NÁZOR - V uplynulých devíti letech Libye přestala být suverénní zemí, konstatuje Daniel R. DePetris v komentáři pro server National Interest. Analytik z think tanku Defense Priorities deklaruje, že severoafrický ropný stát přišel o nezávislost, hrdost a sebeúctu a nyní se zmítá v zuřivé občanské válce živené cizími mocnostmi, kterým nedělá problém využívat Libyi k prosazování vlastních cílů.
Konec v nedohlednu
V současné Libyi je rozdělené vše od ropného průmyslu po politickou moc, připomíná DePetris. Poukazuje, že občanská válka proti sobě postavila mezinárodně uznanou vládu v Tripolisu a na východě země zakořeněnou Libyjskou národní armádu polního maršála Chalífy Haftara, přičemž konflikt trvá již šest let a konec není v dohlednu.
Haftarova téměř roční ofenziva na Tripolis se zasekla a milice, které na západě Libye zpravidla válčí mezi sebou, se spojily k obraně metropole, upozorňuje analytik. Dodává, že nastal krvavý pat a dochází k bombardování civilních cílů z bezpilotních letounů.
Prakticky každá vnější mocnost, která se v Libyi angažuje, chápe, že ani jedna ze stran není schopna vojensky zvítězit, nastiňuje DePetris. Podotýká, že přesto panuje značný nesouhlas ohledně diplomatického způsobu řešení.
Ruský prezident Vladimir Putin se minulý týden pokusil přimět libyjského premiéra Fáize Sarrádže s Haftarem k uzavření příměří, ale Haftar svůj podpis odmítl připojit, uvádí analytik. Doplňuje, že uplynulou neděli německá kancléřka Angela Merkelová navázala tam, kde Putin skončil a pozvala Sarrádže s Haftarem na konferenci, které se měly účastnit i cizí mocnosti opakovaně porušivší zbrojní embargo OSN.
Jednání se účastnily Spojené arabské emiráty, Rusko a Francie, tedy hlavní Haftarovi podporovatelé, stejně jako přední spojenci Sarrádže, Turecko, Itálie a EU, rekapituluje DePetris. Připomíná, že podle Merkelové bylo hlavním účelem přimět všechny strany spojené nějakým způsobem s libyjským konfliktem mluvit stejným jazykem v naději, že bojující strany pochopí, že musí začít seriózní diplomatický proces.
"Toto poselství by pochopitelně bylo mnohem legitimnější a upřímnější, pokud by polovina účastníků v Berlíně neporušovala embargo a zbrkle neopouštěla a nevybírala si oblíbence," píše analytik. Připouští však, že jednání v Berlíně bylo úspěšnější než to v Moskvě, protože po čtyřech hodinách debaty účastníci schválili šestistránkové komuniké, které si dává za cíl zmrazit frontové linie a připravit se na komplexní politický dialog.
Cár papíru
Komuniké uvádí, že signatáři jednomyslně a plně respektují rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Libyi, především zbrojní embargo, které má vyloučit vojenské řešení situace, uvádí DePetris. Dodává, že má být posíleno monitorování, zda embargo není porušováno, a založen výbor, který bude řešit klíčové spory, o něž ve válce jde.
Mírně pozitivní zprávou je to, že Sarrádž i Haftar již nominovali své zástupce do tohoto výboru, a tak se po skončení konference evropští organizátoři plácali po zádech a vyjadřovali opatrný optimismus, že to nejhorší je v Libyi u konce, poukazuje analytik. Varuje však, že je zcela jinou otázkou, zda dohoda vydrží.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Zaprvé, Sarrádže a Haftara nebylo vůbec vidět," upozorňuje DePetris. Připomíná, že obě strany sice chválily pokrok, ale uvedení představitelé spolu nezasedli v jedné místnosti a Merkelová přiznala, že se vzájemně nenávidí, jelikož Sarádž považuje Haftara za agresora, který se snaží dobýt Tripolis, nastolit vojenskou diktaturu ve stylu Muammara Kaddáfího a řídit zemi autoritářsky, zatímco polní maršál považuje současnou vládu za slabou, nezákonnou a zcela závislou na milicích složených především z islámských extremistů.
Jde o toxický vztah, který regionální mocnosti nikterak neřeší, konstatuje analytik. Z toho vyvozuje druhý bod: dokud budou vnější hráči jako Spojené arabské emiráty, Egypt a Turecko odhodlané živit libyjskou válku, žádný diplomatický proces neuspěje.
Moskvu sice libyjská válka a Haftar začínají unavovat, ale Emiráty zatím neprojevily zájem o deeskalaci konfliktu, upozorňuje DePetris. Doplňuje, že Egypt zase považuje Haftarovy milice za nejlepší hráz proti nastolení islamistické vlády ve svém sousedství a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan - horká hlava s iluzí velkého hráče - považuje Libyi za příležitost pro rozšíření tureckého vlivu do Afriky, uzavření energetických kontraktů ve Středomoří a expanzi Ankary coby mocenského hybatele do další části arabského světa.
"Přidejte odpadlického libyjského generála s napoleonským komplexem do této směsi a je zjevné, že žádné společné komuniké není tak silné, aby tyto rozdíly překlenulo," obává se analytik. Deklaruje, že komuniké nic neznamená, pokud je jeho realizace laxní, monitoring nemá dostatečné zdroje a vynucování je spíše vtipem.
Rozhovory v Berlíně tak DePetris hodnotí pouze jako první krok, protože výsledné komuniké je pro Libyjce dalším cárem papíru. Pro Evropany však konference znamenala uznání, že libyjská válku již nemohou ignorovat, zdůrazňuje analytik. Dodává, že se ale teprve ukáže, zda má Evropa dostatek sil a ochoty vynucovat příměří v zemi a dodržování politických dohod.
14. listopadu 2024 13:15
V uzavřeném dole trpí hlady tisíce horníků. Pomoc jim nepošleme, vzkazuje jihoafrická vláda
Související
Kolik je v Libyi vlastně mrtvých? Vychází najevo, že to nikdo neví
Chcete pomoct lidem postiženým katastrofou? Posílejte raději peníze než dary, tvrdí server a vysvětluje proč
Libye , Chalífa Haftar , Fáiz Sarrádž
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák