PŮVODNÍ ZPRÁVA | Američtí politologové exkluzivně pro EZ: Strana je připravena se za Harrisovou semknout, někteří budou remcat

Viceprezidentka Kamala Harrisová je jednou z hlavních favoritek na nahrazení Joea Bidena v listopadovém volebním klání o Bílý dům. Pro EuroZprávy.cz to exkluzivně potvrdili dva přední američtí politologové. 

Politolog Donald P. Green z University of Columbia nepochybuje o tom, že se demokraté shodnou na podpoře Harrisové. „Někteří budou nevyhnutelně remcat, že chybí formální proces, ale skutečnost, že se nepřihlásil žádný významný demokratický kandidát, který by Harrisovou vyzval, je známkou toho, že strana je připravena se za ní semknout,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz.

To potvrdil také ředitel Centra pro americkou politiku Seth Masket z denverské univerzity v Coloradu. „Demokraté se za Kamalou Harrisovou velmi rychle seřadili. Demokratičtí členové Kongresu a guvernéři a předsedové demokratických stran všech 50 států ji podpořili během několika hodin po včerejším Bidenově oznámení,“ uvedl pro EuroZprávy.cz. „Vypadá to, že ohledně Harrisové bude jen velmi málo sporů a že na sjezdu příští měsíc bude snadno nominována,“ poznamenal.

Podle Greena se může Harrisová velice spolehlivě postavit republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi. „I když není tak silnou kandidátkou jako Bill Clinton nebo Barak Obama, je chytrá a zkušená,“ podotkl.

Masket předpokládá těsné volby. „Harrisová má v průzkumech o něco lepší výsledky než Biden proti Trumpovi, ačkoli dnes, kdy je pravděpodobnou kandidátkou, je to zcela jiná otázka. Stále na ni bude doléhat břemeno toho, že je v úřadující straně v době, kdy je mnoho Američanů nespokojeno s tím, jak se věci vyvíjejí. Ale budou to těsné volby,“ popsal.

Harrisová tak bude důležitá hlavně pro Demokratickou stranu. „V některých ohledech má dobrou pozici pro konsolidaci demokratické základny a zároveň může oslovit voliče z předměstí či nezávislé voliče, kteří se ukázali jako rozhodující pro Trumpovu porážku v roce 2020,“ dodal Green. „Jednou z otevřených otázek je, zda dokáže povzbudit mladé voliče, kteří jsou pro úspěch demokratů klíčoví,“ podotkl.

Bidenovo rozhodnutí odstoupit vnímá Green jako správné. „Jeho vystoupení v debatách bylo příšerné, a i voliči s omezenými znalostmi politiky mohli vidět, do jaké míry věk snížil jeho schopnost fungovat na vysoké úrovni po další čtyři roky,“ zdůraznil.

Totéž si myslí Masket. „Vypadalo to, že je pro něj stále větší výzvou vyhrát znovuzvolení, a Harrisová má možná lepší pozici. A hlavní obavy, že to vyvolá masivní válku uvnitř strany, se zatím nepotvrdily,“ doplnil.

Harrisová je favoritkou Bidena i veřejného mínění – jako u jednoho z mála demokratů se u ní předpokládá, že zvládne porazit republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. Podle amerického listu New York Times prakticky okamžitě „převzala kontrolu nad obrovskou politickou operací pana Bidena a kontaktovala demokratické vůdce v Kongresu a ve státních sněmovnách, aby je požádala o podporu“.

Pokud Harrisová v rámci Demokratické strany zvítězí a stane se kandidátkou na první americkou prezidentku v historii, bude čelit republikánskému rivalovi Donaldu Trumpovi. Současný prezident Biden byl terčem dlouhodobé kritiky za to, že kandiduje ve značně pokročilém věku. Harrisová je oproti němu o více než dvacet let mladší, s Trumpem ji pak dělí zhruba 19 let.

Související

Prezident Trump Komentář

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.
Kongres USA

Nejdelší shutdown v historii Spojených států skončil

Prezident Trump podepsal balíček, který ukončil nejdelší shutdown v historii Spojených států, čímž oficiálně obnovil provoz federální vlády. K finálnímu schválení došlo několik hodin poté, co Sněmovna reprezentantů hlasovala poměrem 222 pro a 209 proti přijetí kompromisní dohody mezi republikány a umírněnými senátními demokraty. Tato dohoda zajišťuje financování vlády do ledna a některým klíčovým agenturám dokonce po zbytek fiskálního roku 2026.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy