Bostonský atentátník Carnajev dostal trest smrti. Popraven má být injekcí

Boston - Porota v Bostonu dnes podle hlavních amerických médií odsoudila Džochara Carnajeva, obžalovaného z podílu na atentátu na maraton v roce 2013, k trestu smrti smrtící injekcí. Obhajoba žádala doživotí a nejspíš se odvolá. Porotci se o verdiktu radili více než 14 hodin. Podle americké ministryně spravedlnosti jde o odpovídající trest za jeho hrůzný zločin. Při atentátu v cíli běžecké soutěže zahynuli v USA tři lidé a dalších 264 utrpělo zranění

V soudní síni nemohly být přítomné kamery. Agentura AP ale s odvoláním na své zdroje popsala, že Carnajev na vynesení trestu smrti nijak nereagoval. Hlavu měl mírně skloněnou a ruce složeny před sebou. Obhajoba se poté ještě celé poroty na trest znovu zeptala a každý z porotců potvrdil, že se verdikt shoduje s jeho rozhodnutím. Když se o verdiktu dozvěděl Carnajevův otec žijící v ruském Dagestánu, prý do telefonu jen zanaříkal a zavěsil, uvedla AP."Víme velmi dobře, že žádný verdikt nedokáže uzdravit duše těch, kteří ztratili své milované, ani mysl a těla těch, kteří utrpěli při tomto zbabělém útoku závažná zranění," reagovala na verdikt americká ministryně spravedlnosti Loretta Lynchová. "Nejvyšší trest je ale odpovídajícím trestem za tento hrůzný zločin a doufáme, že s dokončením tohoto trestního procesu vše skočí i pro oběti a jejich rodiny," dodala.Dvanáctičlenná porota shledala počátkem dubna Čečence Carnajeva vinným ze spoluúčasti na pumovém útoku, stejní porotci pak začali tento týden ve středu zvažovat, zda mu udělí trest smrti. K tomu stačilo, aby tento trest dostal v jednom ze 17 bodů obžaloby, v nichž mu porota přiřkla vinu. Žalobci tvrdili, že byl nyní jednadvacetiletý Džochar v přípravě a provedení atentátu rovnocenným partnerem svému bratrovi, a proto si nic než nejvyšší trest nezaslouží. Obhajoba žádala o doživotní trest s odůvodněním, že Džochar byl pod vlivem o šest let staršího sourozence, hlavního strůjce útoků.Rozhodnutí o trestu smrti muselo být jednomyslné. Pokud by se stalo, že některý z porotců nabude dojmu, že by Carnajev neměl být potrestán popravou, byl by obviněný automaticky odsouzen k doživotnímu vězení bez možnosti propuštění.Soud se sice konal v americkém státě Massachusetts, kde byl trest smrti před víc než 30 lety zrušen, ale Carnajev byl souzen podle federálních zákonů, které hrdelní trest připouštějí.Předpokládá se, že se obhajoba proti případnému trestu smrti ihned odvolá. Právě kvůli možným tahanicím a dlouholetým odkladům popravy požádali někteří příbuzní obětí atentátu o to, aby Carnajev dostal doživotní trest a pro ně bolestivý případ tím nadobro zmizel z médií.Základní fakta o případu:- 15. dubna 2013 asi ve 20:50 SELČ explodovaly v cíli mezinárodního maratonu v americkém Bostonu dvě amatérsky vyrobené bomby ukryté v černých pytlích zhruba 100 metrů od sebe; stalo se tak zhruba dvě hodiny poté, co cílovou páskou proběhl vítěz. Nálože tvořily tlakové hrnce obsahující velké množství kuličkových ložisek, která měla zasáhnout co nejvíce lidí.- V důsledku explozí zemřeli tři lidé včetně osmiletého chlapce a 264 osob bylo zraněno, z toho 17 lidí bylo v kritickém stavu.- Maratonu se zúčastnilo na 27.000 lidí a dalších půl milionu běhu přihlíželo. Nikdo z 13 českých běžců nebyl zraněn.- Bezprostředně po explozích bylo kvůli možnému riziku dalších výbuchů evakuováno několik budov včetně školy a hotelu. V oblasti nad místem explozí vyhlásil úřad regulující dopravní lety dočasný zákaz letů.- Kvůli explozím zrušila bostonská radnice některé plánované zábavní či sportovní podniky. Neuskutečnilo se například utkání severoamerické NHL mezi týmy Boston Bruins a Ottawa Senators, svůj koncert zrušil bostonský symfonický orchestr. Prvním velkým závodem od maratonu v Bostonu byl Londýnský maraton, který se uskutečnil 21. dubna 2013 za přísných bezpečnostních opatření.- Americký prezident Barack Obama označil útok za teroristický čin a americká FBI pár dní po tragédii zveřejnila fotografie dvou mužů podezřelých z atentátu a požádala veřejnost o pomoc s jejich identifikací.- Při honičce na bostonském předměstí 19. dubna 2013 zastřelili policisté jednoho z údajných pachatelů útoků, druhý byl na útěku. Jednalo se o bratry čečenského původu Džochara a Tamerlana Carnajevovy, kteří v USA žili několik let. Mrtvým byl šestadvacetiletý Tamerlan. Podezřelí na útěku také zabili člena ostrahy Massachusettského technického institutu (MIT) v Cambridge. O den později byl Džochar Carnajev policisty dopaden, když se skrýval v lodi na dvoře jednoho z domů na bostonském předměstí Watertown a ve vážném zdravotním stavu byl převezen do nemocnice.- Carnajev byl na nemocničním lůžku obviněn z použití zbraně hromadného ničení a zlovolného ničení majetku s následkem zabití. Prohlásil, že se necítí být vinen a podle amerického vládního zdroje řekl, že útok byl pomstou za americkou invazi do Afghánistánu a Iráku. Spolu s bratrem prý plánoval také útok na newyorské Time Square.- Soudní proces s Carnajevem začal formálně letos 5. ledna výběrem poroty. Počátkem dubna shledala dvanáctičlenná porota Džochara vinným ve všech 30 bodech obžaloby ze spoluúčasti na pumovém útoku, stejní porotci poté začali zvažovat, zda mu udělí trest smrti. Žalobci tvrdili, že byl Džochar v přípravě a provedení atentátu rovnocenným partnerem svému bratrovi, a proto si nic než nejvyšší trest nezaslouží. Obhajoba požádala o doživotní trest s odůvodněním, že Džochar byl pod vlivem o šest let staršího sourozence, hlavního strůjce útoků.- Obvinění čelí také čtyři známí bratrů Carnajevových. Američana Robela Phillipose uznal soud v Bostonu v říjnu 2014 vinným z maření vyšetřování. Phillipos lhal vyšetřovatelům FBI při výslechu, za což mu údajně hrozí až 16 let vězení. Dalšími obviněnými jsou Kazach Dias Kadyrbajev spolu se svým krajanem Azamatem Tažajakovem, kteří odnesli z Džocharova pokoje na kolejích batoh s pyrotechnikou a notebook. Posledním je Chajrulložon Matanov z Kyrgyzstánu, který podle obžaloby smazal ze svého počítače soubory potřebné k vyšetřování a rovněž lhal policistům.

Související

Více souvisejících

Džochar Carnajev teroristický útok v Bostonu (USA 15.4.2013)

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 2 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy