Vojenský převrat v Mali: Zajatý prezident Keita rezignoval, bude rozpuštěn parlament

Vojáci, kteří převzali moc v zemi, nad ránem oznámili, že usilují o politickou změnu v zemi a v "rozumném termínu" uspořádají všeobecné volby.

"Chtěl bych Vám v tuto chvíli oznámit (...) moje rozhodnutí vzdát se mých funkcí, všech mých funkcí, od nynějšího okamžiku," řekl podle AP Keita v krátkém vysílání s rouškou na ústech, kterou nosí vzhledem k pandemii covidu-19. "Nechci, aby byla kvůli mému setrvání u moci prolita žádná krev," dodal.

Keitu zajali v úterý vojáci v jeho prezidentském sídle. Vzpoura vznikla na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města Bamako, které nyní povstalci v podstatě ovládají.

"My, představitelé vlastenecké síly, kteří se seskupili v Národním výboru pro spásu lidu (CNSP), jsme se rozhodli převzít zodpovědnost před národem a dějinami," prohlásil ve státní televizní stanici ORTM mluvčí vzbouřených vojáků plukovník Ismaël Wagué, zástupce náčelníka štábu letectva. Dodal, že Mali bude nadále respektovat všechny mezinárodní dohody.

"Společně s vámi jako jednotná síla můžeme této zemi vrátit její někdejší velikost," dodal Wagué s tím, že jsou nyní uzavřeny hranice Mali a od deváté hodiny večerní do páté ranní bude platit zákaz vycházení.

Proti Keitově vládě se v zemi již několik měsíců pořádají demonstrace a protestující uvítali zprávu o Keitově odstoupení oslavami v ulicích Bamaka. Opozice zpochybňuje vítězství Keitovy strany v jarních volbách; řada lidí je rovněž nespokojena s tím, že si podle nich vláda nedokáže poradit s rostoucím vlivem ozbrojených islamistů na severu a v centrální části země.

Poslední vývoj v Mali již odsoudila Africká unie, OSN, Evropská unie či Francie, která má v zemi několik tisíc vojáků. Desítky svých příslušníků v Mali udržuje také česká armáda, podle vyjádření generálního štábu armády ČR jsou všichni v pořádku.

"S ohledem na operační bezpečnost nebudeme v tuto chvíli podávat další informace. Naši vojáci dále plní operační úkoly a jsou v pořádku," uvedla v prohlášení podplukovnice Vlastimila Cyprisová z oddělení komunikace s veřejností Kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) povstání odsoudilo a rozhodlo se uzavřít hranice svých členských států s Mali. Přerušilo rovněž veškeré finanční styky s touto zemí a vyjádřilo se pro uvalení sankcí.

pic.twitter.com/NUvYUOWgyM

Poslední události podle agentury AP připomínají vzpouru z března 2012, která vypukla rovněž v Kati a přerostla ve vojenský převrat, jenž svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého.

Několik týdnů po tehdejším převratu se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.

Nejnovější protivládní protesty v Mali vypukly po jarních parlamentních volbách, v nichž zvítězila Keitova strana a které opozice rovněž zpochybnila. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty.