Castrův popel bude putovat po Kubě. Skon diktátora ještě víc rozdělil Venezuelu

Havana/Caracas - Kuba chystá smuteční obřady po úmrtí bývalého komunistického vůdce Fidela Castra. Jeho skon má velký ohlas ve Venezuele, kde vláda truchlí, zatímco opozice jásá nad odchodem muže, jehož považují za diktátora.

Podle oficiálního kubánského listu Granma se lidé budou moci rozloučit se zesnulým v několika etapách a při různých příležitostech před vlastním pohřbem, kterým příští neděli vyvrcholí devítidenní státní smutek.

Fidel Castro byl už v sobotu zpopelněn a ve středu urna s popelem vyrazí napříč zemí. Trasa bude v opačném sledu kopírovat cestu, kterou Fidel Castro absolvoval během svého revolučního tažení ze Santiaga de Cuba do Havany v roce 1959. Putování urny skončí v sobotu příjezdem do Santiaga de Cuba, kde se uskuteční další mše. Pohřeb se bude konat v neděli ráno na hřbitově Svaté Ifigenie v Santiagu de Cuba.

Psali jsme:
Co bude po smrti Fidela Castra? Mezi Kubánci zavládl stav otupělosti
 

Kuba a Venezuela, dvě levicové latinskoamerické země, se staly blízkými spojenci v době, kdy byl venezuelským prezidentem Castrův mladý chráněnec Hugo Chávez. Jejich přátelství promazávaly štědré dodávky venezuelské ropy na Kubu výměnou za tisíce kubánských lékařů, sportovních trenérů a bezpečnostních poradců.

Ovšem tato životně důležitá ekonomická transfuze, v jejímž rámci Venezuela denně posílala na Kubu zhruba 100.000 barelů ropy, se v posledních letech přiškrcuje kvůli brutální ekonomické krizi, v níž se Venezuela zmítá.

Chávezův nástupce Nicolás Maduro se zdál být dost zaskočený, když Raúl Castro pokládaný za pragmatika v roce 2014 oznámil, že usiluje o vylepšení vztahů se společným kubánsko-venezuelským "imperialistickým nepřítelem" - Spojenými státy.

Na veřejnosti ale vláda země žádné trhliny ve vzájemných vztazích nedává najevo a prezident Maduro byl v sobotu jedním z prvních státníků, kteří na úmrtí Fidela Castra reagovali. V oficiálním prohlášení označil zesnulého kubánského vůdce za "živoucí legendu" a Venezuela vyhlásila třídenní smutek, v jehož rámci byl v Caracasu mimo jiné zrušen i hudební festival a televize odvysílá speciální pořady o Fidelu Castrovi.

Venezuelská opozice ovšem po smrti 90letého Castra netruchlí, a pokud roní nějaké slzy, jsou známkou radosti. Celá Jižní Amerika se v poslední době posouvá napravo po desetiletí silného levicového bloku. Opozice usiluje o sesazení neoblíbeného Madura prostřednictvím referenda. A někteří aktivisté pokládají smrt Fidela Castra za příznivé znamení.

"Rozhodně zažíváme změnu jedné éry, diktatura umírá," napsal na twitteru opoziční poslanec Juan Guaidó. Zastánci tvrdé opoziční linie jsou přesvědčení, že Havana posílala do Caracasu příkazy, a lamentují nad nedostatkem jídla, léků a základních životních potřeb, který změnil jejich zemi na "Kubazuelu".

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Více souvisejících

Fidel Castro Kuba Venezuela

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy