Obě válčící strany v bojích o libyjskou metropoli Tripolis používají v rezidenčních zónách nepřesné výbušné zbraně, jimiž zasahují civilní obyvatelstvo. Porušují tím mezinárodní právo a jejich jednání by mohlo být považováno za válečné zločiny.
Ve dnes zveřejněné zprávě to uvedla organizace Amnesty International (AI), která celosvětově hájí lidská práva. Od 4. dubna zemřelo podle OSN při bojích o Tripolis více než 100 civilistů a přes 100.000 jich muselo opustit svoje domovy.
V Tripolisu sídlí vláda premiéra Faíze Sarrádže, kterou uznává OSN. Hlavní město se ale od jara snaží dobýt Libyjská národní armáda (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, která podporuje samozvanou východolibyjskou vládu působící v okolí Benghází.
Zástupci AI v první polovině srpna navštívili 33 míst, které byly cílem leteckých i pozemních útoků a hovořili s více než 150 svědky. Oba znepřátelené tábory podle AI dostatečně nerozlišují mezi civilními a vojenskými cíli. Používají přitom například nepřesné raketomety Grad či padákové bomby, jež lze zamířit pouze s přesností na 800 metrů, a jsou proto k použití v hustě osídlených oblastech absolutně nevhodné.
Válčící strany tak při útocích zasáhly několik obytných domů, pohřební průvod, či školu v okolí letiště Mitiga, které donedávna jako jediné sloužilo pro přepravu civilistů. Bomby zasáhly rovněž několik ambulancí a polních nemocnic.
V konfliktu jsou podle Amnesty užívány jak starší rakety z éry tehdejšího diktátora Muammara Kaddáfího, tak pokročilé naváděné střely vypálené z bezpilotních letounů. Vybavení přitom oběma stranám dodávají okolní státy, čímž porušují embargo, které na dovoz zbraní OSN uvalila už v roce 2011. Podle AI zásobuje Sarrádžovu vládu válečným materiálem Turecko, Haftara zase Spojené arabské emiráty (SAE). Jeden z nejhorších útoků LNA na polní nemocnici z července, při němž zemřelo pět lékařů a záchranářů a dalších osm utrpělo zranění, provedl podle AI dron čínské výroby řízený právě SAE.
AI proto vyzvala OSN k vynucování embarga a obě válčící strany k dodržování válečného práva a lepší ochranu civilistů. Volá také po ustavení nezávislé vyšetřovací komise.
Související
Amnesty International vyzvala EU, aby zakročila proti Izraeli
Amnesty: Trestání obyvatel Gazy je válečný zločin. OSN shání pro Gazu 300 milionů, WHO lékařskou pomoc
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 49 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák