Začarovaný kruh týrání. Libye není pro migranty navrácené z moře bezpečná, tvrdí Amnesty

Tisíce uprchlíků zadržených při pokusu dostat se do Evropy a vrácených do Libye zmizelo ze záchytných táborů. Uvádí se to ve zprávě, kterou dnes o situaci uprchlíků v Libyi vydala organizace Amnesty International (AI). Podle ní běženci zmizeli z táborů, které spravují milice podporující vládu v Tripolisu.

V dokumentu stojí, že od začátku roku do 14. září bylo na moři zachyceno 8500 uprchlíků včetně žen a dětí, od roku 2016 pak až 60.000 lidí. Byli přinuceni vrátit se do Libye, odkud jejich čluny vypluly.

Zástupkyně šéfa AI pro daný region Diana Eltahawyová obvinila Evropskou unii, že svou politikou vystavuje desítky tisíc "mužů, žen a dětí začarovanému kruhu týrání a projevuje tím bezohlednou lhostejnost k lidským životům a lidské důstojnosti".

AI svou zprávu vydala krátce po zveřejnění návrhu Evropské komise o novém azylovém a migračním systému. Kromě jiného má návrh urychlit návrat migrantů do místa jejich původu.

Jak napsala agentura AP, lidé vrácení z moře letos byli většinou umístěni do neoficiálních zadržovacích center v západní Libyi, jež spravují milice věrné vládě v Tripolisu. Uprchlíkům tam ale hrozí únosy, kterých se dopouštějí nejenom milice, ale také další ozbrojené skupiny i převaděči. Podle zprávy mají běženci minimální naději žít na bezpečném místě, mnozí projdou znásilněním a mučením a za jejich propuštění musejí rodiny zaplatit výkupné. Další v centrech následkem mučení a nedostatku zdravotní péče zemřou.

Eltahawyová vyzvala EU, aby zásadním způsobem přehodnotila spolupráci s libyjskými úřady a jakoukoli další pomoc podmínila skoncováním s týráním uprchlíků.

Běženci jsou násilím vyhošťováni také ve východní Libyi, již spravuje jiná vláda. Letos tam bylo pod záminkou, že jde o nositele nakažlivých nemocí, vyhoštěno na 5000 lidí.

EU ve snaze zastavit uprchlickou vlnu v roce 2015 uzavřela dohodu s Tureckem, což zbrzdilo příliv uprchlíků do Řecka, a začala pak poskytovat pomoc libyjské pobřežní stráži, aby pomohla při zadržení uprchlíků u libyjských břehů. Zpráva AI upozorňuje, že Libye zůstává nestabilní zemí od roku 2011 a pro uprchlíky není bezpečná.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Libye amnesty international EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy