Uprchlíci, války a klimatické změny? Odborníci našli zajímavou souvislost

Autoři vědeckého článku uvádějí, že i když nejsou důkazy toho, že klimatické katastrofy vyvolávají války přímo, mohou k nim. Studie také prokázala, že devět procent ozbrojených konfliktů v uvedeném období vzniklo v oblastech postižených vlnami horka nebo sucha.

Obojí je projev globálního oteplování, které se připisuje emisím takzvaných skleníkových plynů. Nejničivější dopady se projevují v chudých rozvojových zemích. V bohatších a vyspělých společnostech pak nepřímo například příchodem uprchlíků.

Již dříve dílčí studie dokládaly, že například na válce a exodu milionů lidí ze Sýrie se podílí katastrofální sucho, které postihlo zemi v letech 2006 – 2010, destabilizovalo zemi a vyhnalo z domovů do měst statisíce zchudlých zemědělců.

„Války mívají mnoho různých příčin a bylo by nepoctivé a nepřesné označovat současné běžence ze Sýrie šmahem za klimatické uprchlíky. Nicméně musíme si uvědomit, že vlny veder a sucha způsobené změnou klimatu mohou být jednou z těch pověstných jisker, která zažehávají násilnosti či ozbrojený konflikt. Je to ale jiskra, kterou můžeme zadusit již v počátcích, pokud poskytneme státům ohroženým změnou klimatu peníze na řešení krizových situací," řekl Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR.

Psali jsme: Nedémonizujte uprchlíky, do Evropy nejdou za lepší televizí. Šéf Lékařů bez hranic ČR o zoufalství lidí na útěku a absurdní dohodě s Tureckem  

Hnutí DUHA a Greenpeace konstatují, že hlavní podíl na současné proměně podnebí má dlouhodobé spalování fosilních paliv ve vyspělých státech světa. Politika české vlády "sice potvrzuje odklon ČR od uhlí a závazek přijmout klíčový antifosilní zákon, ale zatím zásadně selhává ve finanční pomoci rozvojovým zemím na zvládání změny klimatu, tedy právě v tom, co je nutné i pro prevenci válečných konfliktů a nuceného odchodu lidí z domovů", uvádí se v tiskovém prohlášení.

Upozorňuje se v něm také na to, že ČR se má podle závěrů klimatické konference OSN z roku 2010 podílet od roku 2020 ročně deseti miliardami korun na omezování klimatických změn. Schválila však pouze 1,8 miliardy a na nátlak ministerstva financí až od roku 2030. Obě organizace se domnívají, že by vláda s ohledem na vědecké poznatky měla svou pozici změnit a stanovit novou částku i termín.