejich děti.

Mandela se do historie zapsal v roce 1994, kdy se po úspěchu ve volbách stal prezidentem Jihoafrické republiky. Jeho nástup k moci znamenal konec režimu apartheidu, který vnášel do politické i občanské sféry silný vliv rasové segregace.

Za své protirasistické postoje strávil 27 let ve vězení, kde se nakazil tuberkulózou. Nikdy však nepřestal bojovat za rasovou nezávislost a rovnoprávnost v zemi a mezi lidmi se stal národním hrdinou. Zemřel na sklonku loňského roku ve věku 95 let.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

Nelson Mandela neslon mandela

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy