Miami - Oznámení Bílého domu, že chce po 56 letech normalizovat vztahy s Havanou a obnovit vzájemná diplomatická zastoupení, vyvolalo mnoho otázek otázek. Tou nejčastější je: Co je s diktátorem Fidelem Castrem? Vždyť ted celý svůj život zasvětil antiamerikanismu. Množství expertů na Kubu nyní čeká právě na to, zda bude Fidel Castro na dohodu se Spojenými státy nějak reagovat.
"Diktátoři potřebují nepřítele, čím většího tím lepší," myslí si bývalý kubánský politický vězeň Sebastián Arcos, který nyní pracuje v kubánském výzkumném institutu při univerzitě na Floridě. "Byl bych velmi překvapený, kdyby byl Fidel Castro při smyslech a tuto dohodu schválil," dodává.
Rovněž jeho kolega z univerzity Frank Mora se domnívá, že Castro nemohl dát k nynějšímu vývoji ve vztazích svolení. "Fidel Castro vždy využíval toho, že mají se Spojenými státy nepřátelský vztah," říká Mora.
Castro (88) předal moc svému mladšímu bratrovi Raúlovi v roce 2008 poté, co o dva roky dříve onemocněl. V kubánském politickém dění se ale stále snaží být přítomný, ačkoli již je na veřejnosti vídán či slýchán jen zřídka.
Ve státních denících i nadále vycházejí jeho eseje. Ta poslední, která vyšla 14. října byla reakcí na úvodník amerického listu The New York Times. Naposledy v červenci byly zveřejněny jeho fotografie ze setkání se zahraničními státníky.
Zdroj: YouTubePokud jde ale o veřejná vystoupení, to poslední se uskutečnilo letos 8. ledna, kdy se zúčastnil otevření jedné umělecké galerie v Havaně. Vypadal, že jeho zdraví je velmi chatrné, byl shrbený a při chůzi se opíral o hůl. Doprovázela ho početná ochranka.
"Normalizace vztahů, zejména těch obchodních, byla pro Raúla Castra vždy prioritou. Nikoli protože by byl demokrat, ale aby podpořit svou legitimitu jako vládce," myslí si bývalý kubánský politický vězeň Arcos. "Předtím to ale neudělal, protože by to Fidel nepovolil," dodává.
Dlouholetý zastánce zrušení embarga, Kubánec Max Lesnik s tímto názorem nesouhlasí. "Jestliže by s tím Fidel Castro nesouhlasil, nestalo by se to," říká Lesnik, který byl známý jako dlouholetý blízký přítel bývalého kubánského vůdce. Jak dodal, Fidela Castra již dlouho neviděl, ale je si prý jistý, že jeho zdravotní stav je dobrý.
Související
Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová
AFP: Na Kubě je rasismus zakázán, přesto tu však je přítomen
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 1 hodinou
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák