MAGAZÍN – Dne 20. srpna 1998 americké střely s plochou dráhou letu Tomahawk zasáhly vybraná místa v Afghánistánu a Súdánu, přičemž se jednalo o odvetu za útok na ambasády Spojených států v Keni a Tanzanii, připomíná politolog E. J. Doinne v komentáři pro server Washington Post. Profesor z Georgetown University dodává, že cílem úderu, který nařídil tehdejší prezident USA Bill Clinton, byl Usáma bin Ládin a jeho teroristé.
Lži, zákeřnosti, manipulace
Ve světle toho, co se stalo o tři roky později, 11. září 2001, byla podle politologa velmi jasnozřivá Clintonova ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. „Pustili jsme se do podniku, ve kterém půjde o běh na dlouhou trať, proti něčemu, co představuje velice vážnou hrozbu pro náš způsob života na konci tohoto století a v tom dalším,“ cituje expert političčina slova.
Dalo se očekávat, že Clintonovo rozhodnutí sklidí značnou podporu, ale ve skutečnosti vyvolalo explozi politických sporů, poukazuje odborník. Vysvětluje, že úder přišel během vrcholící kontroverze ohledně prezidentova sexuálního poměru s mladou stážistkou Bílého domu, který ještě ten samý rok dokonce vedl k impeachmentu, přičemž mnoho republikánů Clintona obviňovalo, že se snaží odvést pozornost lidí od skandálu.
Clinton byl obviněn ze strategie „vrtěti psem“ pojmenované po tehdy aktuálním filmu, ve kterém se prezident pokouší odvést pozornost od sexuální aféry fiktivním vyvoláním války, konstatuje profesor. Připomíná, že mezi skeptiky patřil i tehdejší republikánský senátor Daniel Coast, který nyní působí v pozici ředitele Národní zpravodajské služby Trumpovy administrativy.
„Po měsících lží a zákeřností a manipulací a podvodů – vrstvených na sebe – je zpochybněno vše, co (Clinton) dělá a vše, co říká. Je legitimní ptát se na načasování této akce,“ cituje politolog Coatsovy poznámky z roku 1998. Také John Ashcroft, tehdejší republikánský senátor, položil otázku, zda došlo k nasazení síly, jelikož bylo nutné odvést pozornost od Clintonových osobních problémů, podotýká expert.
Podobnou myšlenkovou linii budou nyní podle Doinna sledovat Trumpovi kritici ve vztahu k úderu, který současný prezident nařídil vůči Sýrii v odvetě za hrůzný chemický útok na civilisty ze strany vlády prezidenta Bašára Asada. Koneckonců, republikány zpochybňování Clintonových motivů nic nestálo a Trump by zajisté rád odvedl veřejnou pozornost od katastrofálních prvních týdnů, které v úřadě prožil, tvrdí politolog.
Trump byl obzvláště rád, že mohl přijít s falešným obviňováním – nejprve vůči bývalému prezidentu Baracku Obamovi a následně vůči Susan Riceové, Obamově poradkyni pro národní bezpečnost – čímž odvedl pozornost od vyšetřování, zda byla jeho prezidentská kampaň v loňském roce vedená za pomoci ruské subverze, konstatuje odborník. Dodává, že ověřování faktů nám často připomíná, jak moc Trump naplňuje model politika, u něhož lze odůvodněně zpochybňovat, vše co dělá a vše co říká.
Trump netuší, co dělá
„Ale zkušenost s Clintonem by měla vést k jinému poučení,“ deklaruje Doinne. Zdůrazňuje, že Albrightová měla pravdu, když naznačovala potřebu brát hrozbu ze strany bin Ládina vážněji, než umožňoval tehdejší do sebe zahleděný americký politický systém, přičemž Sýrie nyní představuje humanitární a zahraničněpolitický problém, o němž se musí vést samostatná debata.
Co se týká amerického úderu, mnoho demokratů volalo po adekvátní akci proti Asadovi již v roce 2013, kdy použil chemické zbraně poprvé, uvádí politolog. Podotýká, že přední demokraté nyní na rozdíl od Trumpa zůstávají konsistentní a svou podporou prezidentových vojenských kroků z minulého týdne signalizují, že prosazování amerických hodnot je pro ně důležitější než politický boj, byť Bílý dům okupuje muž, který je vysoce nedůvěryhodný.
Na druhou stranu, jeden vojenský úder netvoří zahraniční politiku a Trumpova řeč k tématu podle profesora vyvolává dojem, že prezident absolutně netuší, co dělá. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson ostatně mohl dát neúmyslně Asadovi zelenou, když minulý měsíc ohlásil opuštění Obamou proklamovaného postoje, že diktátora je nutné odstranit od moci, spekuluje Doinne.
„Co tím vláda zamýšlela? Co bude následovat a bude do toho zapojen Kongres? Jak do sebe zapadá Trumpův postoj k Rusku, Íránu a Sýrii? Pakliže Trumpem pohnulo utrpení syrského lidu, jak může nadále blokovat příchod uprchlíků do naší země?“ ptá se odborník. Zdůrazňuje, že nová krize ohledně Asadova režimu a podpory, které se mu dostává od ruského prezidenta Vladimira Putina, činí naléhavějším dopátrat se podstaty vztahu mezi Trumpovou kampaní a Ruskem.
Trumpovi odpůrci by neměli napodobovat krátkozrakost Clintovových kritiků z roku 1998, nabádá expert. Závěrem doporučuje, aby namísto toho využili svůj skeptický postoj k nátlaku na ucelený přístup, který Trump zatím nedokázal zaujmout k mezinárodním problémům.
Související
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Sýrie , Bill Clinton , Usáma bin Ládin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
před 2 hodinami
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
před 3 hodinami
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
před 4 hodinami
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
před 5 hodinami
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
před 5 hodinami
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
před 6 hodinami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 7 hodinami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 8 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 9 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 10 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 11 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 11 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 12 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 13 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 14 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 15 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 16 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.
Zdroj: Libor Novák