Nigérie nechce znovu otevřít náboženské školy na severu

"Chceme tento systém zakázat a přejeme si, aby všechny děti žily u svých rodičů," řekl guvernér státu Kano Nasir Ahmad El-Rufai.

Madrasy v tomto nejlidnatějším severonigerijském státě vyučovaly podle odhadů OSN zhruba 1,5 milionu dětí. Náboženští vůdci si myslí, že uzavření škol v Kanu odsoudí až tři miliony dětí k žebrotě, pokud chtějí přežít. V dalších státech na severu tak skončí desítky milionů dalších.

Rodiče do těchto škol posílají děti, které dosáhnou šesti let. Školné se neplatí, ale děti si samy musejí zajistit stravu i oblečení. Často spí ve špíně na zemi na modlitebních kobercích. Nigerijské úřady tyto madrasy nijak nekontrolují. Loni v Nigérii vyvolal pozdvižení objev "nápravných" zařízení pro děti či mladistvé toxikomany a psychicky nemocné, které rodiny do těchto zařízení poslaly k "vyléčení".

V jazyce nigerijských muslimských Hausů, kteří obývají sever, se "žáci těchto zařízení nazývají almajaris. Někteří byli nalezeni spoutaní řetězy, podvyživení a vystavení nelidskému zacházení. Asi desítka institucí byla uzavřena, ale je jich mnohem víc a je obtížné je najít.

"Pandemie covidu-19 nám dává možnost zaregistrovat almajaris, otestovat je a vrátit je do rodin," řekl guvernér Kana. Přislíbil, že se domů vrátí 250.000 dětí, ale po třech měsících, jež uplynuly od první uzávěry, se jich do vesnic vrátilo teprve 1500.

Muslimští duchovní, kteří mají v této části Nigérie velký vliv na obyvatelstvo i politiku, proti postupu úřadů ostře protestovali, protože to podle nich "zničí tradiční systém výuky koránu". V této části Nigérie platí islámský zákon šaría. "Není možné zrušit po staletí fungující systém," říká ředitel jedné ze škol v Kanu Jibril Salihu. Odejít nechtějí ani tamní žáci. Dvacetiletý Awwalu Abdullahi se v jeho škole pět let učí číst a psát a porozumět koránu.

"To vládní rozhodnutí je k nám nespravedlivé. Jestliže se vrátíme domů, rozšíříme řady svých negramotných kamarádů," řekl.

Systém je podle ředitele jedné místní nevládní organizace Yusufa Hassana nutné reformovat, ale ne zakázat. "Návrat těch chlapců do jejich rodin nic nezmění, tam u nich žádné školy nejsou," řekl.

Nigerijské školství je několik desetiletí na okraji zájmu státu a nyní se zcela zhroutilo. Přitom zejména na severu obyvatel rychle přibývá a většina lidí tam žije pod hranicí bídy.

Podle odhadů nechodí v Nigérii do školy 10,5 milionu dětí ve věku od pěti do čtrnácti let. Sociolog Saminu Dala řekl, že ty, které do školy chodí, vyučují v přeplněných třídách často nekvalifikovaní učitelé. "Oficiální školství je v rozkladu," řekl. Dokud školství nedokáže zajistit výuku desítkám milionů dětí, bude podle něj koranických škol stále přibývat.