Muslimů přibývá. Vyznavačů islámu bude nejvíce na světě

Washington - Americký institut Pew Research Center přišel před několika lety s analýzou, v níž spočítal, že v roce 2050 bude počet muslimů na světě stejný jako křesťanů a o 20 let později dokonce vyznavači islámu křesťany početně převýší. Nyní vydal institut novou zprávu, v níž upozorňuje, že zlomové období, kdy začnou muslimové překonávat všechna ostatní náboženství, je za dveřmi.

Podle původní analýzy se do roku 2050 světová mapa náboženství zásadně změní. Pokud budou pokračovat současné trendy v porodnosti, počet muslimů se v tomto roce vyrovná s počtem křesťanů. Zatímco muslimů se totiž rodí stále více, počet křesťanů se příliš nemění a nestane se tak ani do roku 2050. Necelých 30 obyvatel Země tudíž v tomto roce přijme za svou víru islám.

V praxi to znamená, že počet muslimů stoupne o více než jednu miliardu z aktuální 1,6 miliard na 2,76. Oproti tomu křesťanů budou zhruba 3 miliardy. Počet hinduistů se bude stále pohybovat kolem jedné miliardy, stejně tak i lidí počet bez víry. Budhisté a další menší náboženství budou nadále hlavním náboženstvím pro zhruba půl miliardy obyvatel Země.

Ateistů a agnostiků bude lehce přibývat, zejména v zemích, jako jsou Spojené státy a Francie. V průběhu let ale budou tvořit stále menší a bezvýznamnější procento obyvatel Země. Většina lidí totiž bude nakloněna nějaké víře. Počet budhistů bude podle studie zhruba stejný jako nyní, vzroste ale počet lidí hlásících se k hinduistickému či židovskému náboženství. Těch ale bude přibývat méně než křesťanů a muslimů.

Největší populace hinduistů bude žít v Indii, stejně tak i největší část muslimů. Mezi obyvateli Spojených států bude v roce 2050 zhruba dvě třetiny obyvatel křesťanského vyznání. Co se týče Evropy, v ní budou podle studie amerického institutu muslimové tvořit asi 10 procent obyvatelstva. 

2070: Rok muslimů

Muslimů bude díky porodnosti nadále rychle přibývat. Zatímco na tamní ženy totiž připadá v průměru 3,1 dítěte, křesťané mají 2,7 dítěte na hlavu a ateisté 1,7 dítěte na rodinu. Podle odhadů tedy bude v roce 2050 na světě 31,4 procent křesťanů a 29,7 procenta muslimů, v dalších dvaceti letech se ale misky vah překlopí. V roce 2070 už bude nejvíce muslimů.

Počet muslimů v Evropě ale kromě porodnosti ovlivní i další faktory, zejména migrační politika. Ostatně už nyní vznikají v některých městech ve Francii či Španělsku celé muslimské čtvrti a tento trend bude pokračovat.

Náboženský převrat začíná

Lidé cítící averzi vůči muslimské víře se tak zdánlivě nemusí další desítky let znepokojovat. Podle nejnovější studie amerického institutu ale změna, která povede k rozšiřování islámu, začíná už nyní. Upozornil na to server The Telegraph.

Ten s odkazem na novou studii uvedl, že počet narozených muslimů začne co do porodnosti překonávat počet narozených křesťanů už velmi brzy. Mělo by se tak stát do roku 2035. Mezi lety 2010 a 2015 totiž tvořily porody muslimů podle odhadů 31 procent všech narozených dětí na celém světě. Každé třetí narozené dítě tedy bude s největší pravděpodobností vychováváno v islámské víře.

Podle studie za tímto obratem stojí fakt, že křesťanská populace stárne a mladí lidé tomuto náboženství příliš neholdují. V Evropě navíc počty úmrtí nad porodností převyšují a jen v Německu se v daném časovém období podle odhadů narodilo o 1,4 milionů lidí méně, než kolik jich zemřelo

Nadneseně řečeno, Evropa postupně vymírá a bojuje se stárnutím a nízkou porodností, zatímco muslimská populace je mladá, zdravá a s vysokou porodností. Právě tento trend nakonec způsobí scénář nastíněný v úvodu článku, kdy za několik desítek let počet vyznavačů islámu překoná všechna ostatní náboženství.

Související

Více souvisejících

Muslimové porodnost Náboženství křesťanství

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy

Konec roku přinese do Česka pravé zimní počasí doprovázené mrazem, sněžením a nepříjemným větrem. Podle aktuální předpovědi meteorologů nás čeká týden, kdy se teploty budou pohybovat kolem bodu mrazu a řidiči by si měli dávat pozor zejména na ranní náledí a sněhové jazyky ve vyšších polohách.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump

Americká vojenská přítomnost v Karibiku nabrala koncem roku na obrátkách a vyústila v dosud nejvýraznější eskalaci napětí mezi Washingtonem a Caracasem. Prezident Donald Trump v pondělí potvrdil, že Spojené státy provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele. Podle jeho slov šlo o „velké zařízení“ v přístavní oblasti, které sloužilo k nakládání drog na pašerácké lodě.

včera

Thajské stíhací letouny F-16

Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny

Nové křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou, které mělo ukončit týdny krvavých střetů, čelí vážné hrozbě jen několik desítek hodin po svém uzavření. Thajská armáda v pondělí oficiálně obvinila sousední zemi z porušení dohody, která vstoupila v platnost v sobotu v poledne. Podle thajských úřadů bylo v neděli v noci zaznamenáno více než 250 bezpilotních letounů (UAV), které přiletěly z kambodžské strany hranice.

včera

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

včera

včera

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

včera

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

včera

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

včera

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

včera

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

včera

28. prosince 2025 21:50

28. prosince 2025 20:28

Aktualizováno 28. prosince 2025 19:32

28. prosince 2025 19:09

28. prosince 2025 18:21

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

28. prosince 2025 17:36

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy