Trump podpořil NATO, Merkelová slíbila více zbrojení

Washington - Potvrzení významu NATO, férovost obchodních dohod, přistěhovalectví či vztahy s Ruskem a mírový proces na východní Ukrajině dominovaly dnešnímu jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a německé kancléřky Angely Merkelové v Bílém domě. Oba státníci se osobně sešli poprvé.

Trump na úvod tiskové konference ujistil, že podporuje Severoatlantickou alianci, zároveň ale zdůraznil, že ne všechny země se na společné obraně spravedlivě podílejí. Žádnou členskou zemi NATO, která neposkytuje dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu na armádu, ale nejmenoval. Kancléřka potvrzení role NATO ocenila a přislíbila, že Německo bude své vojenské výdaje zvyšovat.

Podle dohody by alianční státy měly do roku 2024 odvádět na obranu dvě procenta svého HDP. Zatím to většina zemí včetně Německa či Česka nesplňuje; německý výdaj na vojenské účely činí 1,2 procenta HDP. Podle Merkelové má ale bezpečnost a obrana řadu aspektů, ke kterým patří i rozvojová pomoc či podpora směřující ke stabilizaci afrických zemí.

Merkelová rovněž Trumpovi přislíbila, že německá armáda bude nadále působit v Afghánistánu i bojovat proti teroristickému hnutí Islámský stát. O nutnosti spolupráce v boji proti Islámskému státu a při ochraně obyvatel před teroristy hovořil i Trump.

Pokud jde o zlepšení vztahů s Ruskem, na které USA i Evropská unie uvalily sankce kvůli ruskému záboru ukrajinského autonomního poloostrova Krym a ruskému počínání na Donbasu, je třeba podle Merkelové postupovat krok za krokem. Kancléřka dodala, že nejdříve je nutné učinit pokrok v mírovém procesu na východní Ukrajině, kde proruští separatisté bojují proti ukrajinské vládě.

Na tiskové konferenci Trump zopakoval svůj přísný postoj vůči přistěhovalectví. To označil za výsadu, nikoli za právo. Dodal, že jasnou prioritou je pro něj bezpečnost obyvatel USA. V minulosti Trump kritizoval Merkelovou za její příliš vstřícný postoj k běžencům.

Trump také hovořil o tom, že souhlasí s volným obchodováním, ale že řada zemí se v obchodních vztazích k USA nechovala vždy férově. Konkrétně se zmínil o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA), která je podle něj pro USA hrozná. Merkelová by byla ráda, kdyby se znovu podařilo otevřít rozhovory o volném obchodu mezi EU a USA. Případnou bilaterální dohodu mezi Washingtonem a Berlínem ale nechce, ujednání podle ní musí zahrnovat celou EU.

Oba státníci si dnešní společné jednání pochvalovali jako produktivní. Komentátoři předpokládali, že setkání kvůli vzájemným rozporům nebude snadné. Trump na tiskové konferenci poznamenal, že s Merkelovou má nejspíš společné to, že je oba odposlouchávala administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Trump zatím nepředložil žádné důkazy o tom, že ho tajné služby na Obamův pokyn odposlouchávaly. O americkém sledování komunikace Merkelové a dalších vrcholných evropských politiků vypovídají dokumenty, které v roce 2013 zveřejnil někdejší spolupracovník americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Donald Trump NATO Německo USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 1 hodinou

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy