Washington - Americký institut Pew Research Center přišel před několika lety s analýzou, v níž spočítal, že v roce 2050 bude počet muslimů na světě stejný jako křesťanů a o 20 let později dokonce vyznavači islámu křesťany početně převýší. Nyní vydal institut novou zprávu, v níž upozorňuje, že zlomové období, kdy začnou muslimové překonávat všechna ostatní náboženství, je za dveřmi.
Podle původní analýzy se do roku 2050 světová mapa náboženství zásadně změní. Pokud budou pokračovat současné trendy v porodnosti, počet muslimů se v tomto roce vyrovná s počtem křesťanů. Zatímco muslimů se totiž rodí stále více, počet křesťanů se příliš nemění a nestane se tak ani do roku 2050. Necelých 30 obyvatel Země tudíž v tomto roce přijme za svou víru islám.
V praxi to znamená, že počet muslimů stoupne o více než jednu miliardu z aktuální 1,6 miliard na 2,76. Oproti tomu křesťanů budou zhruba 3 miliardy. Počet hinduistů se bude stále pohybovat kolem jedné miliardy, stejně tak i lidí počet bez víry. Budhisté a další menší náboženství budou nadále hlavním náboženstvím pro zhruba půl miliardy obyvatel Země.
Ateistů a agnostiků bude lehce přibývat, zejména v zemích, jako jsou Spojené státy a Francie. V průběhu let ale budou tvořit stále menší a bezvýznamnější procento obyvatel Země. Většina lidí totiž bude nakloněna nějaké víře. Počet budhistů bude podle studie zhruba stejný jako nyní, vzroste ale počet lidí hlásících se k hinduistickému či židovskému náboženství. Těch ale bude přibývat méně než křesťanů a muslimů.
Největší populace hinduistů bude žít v Indii, stejně tak i největší část muslimů. Mezi obyvateli Spojených států bude v roce 2050 zhruba dvě třetiny obyvatel křesťanského vyznání. Co se týče Evropy, v ní budou podle studie amerického institutu muslimové tvořit asi 10 procent obyvatelstva.
2070: Rok muslimů
Muslimů bude díky porodnosti nadále rychle přibývat. Zatímco na tamní ženy totiž připadá v průměru 3,1 dítěte, křesťané mají 2,7 dítěte na hlavu a ateisté 1,7 dítěte na rodinu. Podle odhadů tedy bude v roce 2050 na světě 31,4 procent křesťanů a 29,7 procenta muslimů, v dalších dvaceti letech se ale misky vah překlopí. V roce 2070 už bude nejvíce muslimů.
Počet muslimů v Evropě ale kromě porodnosti ovlivní i další faktory, zejména migrační politika. Ostatně už nyní vznikají v některých městech ve Francii či Španělsku celé muslimské čtvrti a tento trend bude pokračovat.
Náboženský převrat začíná
Lidé cítící averzi vůči muslimské víře se tak zdánlivě nemusí další desítky let znepokojovat. Podle nejnovější studie amerického institutu ale změna, která povede k rozšiřování islámu, začíná už nyní. Upozornil na to server The Telegraph.
Ten s odkazem na novou studii uvedl, že počet narozených muslimů začne co do porodnosti překonávat počet narozených křesťanů už velmi brzy. Mělo by se tak stát do roku 2035. Mezi lety 2010 a 2015 totiž tvořily porody muslimů podle odhadů 31 procent všech narozených dětí na celém světě. Každé třetí narozené dítě tedy bude s největší pravděpodobností vychováváno v islámské víře.
Podle studie za tímto obratem stojí fakt, že křesťanská populace stárne a mladí lidé tomuto náboženství příliš neholdují. V Evropě navíc počty úmrtí nad porodností převyšují a jen v Německu se v daném časovém období podle odhadů narodilo o 1,4 milionů lidí méně, než kolik jich zemřelo
Nadneseně řečeno, Evropa postupně vymírá a bojuje se stárnutím a nízkou porodností, zatímco muslimská populace je mladá, zdravá a s vysokou porodností. Právě tento trend nakonec způsobí scénář nastíněný v úvodu článku, kdy za několik desítek let počet vyznavačů islámu překoná všechna ostatní náboženství.
Související
Muslimové totálně selhali? Na Gaze a Tálibánu ukázali, že sice umí mluvit, ale ne jednat, míní experti
Pouť do Mekky si vyžádala už stovky mrtvých. Důvodem je extrémní počasí
Muslimové , porodnost , Náboženství , křesťanství
Aktuálně se děje
před 30 minutami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 1 hodinou
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 2 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 2 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 3 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 4 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 4 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 5 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 6 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 7 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 7 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 9 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.
Zdroj: Libor Novák