10 let od katastrofálního zemětřesení na Haiti. Zdravotnický systém opět kolabuje, varují Lékaři bez hranic

V neděli 12. ledna uplyne deset let od zničujícího zemětřesení na Haiti. Lékaři bez hranic si při této příležitosti připomínají oběti přírodní katastrofy a zároveň upozorňují na současnou situaci a zhoršující se lékařskou péči v zemi. Humanitární organizace to uvedla v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozci.

Kvůli nedostatku personálu, léků, kyslíku, krve a pohonných hmot mají zdravotnická zařízení problém poskytovat pacientům základní služby, uvádí Lékaři bez hranic ve své nové zprávě nazvané „Haiti deset let poté“.

„Ničivé zemětřesení zabilo tisíce lidí, miliony jich připravilo o domov a zničilo přes šedesát procent haitského zdravotnického systému, který nebyl příliš funkční ani před tím,“ přibližuje Hassan Issa, vedoucí mise francouzské sekce Lékařů bez hranic na Haiti.

„Deset let poté je zdravotnický systém opět na pokraji kolapsu,“ dodává s tím, že většina humanitárních zdravotnických organizací odešla a v zemi eskaluje politická a ekonomická krize.

Zemětřesení o síle sedmi stupňů zdevastovalo Haiti 12. ledna 2010.

Lékaři bez hranic v zemi tehdy působili už devatenáctým rokem, během přírodní katastrofy zemřelo dvanáct jejich zaměstnanců. Dvě ze tří zdravotnických zařízení organizace otřesy vážně poškodily. Potřeby Haiťanů byly enormní a urgentní, Lékaři bez hranic tam proto zahájili jednu ze svých největších krizových operací. Během prvních deseti měsíců ošetřili více než 350 tisíc lidí postižených zemětřesením.

Haiti se během poslední dekády podařilo z následků přírodní katastrofy v řadě ohledů zotavit, jizvy po ní však zůstávají a jsou citelné. Navíc od července 2018 se země potýká s prohlubující se politickou a ekonomickou krizí, kterou podnítilo prudké zvýšení cen pohonných hmot.

Zdravotnická střediska - a to včetně těch, která provozují Lékaři bez hranic - mají od té doby problém poskytovat potřebnou péči pacientům. Chybí jim léky, kyslík, krev, pohonné hmoty i zaměstnanci. 

V roce 2019 bylo Haiti řadu měsíců paralyzováno, ulice blokovaly barikády z hořících pneumatik, kabelů a dokonce zdi postavené narychlo během noci. Bránily mimo jiné v pohybu sanitek, zdravotnického personálu, materiálu i samotných pacientů.

Pro velkou část obyvatel jsou také příliš drahé výdaje spojené se zdravotní péčí. Například ceny léků v roce 2019 vzrostly o 35 procent, uvádějí Lékaři bez hranic ve své nové zprávě nazvané „Haiti deset let poté“, která upozorňuje na problémy, s nimiž se zdravotnická zařízení v této zemi v současné době potýkají. Celou zprávu najdete v angličtině zde.

Mezinárodní podpora je z velké části pryč

Pohotovostní stabilizační středisko Lékařů bez hranic v Martissant, části hlavního města Port-au-Prince, přijalo loni v průměru 2 450 pacientů měsíčně. Deset procent z nich mělo střelné nebo tržné rány či jiná násilím způsobená zranění. Nemocnice organizace zaměřená na léčbu popálenin v části Drouillard v Port-au-Prince měla nejvíce pacientů v září, kdy přijala 141 lidí se závažnými popáleninami, primárně způsobenými nehodami. Klinika Lékařů bez hranic v oblasti Delmas pro oběti sexuálního a genderově motivovaného násilí během tohoto období zaznamenala naopak pokles počtu pacientů - bylo pro ně příliš těžké se do zdravotnického zařízení dostat.

Krize v zemi má citelný dopad i na zdravotnický systém na venkově. Například v Port-à-Piment, které leží v departmentu Sud, Lékaři bez hranic dlouhodobě podporují pohotovostní péči a služby v oblasti péče o matku a dítě. Ve vážných případech, kdy je nutná hospitalizace, má nyní organizace problém najít otevřené zařízení, kam může pacienty převézt. Hlavní nemocnice i krevní banka departmentu byly po říjnovém rabování uzavřeny a stále nejsou plně funkční. Převoz pacientů v kritickém stavu tak trvá až pět hodin, než Lékaři bez hranic najdou nemocnici, která může takové případy přijmout.

V departmentu Nord musela organizace kvůli špatnému přístupu a nedostatku paliva pozastavit plánované otevření dvou klinik pro oběti sexuálního násilí.

Lékaři bez hranic, kteří poskytují zdravotní péči bezplatně, v listopadu znovu otevřeli traumatologické centrum s padesáti lůžky v Tabarre – městské části Port-au-Prince. Jen během prvních pěti týdnů centrum přijalo 574 pacientů, 150 lidí mělo zranění ohrožující život - 57 procent z nich rány způsobené střelbou. Organizace rovněž navýšila pomoc ministerstvu zdravotnictví, a to mimo jiné poskytnutím zdravotnického vybavení a materiálu nebo školením personálu v hlavní veřejné nemocnici v Port-au-Prince. Podporuje také nemocnici v Port Salut a dalších deset zdravotnických center napříč zemí.

„Mezinárodní podpora, které se zemi po zemětřesení dostalo, nebo ji byla přislíbena, je nyní z velké části už pryč nebo se nikdy neuskutečnila. Mediální pozornost se odklonila jinam, zatímco se každodenní život Haiťanů stává stále více nejistým kvůli prudkému růstu inflace, nedostatku pracovních příležitostí a pravidelně propukajícímu násilí,“ podotýká Sandra Lamarque, vedoucí mise belgické sekce Lékařů bez hranic.

 U příležitosti desetiletého výročí zemětřesení na Haiti tak Lékaři bez hranic žádají mezinárodní společenství, aby věnovalo pozornost současné situaci a nedostatku lékařské péče v této zemi.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Haiti Zemětřesení

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy