Co by se stalo, kdyby Amerika nikdy nevstoupila do první světové války? Svět by vypadal úplně jinak

HISTORIE - Představte si svět, ve kterém se Američané rozhodli držet se své politiky izolacionismu a nezúčastnit se Velké války, která později vstoupila do povědomí jako první světová. Jen díky jejich pomoci dokázaly mocnosti Dohody zvítězit a porazit agresory z Rakouska-Uherska a Německa. Účast USA tak jistě byla správná věc a posunula svět správným směrem. Nebo ne?

Američané zachránili Evropu a přispěli k porážce agresorů, kteří pak museli přijmout tvrdé podmínky mírové smlouvy. Zároveň však jejich účast způsobila vznik bolševického režimu v Rusku a nakonec také druhou světovou válku. Tvrdí to Jim Powell, autor knihy Wilsonova válka (Woodrow Wilson byl prezidentem USA v době první světové války – pozn. red.).

První světová válka bývá často považována za nejhorší tragédii, která kdy potkala novodobý svět. Ještě horší než samotný konflikt jsou však důsledky, které z něj plynuly. Mezi nimi i vznik dvou nejstrašlivějších totalitních režimů první poloviny 20. století – bolševické Rusko a nacistické Německo. Podle Powella má právě to bývalý americký prezident Woodrow Wilson na svědomí. „Svět by na tom byl lépe, kdyby Amerika do války nevstoupila a zůstala u politiky ozbrojené neutrality,“ tvrdí Powell.

Diplomat a historik George F. Kennan s Powellem souhlasí: „Můžeme říci, že vstup USA do války urychlil v Rusku pád tehdejší prozatímní vlády. Wilson a Dohoda po Rusku žádali, aby pokračovalo ve válečném snažení a zároveň se vnitřně politicky nezhroutilo. To nebylo možné,“ popsal situaci Kennan. Amerika a Spojenci nutili Rusko co nejdéle udržet východní frontu a naprosto jej tak vyčerpali. Nebýt vstupu USA do války, můžeme téměř s jistotou říci, že by Rusko opustilo konflikt mnohem dříve a její (tolik nevyčerpaná) armáda by byla schopná zabránit bolševickému puči.

Můžeme předpokládat, že pokud by se Američané válce vyhnuli, nakonec by došlo k nějaké formě vyjednávání. Obě strany vyčerpané devastující válkou by musely uzavřít dohodu, a zatímco by nikdo nebyl skutečně spokojený, nikdo by ani necítil smrtelnou křivdu. To byl zásadní problém dopadů první světové války – tvrdými sankcemi a omezeními ponížené Německo dalo jen o několik let později prostor u moci Hitlerovi zejména proto, že řadoví občané (a tedy voliči) byli ze situace nešťastní. Wilson tak rozhodl jednu válku jen proto, aby způsobil další strašlivý konflikt.

Pokud by USA nikdy nevstoupilo do první světové války, svět dnes mohl vypadat úplně jinak. Je to odvážný odhad, ale zřejmě by vůbec nevznikl sovětský blok a naše země by si nezažila hrůzy druhé světové války ani komunismu, který přišel záhy po ní. Hranice evropských zemí mohly vypadat o něco jinak a rozložení síly mezi mocnosti také. Jak mohl vypadat svět se už nikdy nedozvíme. Jisté však je, že bychom ho v porovnání s tím současným určitě nepoznali.

Související

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) I. světová válka válka historie

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy