Afrika a Blízký východ pociťují první důsledky války na Ukrajině

"Jsem hluboce znepokojen, že konflikt na Ukrajině, který je katastrofou pro ty, kterých se přímo týká, se stane tragédií pro nejchudší lidi žijící ve venkovských oblastech," uvedl předseda fondu Gilbert Houngbo. Lidé žijící v nejchudších oblastech se jen velmi těžko vyrovnávají s růstem cen potravin, pohonných hmot či hnojiv, který kvůli ruské agresi proti Ukrajině nastal nebo se očekává, že nastane.

Negativní dopady kvůli růstu cen či omezení vývozu fond zaznamenává v několika zemích na Blízkém východě či v Africe. Například Libanon dováží přes 80 procent pšenice z Ruska a z Ukrajiny a kvůli výbuchu v bejrútském přístavu má zásoby jenom na měsíc. V zemi přitom trpí nedostatkem potravin zhruba 22 procent lidí. Velkou závislost na dovozu pšenice či slunečnicového oleje vykazuje také Egypt.

Analýza fondu poukazuje i na problémy v Somálsku, jedné z nejchudších zemí na světě. Tamní malí zemědělci se musejí vyrovnat s růstem cen nafty, která slouží k pohonu čerpadel nezbytných pro závlahu polí. V zemích Střední Asie pak IFAD poukazuje na problémy, které způsobuje devalvace rublu. Například v Kyrgyzstánu peníze, které migranti posílají domů, představují přes 30 procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina z nich do země přichází z Ruska. Kvůli devalvaci však hodnota těchto prostředků, jež jsou klíčové pro rodiny migrantů, prudce klesá.

Šéf fondu Houngbo přiznává, že z krátkodobého hlediska bude těžké negativní dopady konfliktu zmírnit. "Přidávám se k výzvě generálního tajemníka OSN (Antónia Guterrese) k zastavení bojů a obnovení míru. To je jediné řešení, které může odvrátit globální katastrofu," uvedl Houngbo.

Rusko a Ukrajina představují zhruba čtvrtinu světového vývozu pšenice. Pro některé země v Africe a na Blízkém východě jsou obě země klíčovým dodavatelem. Rusko je i významným světovým výrobcem hnojiv.

IFAD je investičním prostředkem OSN, který se zaměřuje především na projekty v chudých venkovských a zemědělských komunitách. Jedním z jeho cílů je posílit odolnost těchto komunit vůči nejrůznějším krizím.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.