Brazilská prezidentka slibuje bojovat, odvolávání pokládá za puč

Brasília - Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová, pod kterou se povážlivě houpe křeslo, se odmítá vzdát. "Posledním dnem mého mandátu je 31. prosinec 2018," prohlásila v emotivním projevu. O jejím sesazení dnes bude hlasovat senát.

Začátek jednání horní komory brazilského parlamentu zatím není jasný, výsledek hlasování bude pravděpodobně znám o středeční noci či až ve čtvrtek.

Rousseffová znovu kritizovala snahy o své odvolání jako "státní převrat bez armády a bajonetů". V jeho čele podle ní stojí bývalý předseda sněmovny Eduardo Cunha jako spojenec viceprezidenta Michela Temera, který by prezidentku mohl v čele státu již tento týden nahradit. "Tito lidé se nedokážou nechat zvolit do prezidentského úřadu, a tak používají proces sesazení jako nepřímé volby, z nichž byl lid vyloučen," prohlásila.

Cunha je považován za vůdce odpůrců prezidentky a byl mezi iniciátory dubnového hlasování, ve kterém dvě třetiny poslanců hlasovaly pro její odvolání.

Podle průzkumu velkých brazilských deníků je pro ústavní žalobu přibližně 50 z 81 senátorů, což je dost na to, aby byla Rousseffová dočasně odvolána a nahradil ji viceprezident Temer. Jeho poradce již novinářům prozradil, že viceprezident se po převzetí nejvyššího úřadu chystá snížit počet ministerstev z 32 na 22.

Rousseffová popírá, že by spáchala jakýkoliv zločin, a argumentuje, že s rozpočtem podobně kouzlili i její předchůdci. Její právníci už požádali nejvyšší soud, aby celý proces odvolávání šéfky státu zrušil.

Související

Jair Bolsonaro

Do domu brazilského exprezidenta vtrhla policie, Bolsonara zatkla

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro byl v sobotu zadržen ve své rezidenci v hlavním městě Brazílie, a to jen několik dní předtím, než měl nastoupit výkon trestu za vedení pokusu o převrat. Informaci potvrdil server CNN. Federální policie ve svém prohlášení uvedla, že vykonala příkaz k preventivnímu zatčení, o který sama požádala a který byl schválen Nejvyšším soudem.
Ilustrační fotografie

Guyana. Země, o které řada lidí nic neví, bude brzy jednou z nejdůležitějších na světě. A nebude sama

Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se stávají novou globální ropnou hranicí. Tři země – Brazílie, Guyana a Argentina – stojí v čele explozivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC, přičemž se dušují, že je to klíčové pro jejich ekonomický rozvoj. Tento boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, poháněné právě fosilními palivy, projevují v regionu extrémními požáry, záplavami a suchy.

Více souvisejících

Brazílie Dilma Rousseffová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy