Boston - Porota v Bostonu dnes podle hlavních amerických médií odsoudila Džochara Carnajeva, obžalovaného z podílu na atentátu na maraton v roce 2013, k trestu smrti smrtící injekcí. Obhajoba žádala doživotí a nejspíš se odvolá. Porotci se o verdiktu radili více než 14 hodin. Podle americké ministryně spravedlnosti jde o odpovídající trest za jeho hrůzný zločin. Při atentátu v cíli běžecké soutěže zahynuli v USA tři lidé a dalších 264 utrpělo zranění
V soudní síni nemohly být přítomné kamery. Agentura AP ale s odvoláním na své zdroje popsala, že Carnajev na vynesení trestu smrti nijak nereagoval. Hlavu měl mírně skloněnou a ruce složeny před sebou. Obhajoba se poté ještě celé poroty na trest znovu zeptala a každý z porotců potvrdil, že se verdikt shoduje s jeho rozhodnutím. Když se o verdiktu dozvěděl Carnajevův otec žijící v ruském Dagestánu, prý do telefonu jen zanaříkal a zavěsil, uvedla AP."Víme velmi dobře, že žádný verdikt nedokáže uzdravit duše těch, kteří ztratili své milované, ani mysl a těla těch, kteří utrpěli při tomto zbabělém útoku závažná zranění," reagovala na verdikt americká ministryně spravedlnosti Loretta Lynchová. "Nejvyšší trest je ale odpovídajícím trestem za tento hrůzný zločin a doufáme, že s dokončením tohoto trestního procesu vše skočí i pro oběti a jejich rodiny," dodala.Dvanáctičlenná porota shledala počátkem dubna Čečence Carnajeva vinným ze spoluúčasti na pumovém útoku, stejní porotci pak začali tento týden ve středu zvažovat, zda mu udělí trest smrti. K tomu stačilo, aby tento trest dostal v jednom ze 17 bodů obžaloby, v nichž mu porota přiřkla vinu. Žalobci tvrdili, že byl nyní jednadvacetiletý Džochar v přípravě a provedení atentátu rovnocenným partnerem svému bratrovi, a proto si nic než nejvyšší trest nezaslouží. Obhajoba žádala o doživotní trest s odůvodněním, že Džochar byl pod vlivem o šest let staršího sourozence, hlavního strůjce útoků.Rozhodnutí o trestu smrti muselo být jednomyslné. Pokud by se stalo, že některý z porotců nabude dojmu, že by Carnajev neměl být potrestán popravou, byl by obviněný automaticky odsouzen k doživotnímu vězení bez možnosti propuštění.Soud se sice konal v americkém státě Massachusetts, kde byl trest smrti před víc než 30 lety zrušen, ale Carnajev byl souzen podle federálních zákonů, které hrdelní trest připouštějí.Předpokládá se, že se obhajoba proti případnému trestu smrti ihned odvolá. Právě kvůli možným tahanicím a dlouholetým odkladům popravy požádali někteří příbuzní obětí atentátu o to, aby Carnajev dostal doživotní trest a pro ně bolestivý případ tím nadobro zmizel z médií.Základní fakta o případu:- 15. dubna 2013 asi ve 20:50 SELČ explodovaly v cíli mezinárodního maratonu v americkém Bostonu dvě amatérsky vyrobené bomby ukryté v černých pytlích zhruba 100 metrů od sebe; stalo se tak zhruba dvě hodiny poté, co cílovou páskou proběhl vítěz. Nálože tvořily tlakové hrnce obsahující velké množství kuličkových ložisek, která měla zasáhnout co nejvíce lidí.- V důsledku explozí zemřeli tři lidé včetně osmiletého chlapce a 264 osob bylo zraněno, z toho 17 lidí bylo v kritickém stavu.- Maratonu se zúčastnilo na 27.000 lidí a dalších půl milionu běhu přihlíželo. Nikdo z 13 českých běžců nebyl zraněn.- Bezprostředně po explozích bylo kvůli možnému riziku dalších výbuchů evakuováno několik budov včetně školy a hotelu. V oblasti nad místem explozí vyhlásil úřad regulující dopravní lety dočasný zákaz letů.- Kvůli explozím zrušila bostonská radnice některé plánované zábavní či sportovní podniky. Neuskutečnilo se například utkání severoamerické NHL mezi týmy Boston Bruins a Ottawa Senators, svůj koncert zrušil bostonský symfonický orchestr. Prvním velkým závodem od maratonu v Bostonu byl Londýnský maraton, který se uskutečnil 21. dubna 2013 za přísných bezpečnostních opatření.- Americký prezident Barack Obama označil útok za teroristický čin a americká FBI pár dní po tragédii zveřejnila fotografie dvou mužů podezřelých z atentátu a požádala veřejnost o pomoc s jejich identifikací.- Při honičce na bostonském předměstí 19. dubna 2013 zastřelili policisté jednoho z údajných pachatelů útoků, druhý byl na útěku. Jednalo se o bratry čečenského původu Džochara a Tamerlana Carnajevovy, kteří v USA žili několik let. Mrtvým byl šestadvacetiletý Tamerlan. Podezřelí na útěku také zabili člena ostrahy Massachusettského technického institutu (MIT) v Cambridge. O den později byl Džochar Carnajev policisty dopaden, když se skrýval v lodi na dvoře jednoho z domů na bostonském předměstí Watertown a ve vážném zdravotním stavu byl převezen do nemocnice.- Carnajev byl na nemocničním lůžku obviněn z použití zbraně hromadného ničení a zlovolného ničení majetku s následkem zabití. Prohlásil, že se necítí být vinen a podle amerického vládního zdroje řekl, že útok byl pomstou za americkou invazi do Afghánistánu a Iráku. Spolu s bratrem prý plánoval také útok na newyorské Time Square.- Soudní proces s Carnajevem začal formálně letos 5. ledna výběrem poroty. Počátkem dubna shledala dvanáctičlenná porota Džochara vinným ve všech 30 bodech obžaloby ze spoluúčasti na pumovém útoku, stejní porotci poté začali zvažovat, zda mu udělí trest smrti. Žalobci tvrdili, že byl Džochar v přípravě a provedení atentátu rovnocenným partnerem svému bratrovi, a proto si nic než nejvyšší trest nezaslouží. Obhajoba požádala o doživotní trest s odůvodněním, že Džochar byl pod vlivem o šest let staršího sourozence, hlavního strůjce útoků.- Obvinění čelí také čtyři známí bratrů Carnajevových. Američana Robela Phillipose uznal soud v Bostonu v říjnu 2014 vinným z maření vyšetřování. Phillipos lhal vyšetřovatelům FBI při výslechu, za což mu údajně hrozí až 16 let vězení. Dalšími obviněnými jsou Kazach Dias Kadyrbajev spolu se svým krajanem Azamatem Tažajakovem, kteří odnesli z Džocharova pokoje na kolejích batoh s pyrotechnikou a notebook. Posledním je Chajrulložon Matanov z Kyrgyzstánu, který podle obžaloby smazal ze svého počítače soubory potřebné k vyšetřování a rovněž lhal policistům.
Související
Vláda USA usiluje o obnovení trestu smrti pro Carnajeva, rodiče jedné z obětí jsou proti
Carnajev by měl znovu dostat trest smrti, požaduje Trump
Džochar Carnajev , teroristický útok v Bostonu (USA 15.4.2013)
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák