10 let od katastrofálního zemětřesení na Haiti. Zdravotnický systém opět kolabuje, varují Lékaři bez hranic

V neděli 12. ledna uplyne deset let od zničujícího zemětřesení na Haiti. Lékaři bez hranic si při této příležitosti připomínají oběti přírodní katastrofy a zároveň upozorňují na současnou situaci a zhoršující se lékařskou péči v zemi. Humanitární organizace to uvedla v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozci.

Kvůli nedostatku personálu, léků, kyslíku, krve a pohonných hmot mají zdravotnická zařízení problém poskytovat pacientům základní služby, uvádí Lékaři bez hranic ve své nové zprávě nazvané „Haiti deset let poté“.

„Ničivé zemětřesení zabilo tisíce lidí, miliony jich připravilo o domov a zničilo přes šedesát procent haitského zdravotnického systému, který nebyl příliš funkční ani před tím,“ přibližuje Hassan Issa, vedoucí mise francouzské sekce Lékařů bez hranic na Haiti.

„Deset let poté je zdravotnický systém opět na pokraji kolapsu,“ dodává s tím, že většina humanitárních zdravotnických organizací odešla a v zemi eskaluje politická a ekonomická krize.

Zemětřesení o síle sedmi stupňů zdevastovalo Haiti 12. ledna 2010.

Lékaři bez hranic v zemi tehdy působili už devatenáctým rokem, během přírodní katastrofy zemřelo dvanáct jejich zaměstnanců. Dvě ze tří zdravotnických zařízení organizace otřesy vážně poškodily. Potřeby Haiťanů byly enormní a urgentní, Lékaři bez hranic tam proto zahájili jednu ze svých největších krizových operací. Během prvních deseti měsíců ošetřili více než 350 tisíc lidí postižených zemětřesením.

Haiti se během poslední dekády podařilo z následků přírodní katastrofy v řadě ohledů zotavit, jizvy po ní však zůstávají a jsou citelné. Navíc od července 2018 se země potýká s prohlubující se politickou a ekonomickou krizí, kterou podnítilo prudké zvýšení cen pohonných hmot.

Zdravotnická střediska - a to včetně těch, která provozují Lékaři bez hranic - mají od té doby problém poskytovat potřebnou péči pacientům. Chybí jim léky, kyslík, krev, pohonné hmoty i zaměstnanci. 

V roce 2019 bylo Haiti řadu měsíců paralyzováno, ulice blokovaly barikády z hořících pneumatik, kabelů a dokonce zdi postavené narychlo během noci. Bránily mimo jiné v pohybu sanitek, zdravotnického personálu, materiálu i samotných pacientů.

Pro velkou část obyvatel jsou také příliš drahé výdaje spojené se zdravotní péčí. Například ceny léků v roce 2019 vzrostly o 35 procent, uvádějí Lékaři bez hranic ve své nové zprávě nazvané „Haiti deset let poté“, která upozorňuje na problémy, s nimiž se zdravotnická zařízení v této zemi v současné době potýkají. Celou zprávu najdete v angličtině zde.

Mezinárodní podpora je z velké části pryč

Pohotovostní stabilizační středisko Lékařů bez hranic v Martissant, části hlavního města Port-au-Prince, přijalo loni v průměru 2 450 pacientů měsíčně. Deset procent z nich mělo střelné nebo tržné rány či jiná násilím způsobená zranění. Nemocnice organizace zaměřená na léčbu popálenin v části Drouillard v Port-au-Prince měla nejvíce pacientů v září, kdy přijala 141 lidí se závažnými popáleninami, primárně způsobenými nehodami. Klinika Lékařů bez hranic v oblasti Delmas pro oběti sexuálního a genderově motivovaného násilí během tohoto období zaznamenala naopak pokles počtu pacientů - bylo pro ně příliš těžké se do zdravotnického zařízení dostat.

Krize v zemi má citelný dopad i na zdravotnický systém na venkově. Například v Port-à-Piment, které leží v departmentu Sud, Lékaři bez hranic dlouhodobě podporují pohotovostní péči a služby v oblasti péče o matku a dítě. Ve vážných případech, kdy je nutná hospitalizace, má nyní organizace problém najít otevřené zařízení, kam může pacienty převézt. Hlavní nemocnice i krevní banka departmentu byly po říjnovém rabování uzavřeny a stále nejsou plně funkční. Převoz pacientů v kritickém stavu tak trvá až pět hodin, než Lékaři bez hranic najdou nemocnici, která může takové případy přijmout.

V departmentu Nord musela organizace kvůli špatnému přístupu a nedostatku paliva pozastavit plánované otevření dvou klinik pro oběti sexuálního násilí.

Lékaři bez hranic, kteří poskytují zdravotní péči bezplatně, v listopadu znovu otevřeli traumatologické centrum s padesáti lůžky v Tabarre – městské části Port-au-Prince. Jen během prvních pěti týdnů centrum přijalo 574 pacientů, 150 lidí mělo zranění ohrožující život - 57 procent z nich rány způsobené střelbou. Organizace rovněž navýšila pomoc ministerstvu zdravotnictví, a to mimo jiné poskytnutím zdravotnického vybavení a materiálu nebo školením personálu v hlavní veřejné nemocnici v Port-au-Prince. Podporuje také nemocnici v Port Salut a dalších deset zdravotnických center napříč zemí.

„Mezinárodní podpora, které se zemi po zemětřesení dostalo, nebo ji byla přislíbena, je nyní z velké části už pryč nebo se nikdy neuskutečnila. Mediální pozornost se odklonila jinam, zatímco se každodenní život Haiťanů stává stále více nejistým kvůli prudkému růstu inflace, nedostatku pracovních příležitostí a pravidelně propukajícímu násilí,“ podotýká Sandra Lamarque, vedoucí mise belgické sekce Lékařů bez hranic.

 U příležitosti desetiletého výročí zemětřesení na Haiti tak Lékaři bez hranic žádají mezinárodní společenství, aby věnovalo pozornost současné situaci a nedostatku lékařské péče v této zemi.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Haiti Zemětřesení

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy