Obama oznámil konec bojových operací v Iráku

"Operace Irácká svoboda je u konce a odpovědnost za bezpečnost jejich země nyní leží na Iráčanech," prohlásil Obama. "Skrze tuto pamětihodnou kapitolu v dějinách Spojených států a Iráku jsme splnili naši odpovědnost. Nyní je čas obrátit list."

Obama zároveň vyjádřil podporu veteránům irácké války, protože "část odpovědnosti při ukončení války je stát při těch, kteří ji vybojovali". "Američané a Američanky v uniformě sloužili odvážně a s odhodláním. Jsem hrdý na jejich službu a naplněn úctou před jejich obětí," řekl Obama.

Americký prezident však neoznačil konec války za vítězství. Poslední bojové jednotky opustily Irák již před dvěma týdny, Obama však s projevem o ukončení války počkal až do 31. srpna. Právě toto datum stanovil v únoru jako konec bojových operací v Iráku.

Konec bojových operací v Iráku podle Obamy znamená, že přišel čas, aby se občané USA spojili a vytvořili pro sebe lepší život. "Nyní je naším nejdůležitějším úkolem uzdravit naši ekonomiku a vrátit miliony Američanů, které přišly o zaměstnání, zpět do práce," řekl americký prezident.

Obama hovořil o budoucnosti Iráku také se svým předchůdcem v Bílém domě Georgem W. Bushem. "Je dobře známo, že on a já jsme se neshodli na válce již od počátku. Nikdo ale nemůže pochybovat o podpoře prezidenta Bushe našim vojákům nebo o jeho lásce k vlasti a závazku k naší budoucnosti. Jak jsem již řekl, byli vlastenci, kteří tuto válku podporovali, a byli vlastenci, kteří byli proti ní. Ale všichni se spojujeme v uznání pro naše vojáky a vojačky a víru v budoucnost Iráku," řekl Obama.

Během projevu z Oválné pracovny v Bílém domě Obama také řekl, že Spojené státy mohou vyslat více jednotek do Afghánistánu, protože situace v Iráku se změnila. "Porazíme a odzbrojíme Al-Káidu," řekl Obama k americké přítomnosti v Afghánistánu.

Stahování amerických vojáků z Afghánistánu bude záviset na podmínkách přímo v zemi, ale začne podle plánu v červenci příštího roku, dodal Obama. Pak bude na Afgháncích, aby zajistili svou bezpečnost a politickou stabilitu.

Od září by americké jednotky měly v Iráku sloužit pouze jako podpůrné oddíly pro pomoc irácké armádě při protiteroristických operacích a zajišťovat výcvik iráckého vojska. Ze země by se měly definitivně stáhnout do konce příštího roku.

Irácký premiér Núrí Málikí označil první září za den, kdy jeho země obnoví suverenitu. "Naše vztahy s Amerikou vstupují do nové fáze - budou to vztahy mezi dvěma suverénními státy," citovala premiéra agentura Reuters.

Hlavním důvodem invaze v roce 2003 bylo zabránit iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi, aby použil zbraně hromadného ničení. Žádné z těchto zbraní však v muslimském státě nebyly nalezeny. Během války v Iráku padlo 4403 Američanů.

V Iráku je nyní necelých 50 000 amerických vojáků.