Poušť Atacama: Na nejsušším místě na světě tisíce let nepršelo. Skrývá ale obrovské bohatství

Atacama svým vzhledem připomíná povrch Marsu. Poušť je zcela vyprahlá a dosahuje rozlohy 100 tisíc kilometrů čtverečních. Táhne se okolo Pacifiku od jižní hranice Peru až do centrálních oblastí Chile. Dosahuje nadmořské výšky 5 tisíc metrů a vzhledem k tomu, že ji kryjí vysokohorské štíty, zde skoro vůbec neprší.

Pokud už zaprší, tak vzácně a jen velmi málo. Roční úhrn srážek je totiž zhruba 1 mm a ve středu pouště se nachází oblasti, kde neprší vůbec. Odhaduje se, že v této středové oblasti nepršelo už několik tisíc let. Přesto není poušť písečná ani teplotně stálá, v noci teploty klesají pod nulu a ve dne dosahují až 50 stupňů Celsia. V takových podmínkách prakticky nic nepřežije, včetně bakterií a drobných mikroorganismů.

Dále od středu pouště se situace zlepšuje a mikroorganismy zde mají lepší podmínky k životu. Nijak závratně, přesto se naučily přežívat pod masivním slunečním svitem v krajině, kde zaprší jen občas. Stejně tak lze na určitých místech objevit kaktusy a několik plazů a ptáků.

Nikoho proto zřejmě nenapadne, že by Atacama mohla být obydlená, opak je ale pravdou. Bydlí zde dokonce více lidí, než by kdo odhadoval, a to zhruba jeden milion. Důvodem je velké množství nerostných surovin. Obrovská naleziště železné a měděné rudy se stala komoditou, kvůli které se sem stěhují firmy za výdělky a lidé za prací.

V jedné části pouště leží největší důl na měď na světě. Zhruba kilometr hluboká díra o rozměrech asi 4 kilometry čtvereční vyprodukuje 12 procent světové produkce mědi. Na těžbě se podílejí nejen desetitisíce pracovníků, ale i nejmodernější a nejmasivnější těžební stroje, jaké si člověk dovede představit. Největší díra na Zemi se denně prohýbá pod náporem osmimetrových obřích nákladních vozidel, rypadel a dalších těžebních strojů. 

Poušť má také vědecké využití. Díky nehostinným podmínkám ji využívá NASA ke studiu mikroorganizmů a jejich odolnosti vůči prostředí. Odborníci povrch pouště přirovnávají k povrchu Marsu a chtějí pochopit, jak jsou některé organismy schopny přežít v takovém suchu.