Bostonský atentátník Carnajev dostal trest smrti. Popraven má být injekcí

Boston - Porota v Bostonu dnes podle hlavních amerických médií odsoudila Džochara Carnajeva, obžalovaného z podílu na atentátu na maraton v roce 2013, k trestu smrti smrtící injekcí. Obhajoba žádala doživotí a nejspíš se odvolá. Porotci se o verdiktu radili více než 14 hodin. Podle americké ministryně spravedlnosti jde o odpovídající trest za jeho hrůzný zločin. Při atentátu v cíli běžecké soutěže zahynuli v USA tři lidé a dalších 264 utrpělo zranění

V soudní síni nemohly být přítomné kamery. Agentura AP ale s odvoláním na své zdroje popsala, že Carnajev na vynesení trestu smrti nijak nereagoval. Hlavu měl mírně skloněnou a ruce složeny před sebou. Obhajoba se poté ještě celé poroty na trest znovu zeptala a každý z porotců potvrdil, že se verdikt shoduje s jeho rozhodnutím. Když se o verdiktu dozvěděl Carnajevův otec žijící v ruském Dagestánu, prý do telefonu jen zanaříkal a zavěsil, uvedla AP."Víme velmi dobře, že žádný verdikt nedokáže uzdravit duše těch, kteří ztratili své milované, ani mysl a těla těch, kteří utrpěli při tomto zbabělém útoku závažná zranění," reagovala na verdikt americká ministryně spravedlnosti Loretta Lynchová. "Nejvyšší trest je ale odpovídajícím trestem za tento hrůzný zločin a doufáme, že s dokončením tohoto trestního procesu vše skočí i pro oběti a jejich rodiny," dodala.Dvanáctičlenná porota shledala počátkem dubna Čečence Carnajeva vinným ze spoluúčasti na pumovém útoku, stejní porotci pak začali tento týden ve středu zvažovat, zda mu udělí trest smrti. K tomu stačilo, aby tento trest dostal v jednom ze 17 bodů obžaloby, v nichž mu porota přiřkla vinu. Žalobci tvrdili, že byl nyní jednadvacetiletý Džochar v přípravě a provedení atentátu rovnocenným partnerem svému bratrovi, a proto si nic než nejvyšší trest nezaslouží. Obhajoba žádala o doživotní trest s odůvodněním, že Džochar byl pod vlivem o šest let staršího sourozence, hlavního strůjce útoků.Rozhodnutí o trestu smrti muselo být jednomyslné. Pokud by se stalo, že některý z porotců nabude dojmu, že by Carnajev neměl být potrestán popravou, byl by obviněný automaticky odsouzen k doživotnímu vězení bez možnosti propuštění.Soud se sice konal v americkém státě Massachusetts, kde byl trest smrti před víc než 30 lety zrušen, ale Carnajev byl souzen podle federálních zákonů, které hrdelní trest připouštějí.Předpokládá se, že se obhajoba proti případnému trestu smrti ihned odvolá. Právě kvůli možným tahanicím a dlouholetým odkladům popravy požádali někteří příbuzní obětí atentátu o to, aby Carnajev dostal doživotní trest a pro ně bolestivý případ tím nadobro zmizel z médií.Základní fakta o případu:- 15. dubna 2013 asi ve 20:50 SELČ explodovaly v cíli mezinárodního maratonu v americkém Bostonu dvě amatérsky vyrobené bomby ukryté v černých pytlích zhruba 100 metrů od sebe; stalo se tak zhruba dvě hodiny poté, co cílovou páskou proběhl vítěz. Nálože tvořily tlakové hrnce obsahující velké množství kuličkových ložisek, která měla zasáhnout co nejvíce lidí.- V důsledku explozí zemřeli tři lidé včetně osmiletého chlapce a 264 osob bylo zraněno, z toho 17 lidí bylo v kritickém stavu.- Maratonu se zúčastnilo na 27.000 lidí a dalších půl milionu běhu přihlíželo. Nikdo z 13 českých běžců nebyl zraněn.- Bezprostředně po explozích bylo kvůli možnému riziku dalších výbuchů evakuováno několik budov včetně školy a hotelu. V oblasti nad místem explozí vyhlásil úřad regulující dopravní lety dočasný zákaz letů.- Kvůli explozím zrušila bostonská radnice některé plánované zábavní či sportovní podniky. Neuskutečnilo se například utkání severoamerické NHL mezi týmy Boston Bruins a Ottawa Senators, svůj koncert zrušil bostonský symfonický orchestr. Prvním velkým závodem od maratonu v Bostonu byl Londýnský maraton, který se uskutečnil 21. dubna 2013 za přísných bezpečnostních opatření.- Americký prezident Barack Obama označil útok za teroristický čin a americká FBI pár dní po tragédii zveřejnila fotografie dvou mužů podezřelých z atentátu a požádala veřejnost o pomoc s jejich identifikací.- Při honičce na bostonském předměstí 19. dubna 2013 zastřelili policisté jednoho z údajných pachatelů útoků, druhý byl na útěku. Jednalo se o bratry čečenského původu Džochara a Tamerlana Carnajevovy, kteří v USA žili několik let. Mrtvým byl šestadvacetiletý Tamerlan. Podezřelí na útěku také zabili člena ostrahy Massachusettského technického institutu (MIT) v Cambridge. O den později byl Džochar Carnajev policisty dopaden, když se skrýval v lodi na dvoře jednoho z domů na bostonském předměstí Watertown a ve vážném zdravotním stavu byl převezen do nemocnice.- Carnajev byl na nemocničním lůžku obviněn z použití zbraně hromadného ničení a zlovolného ničení majetku s následkem zabití. Prohlásil, že se necítí být vinen a podle amerického vládního zdroje řekl, že útok byl pomstou za americkou invazi do Afghánistánu a Iráku. Spolu s bratrem prý plánoval také útok na newyorské Time Square.- Soudní proces s Carnajevem začal formálně letos 5. ledna výběrem poroty. Počátkem dubna shledala dvanáctičlenná porota Džochara vinným ve všech 30 bodech obžaloby ze spoluúčasti na pumovém útoku, stejní porotci poté začali zvažovat, zda mu udělí trest smrti. Žalobci tvrdili, že byl Džochar v přípravě a provedení atentátu rovnocenným partnerem svému bratrovi, a proto si nic než nejvyšší trest nezaslouží. Obhajoba požádala o doživotní trest s odůvodněním, že Džochar byl pod vlivem o šest let staršího sourozence, hlavního strůjce útoků.- Obvinění čelí také čtyři známí bratrů Carnajevových. Američana Robela Phillipose uznal soud v Bostonu v říjnu 2014 vinným z maření vyšetřování. Phillipos lhal vyšetřovatelům FBI při výslechu, za což mu údajně hrozí až 16 let vězení. Dalšími obviněnými jsou Kazach Dias Kadyrbajev spolu se svým krajanem Azamatem Tažajakovem, kteří odnesli z Džocharova pokoje na kolejích batoh s pyrotechnikou a notebook. Posledním je Chajrulložon Matanov z Kyrgyzstánu, který podle obžaloby smazal ze svého počítače soubory potřebné k vyšetřování a rovněž lhal policistům.

Související

Více souvisejících

Džochar Carnajev teroristický útok v Bostonu (USA 15.4.2013)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy