Trump a Afghánistán? Bomby situaci neřeší, povstalecké skupiny nabírají na síle

Invaze Američanů v Afghánistánu započala v roce 2001 po útoku na Newyorská Dvojčata. Příkladem provincie, kam Američané vstoupili, je i jihoafghánský Hilmand. Provincie se po odchodu větší části armády po roce 2014 stala největším producentem opia. Opium ale není jediným problémem, který provincii, potažmo celou zemi, znepokojuje. Islámské hnutí Taliban se postupně od roku 2005 vzmáhá na síle. Incidenty s touto teroristickou organizací narostly zejména loni. Povstalci prý ovládají téměř polovinu země. Jakési „stínové vlády Talibanu“ působí prakticky ve všech provinciích a Hilmand kompletně ovládají. Informuje o tom server Politico a novinář Douglas Wissing.

Afghánistán i přes stažení většiny jednotek prý stále zůstává zemí, kde je angažmá americké armády největší. Nejvíce vojáku bylo v zemi za prezidenta Obamy, kolem 100 tisíc jedinců. Dnes jich zůstává něco okolo 10 tisíc, je zde i přes 20 tisíc poradců. Jeden voják stojí americkou pokladnu neuvěřitelný 1 milion dolarů ročně. Tento rok by měl afghánský pobyt přijít Ameriku na 50 miliard dolarů. Nyní se americká armáda do země plíživě vrací. V dubnu přišlo do země dalších 5 tisíc vojáků.

Pentagon vyžaduje další jednotky a Afghánistán pustoší větší a účinnější bomby. Má americká přítomnost a nárůst jednotek smysl? Američané v zemi válčí už 15 let a v rámci nástroje „budování národa“ do ní nasypali mnoho dolarů. Oficiální afghánská vláda je však nefunkční, země je zcela ochromena vlnou ilegální produkce opia, která činí vládu země jednou z nezkorumpovanějších na světě. Země je na devátém místě, co se táče hrozby kolapsu státu. V roce 2016 si ozbrojené konflikty vyžádaly na 12 tisíc mrtvých civilistů. Přes 600 tisíc lidí se muselo kvůli válce přestěhovat. Mnoho Afghánců viní z chaosu v zemi přítomnost zahraničních vojsk, což posiluje lidovou podporu povstalcům z hnutí Taliban.

Je otázkou, jaká je tedy skutečná priorita současné americké administrativy. Prezident Trump hlásal „Amerika na prvním místě“, nicméně posílení vojenské přítomnosti ve vzdáleném Afghánistánu tomu neodpovídá, navíc jde o další zatížení rozpočtu, který už tak vyčerpává boj s Islámským státem nebo manévry u Severní Koreje. Server Politico zmiňuje výpovědi amerických vojáků v Afghánistánu, kteří si stěžují, kolik peněz musí Amerika na jejich přítomnost dávat. Jejich rodiny doma ve Spojených státech musí přitom často strádat.

Problematické je také intenzivnější shazování bomb na území Afghánistánu (nedávno Trump nařídil shození "matky všech bomb"). To může způsobit další odcizení tamních muslimských obyvatel od amerických jednotek. Donald Trump přesto prosazuje další setrvání vojsk na území. Už nikoliv pod hlavičkou „budování národa“, ale pod spojením „protiteroristické světlo“. Nejde o žádnou rozsáhlou strategii, spíše o taktiku s nejistým výsledkem. Neočekává se, že by po 15 letech bojů, najednou Trumpova taktika byla samo spásná. Povstání Talibanu a ozbrojený konflikt ostatně gradoval zejména v posledních letech prezidentování Obamy, kdy bylo v zemi nejvíce vojáků. Talibanští bojovníci kdysi řekli svým kolegům: „Američané mají hodinky, ale my máme čas,“. Toto heslo mluví za vše.

 Je otázkou, kdy někdo z Washingtonu konečně řekne, že situace v Afghánistánu je neřešitelná. Podle serveru je nutné, aby americká politická reprezentace přijala to, co je zřejmé. Že válku v Afghánistánu není možné vyhrát, a že je čas, aby Spojené státy stáhly své vojáky a nechaly Afghánce vyřešit si své problémy.