Co bude po smrti Fidela Castra? Mezi Kubánci zavládl stav otupělosti

Havana - Co bude dál s Kubou po smrti bývalého vůdce Fidela Castra se ptají nejen politici a politologové, ale i samotní obyvatelé komunistického ostrova.

V sobotu ráno se Kubánci probudili a zjistili, že je Fidel Castro pryč, napsal list The Washington Post. Od té chvíle, jako by tu zavládl stav jisté otupělosti.

Jen hrstka Kubánců věří tomu, že by smrt Castra přinesla okamžitou proměnu jediné zemi s vládou jedné strany na západní polokouli. Koneckonců chatrné zdraví přimělo Castra stáhnout se do ústraní už v roce 2006 a systém, který vytvořil, dál pokračoval i bez něj.

Ovšem smrt vůdce představuje psychologický zlom. Odtržení od kubánské minulosti a od osobnosti, jež jí dominovala po tři generace. Na Kubě existuje ohromný, sílící tlak - především mezi mladšími - na rychlejší postup změn, které by přinesly nové svobody a lepší životní úroveň.

Psali jsme:
Kuba po smrti Castra drží smutek, prodej alkoholu zakázán. Já jsem Fidel, zpívali studenti  

A nyní musí kubánská vláda zvládnout tato očekávání v době, kdy země čelí nové nejistotě týkající se velmi důležitých vztahů Kuby se Spojenými státy.

Mezi Kubánci, kteří si přejí rychlejší změny, v sobotu po oznámení smrti Fidela Castra zavládl pocit úlevy, byť se ji snažili nedávat příliš najevo. "Lidé už jsou tu hrozně unavení. Zničil tohle místo," řekl v Havaně vysokoškolský student inženýrství, který si nepřál uvést jméno, aby neměl problémy ve škole. "Asi je třeba podívat se na to dobré i na to špatné, ale toho špatného bylo víc," dodal.

"Tohle není jako smrt Stalina nebo Mao Ce-tunga, kdy se lidé vyhrnuli do ulic a mysleli si, že se zhroutil svět," řekl Aurelio Alonso, sociolog a zástupce šéfredaktora kubánského listu Casa de Las Americas.

Po celé roky se v zahraničí spekulovalo, zda by smrt Fidela Castra mohla na Kubě přinést nějakou dramatickou změnu. Ovšem už před osmi, respektive deseti lety si rodina Castrových úspěšně předala moc - a vládu v zemi převzal podstatně zdravější, mladší bratr Raúl. Kontrolu státu má pevně v rukou také armáda a bezpečnostní síly, které nedovolí žádnou organizovanou opozici ani veřejný disent.

Psali jsme:
Castro je mrtev! Byl to brutální diktátor, spustil Trump. Čtěte další reakce ze světa  

Raúl Castro má v plánu odstoupit v roce 2018, a po něm je připravený převzít moc viceprezident Miguel Díaz-Canel, 56letý kariérní politik kubánské komunistické strany, který není s Castrovými nijak spřízněný.

Kuba už se většinou zotavila z těžkého období nouze, které nastalo po rozpadu Sovětského svazu počátkem 90. let, kdy v Havaně propukly nepokoje a Fidel Castro vystoupil na veřejnosti, aby davy uklidnil.

Fidel otevřel Kubu turistice, a loni na ostrov přijelo rekordních 3,1 milionu návštěvníků. Přesto tu sílí nespokojenost se systémem, který Castro vytvořil, a o němž prohlásil, že je "nezvratný". Socialistický systém zaručuje Kubáncům přístup ke zdravotní péči, vzdělání a přídělům potravin, ale po celá desetiletí jim nedokázal zajistit víc, než jen to nejzákladnější. Otázkou zůstává, jestli se Raúl Castro rozhodne zrychlit tempo reforem na ostrově - teď, když je jeho bratr mrtev.

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Více souvisejících

Fidel Castro Kuba

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 39 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy