Lidstvu pomůže jen totální termonukleární válka, jinak se nic nezmění, tvrdí historik

Stanford – Jedním z velkých problémů lidstva jsou ekonomické rozdíly a obří propast mezi chudými a bohatými. Podle uznávaného historika Waltera Scheidela ze Stanfordovy univerzity existuje jeden spolehlivý způsob, jak tuto nerovnost odstranit – katastrofa apokalyptických rozměrů..

Epidemie, revoluce, masivní válka, kolaps státu. To jsou jen některé události, které by pomohly vyřešit současnou nerovnost. „Aby byla Amerika opět skvělá, musela by se vrátit do doby, kdy byla příjmová nerovnost na ústupu, i když se ekonomika rozvíjela, a kdy se rozšiřovala střední třída. Teď je až příliš snadné zapomenout na to, jak hluboce byla tato nově nalezená rovnost spojena s dobou ničivých světových válek,“ připomíná historik v textu pro server The Atlantic.

Právě totální války podle něj byly jednoznačným silným katalyzátorem reforem vedoucích k rovnoprávnosti, urychlování vzniku odborů, rozšíření volebních práv či vytvoření sociálního státu. „V průběhu a po válce agresivní vládní intervence v soukromém sektoru a narušení kapitálových podílů zničilo vyšší třídy a zdroje proudily pracovníkům; a to i v zemích, které unikly fyzické devastaci a ochromující inflaci,“ připomíná Scheidel s tím, že proces, který se rozvíjel mezi lety 1914 až 1945 trval ještě několik desetiletí a skončil až zhruba v 70. a 80. letech.

Nerovnost je zapsána do DNA civilizace

Toto „narovnání“ podle něj byl v moderní době vzácný jev, ale rozhodně v dějinách nebyl ojedinělý. „Nerovnost je zapsána do DNA civilizace od té doby, kdy se lidé usadili a začali obdělávat půdu. V průběhu historie to byly právě jen masivní, prudké otřesy, které převrátily zavedený řád a které byly dostatečně silné, aby vyrovnaly rozdíly v příjmech a bohatství. Objevily se ve čtyřech různých podobách: masové válčení, násilné a transformační revoluce, zhroucení státu a katastrofické epidemie. Stamiliony lidí kvůli nim zahynuly, ale když tyto krize přešly, propast mezi bohatými a chudými se zmenšila,“ vysvětluje.

Války s sebou nesou smíšené výsledky – vítězové profitují a poražení musí platit. Jako příklad uvádí americkou občanskou válku, která nastartovala kariéru lidí jako John D. Rockefeller nebo Andrew Carnegie, ale na druhé straně zničila jižní otrokáře. Žádná válka od dob antického Řecka podle něj tolik nepomohla omezit ekonomickou nerovnost.

Druhým typem jsou revoluce, které skutečně transformovaly společnost. Typickým příkladem je ruská revoluce z roku 1917, kdy došlo k zabavení, přerozdělení a kolektivizování soukromého majetku a kdy došlo k nastavení mezd a vyrovnání nerovností v nebývalém rozsahu. „Předchozí revoluce naopak měly málokdy stejně extrémní účinek: francouzská revoluce ve srovnání s ní byla mnohem méně krvavá záležitost a pokroky byly skromnější,“ připomíná historik.

Kvůli pandemiím vzrostla cena práce

Násilné nepokoje podle něj ničí celé státy a bohaté a mocné spolu s nimi. „Zatímco všichni v době kolapsu trpí, nejbohatší prostě ztrácí více. Záznamy o vyrovnávání bídy sahají tisíce let: poslední římští šlechtici stáli frontu na almužnu od papeže,“ uvádí.

„První pandemie dýmějového moru na konci starověku, černá smrt v pozdním středověku a nemilosrdný útok neštovic a spalniček, který zpustošil Nový svět po roce 1492 - kvůli tomu cena práce stoupala a naopak hodnota pozemků a ostatního kapitálu klesala. Pracovníci dobře jedli a byli lépe oblečení, zatímco majitelé nezaznamenávali stížnosti,“ uvádí Scheidel.

Ale co méně vražedné mechanismy boje proti nerovnosti? Historie nabízí jen malou útěchou. Pozemkové reformy často ztroskotaly nebo byly odmítnuty majetnými. Demokracie sama o sobě důsledně nezajistí nižší nerovnost. A i když se zlepšil přístup ke vzdělání, což může vést ke snižování rozdílů v příjmech, je pozoruhodné, že americká mzda se srovnala právě během obou světových válek, píše historik.

V roce 1950 ekonom Simon Kuznets předpokládal, že hospodářský růst by měl být doprovázen spravedlivějším rozdělením zdrojů, ale většinou se stalo jen v zemích, kde byl takový růst formován dopadem obou světových válek nebo strachu z revoluce. Naproti tomu Latinská Amerika, která strávila největší konflikty 20. století v relativní izolaci, nezaznamenala pokles nerovnosti až do roku 2000, uvádí s tím, že ani poté nebyl vývoj kdoví jak rychlý.

Pomůže jen termonukleární válka

Z historie je podle něj možné se poučit, že účinky násilného vyrovnávání úrovně vždy v průběhu času odezní. „Populace se obnoví, když epidemie odezní, zhroucené státy budou nahrazeny novými. Do této chvíle již otřesy velkých válek 20. století vybledly. Komunismus zanikl, a globalizace, jakkoliv je stále kritizována, je v plném proudu. Čtyři vyrovnávací síly se v brzké době nevrátí: Technologie učinila z masové války zastaralou věc; násilné přerozdělovací revoluce ztratily svou přitažlivost; většina států je odolnější než byla dřív; a pokroky v genetice pomohou lidstvo ochránit před novými pandemiemi,“ shrnuje Scheidel.

Dokonce i nejprogresivnější sociální státy kontinentální Evropy se nyní snaží kompenzovat rozšiřující se rozdíly v příjmech, které existují před zdaněním a odvody. V nadcházejících desetiletích budou bohaté země dramatické stárnout a pocítí tlaky v oblasti přistěhovalectví a sociální solidarity, takže bude stále obtížnější zajistit poměrně rovnoměrné rozdělení čistého příjmu. A na vrcholu všeho stojí pokračující technologická změna, která by mohla zvýšit nerovnost nepředvídatelným způsobem,“ upozorňuje akademik.

Udělat Ameriku znovu rovnější podle něj bude další nelehký úkol. „Historie nemůže předvídat budoucnost, ale její zpráva je nepřijatelná, protože je jasná: Až na nejvzácnější výjimky se velká snížení nerovnosti rodila v žalu,“ dodává. Odstranění rozdílů v bohatství by tak podle něj vyžadovalo válku, a ne jen tak ledajakou. „Jen totální termonukleární válka by mohla zásadně obnovit stávající rozdělení zdrojů,“ tvrdí historik. 

Související

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

Více souvisejících

Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) příjmy majetek katastrofy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy