Somálsko vyhlásilo stav nouze, zemi decimují sarančata

Somálsko dnes vyhlásilo nouzový stav kvůli invazi pouštních sarančat, která tam ničí zemědělskou úrodu. Podle místních úřadů hrozí, že se situaci nepodaří dostat pod kontrolu před sklizní, která obvykle připadá na duben. Nebývale velké množství invazivního hmyzu trápí také okolní africké země, například Keňu, uvedl server BBC.

Podle somálského ministerstva zemědělství představují sarančata "zásadní hrozbu pro křehkou potravinovou bezpečnost Somálska". Situace v zemi je přitom podle pozorovatelů nejhorší za posledních 25 let.

Rekordně velká hejna sarančat až o několika miliardách jedinců už několik týdnů devastují velké části východní Afriky. K jejich přemnožení přispěly zejména výjimečně silné deště, které oblast ke konci loňského roku sužovaly několik týdnů.

"Zdroje obživy pro lidi a jejich dobytek jsou v ohrožení," dodal ministr zemědělství. Každé saranče je schopno za den uletět až 150 kilometrů a zkonzumovat tolik zeleně, kolik samo váží.

Somálská vláda chce vyhlášením nouzového stavu seskupit veškeré úsilí a finanční prostředky a sarančata vyhubit do dubnové sklizně. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) už minulý týden vyzvala k mezinárodní pomoci zemím východní Afriky. Uvedla také, že situace v Keni je nejhorší za posledních 70 let. Pracovníkům FAO se tam ke konci ledna podařilo zaznamenat hejno o ploše 2400 kilometrů čtverečních, což je téměř rozloha Lucemburska.

V prosinci vletělo nad Etiopií do hejna sarančat dopravní letadlo. Hmyz zasáhl motory i čelní sklo a stroj musel nouzově přistát. Nikomu se ale nic nestalo.

Související

Snímek z filmu Černý jestřáb sestřelen (Black Hawk Down), který vyobrazuje poslední bojovou akci americké operace Gothic Serpent, ikonickou bitvu v ulicích Mogadišu. Rozhovor

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

Více souvisejících

Somálsko

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy