V Keni už dva roky platí zákaz plastových tašek, policie bojuje s jejich pašeráky

Ve východoafrické Keni začal před dvěma lety platit zákaz igelitových tašek. Keňané jich v supermarketech každoročně dostávali desítky milionů - tašky zamořovaly krajinu a ucpávaly odtokové kanály, čímž v období dešťů přispívaly k povodním. Studie pod hlavičkou keňské agentury pro životní prostředí NEMA tehdy zjistila, že 50 procent všeho dobytka chovaného poblíž měst mělo igelitové tašky v žaludku.

Po letech slibů vláda vyrazila do boje a postavila výrobu, prodej a distribuci igelitových sáčků a tašek mimo zákon, píše zpravodajský server BBC.

Od vyhlášení zákazu přestalo tyto tašky používat 80 procent obyvatel, uvádí vláda. Tomu, kdo bude igelitové tašky vyrábět, dovážet nebo distribuovat, hrozí pokuta až 40.000 dolarů (932.000 tisíc korun) nebo až čtyřleté vězení. Používání zakázaných tašek se trestá pokutou 500 dolarů (11.600 korun) nebo rokem za mřížemi.

Za dobu platnosti zákona dostalo pokutu od 500 po 1500 dolarů (od 11.600 po 35.000 korun) zhruba 300 provinilců. Několik dalších šlo do vězení, uvádí ministr životního prostředí Keriako Tobiko. V přímořském městě Mombasa minulý rok 18 lidí dostalo za používání plastových tašek pokutu 300 dolarů (7000 korun) nebo osmiměsíční trest. V jiných případech, obzvlášť pokud se jednalo o první provinění, dostali lidé jenom varování.

"Výše trestu je na úvaze jednotlivých soudů," uvedl Mamo Mamo, generální ředitel agentury NEMA. Zatím nejvyšší trest dostal výrobce, kterého soudce poslal na rok do vězení a neumožnil mu místo toho zaplatit pokutu, vysvětluje Mamo, podle kterého jsou výsledky zákazu viditelné - pracovníci jatek v žaludcích krav nacházejí méně spolykaných tašek.

Zákon je všeobecně považován za úspěšný, ačkoliv některé typy igelitových sáčků a tašek z Keni úplně nezmizely. Zatímco supermarkety a velká část obchodů už plastové tašky nenabízí, malí obchodníci používají menší průhledné sáčky, které do země pravděpodobně vozí pašeráci z Ugandy nebo Somálska. "Existuje vysoká pravděpodobnost, že se na keňský trh nelegální produkty dostanou - máme propustnou hranici a nelegální obchod je pro tuto zemi obrovským problémem," uvádí Keňské sdružení výrobců (KAM).

Pašování plastových tašek je problémem i ve Rwandě, která je postavila mimo zákon v roce 2008 a v Maroku, které tašky zakázalo v roce 2017.

Po zákazu začaly být v Keni populární polypropylenové tašky. Polypropylen je druh plastu, který se recykluje snadněji než při výrobě častěji využívaný polyetylen. Podle NEMA ale výrobci povolených tašek začali snižovat jejich kvalitu navýšením poměru polyetylenu, takže se nedaly recyklovat. Keňská vláda kvůli tomu polypropylenové tašky v květnu 2019 chtěla dočasně zakázat, než určí potřebné normy kvality. Výrobcům se ale rozhodnutí podařilo zvrátit a polypropylen je nyní povolen.

Podle KAM zákaz plastu vedl ke ztrátě pracovních míst a investic, část výrobců totiž zavřela podniky a další se přesunuli do zahraničí. Pro pár zbývajících ovšem zákaz přinesl nové obchodní příležitosti. "Přeorientovali výrobu na produkci papírových a látkových tašek nebo tašek z netkaných textilií," uvedl mediální zástupce KAM. "Nicméně výrobní kapacita zůstává nízká kvůli omezenému přístupu k surovinám v zemi," dodal.

Související

Více souvisejících

plasty Keňa Pašeráctví

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy