Trumpovy skandály testují trpělivost republikánských kongresmanů

Prezident se svým jednáním vystavil podezření, že chce blokovat či mařit dohledání faktů o možném vlivu ruských státních úředníků, diplomatů nebo tajných služeb do loňské volební kampaně. Dopustit, a to vědomě, se toho měl tím, že odvolal z funkce šéfa FBI Jamese Comeyho s možným cílem vyšetřování zbrzdit, převést na slepou kolej nebo zastavit.

Odhalit věrohodně motivy Trumpova jednání je hlavním Muellerovým úkolem. Sám prezident na svou obhajobu řekl, že Comeyho vyhodil kvůli způsobu, jakým jako šéf FBI přistupoval ke skandálu kolem exministryně zahraničí Hillary Clintonové obviňované z lehkomyslného zacházení se služební poštou.

Toto podezření údajně posílilo memorandum náměstka ministra spravedlnosti Roda Rosensteina, kterého Trump o stanovisko ke Comeyho chování požádal. Rosenstein ale popřel, že by jeho kritický postoj ke Comeymu Trumpovo rozhodnutí zásadním způsobem ovlivnil. Tvrdí, že prezident byl rozhodnut šéfa FBI vyhodit už v době, kdy Rosensteina o stanovisko požádal. To naznačuje, že e-maily Clintonové důvodem Comeyho odstranění nebyly.

Trump veřejně vyšetřování označil za „šaškárnu“ zinscenovanou za peníze daňových poplatníků. Své rozhodnutí zbavit se bývalého hlavního bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který o svých stycích s Ruskem lhal viceprezidentu Miku Pencovi, dlouho odkládal a nedávno řekl, že ho lituje.

Prezident Comeyho v soukromé schůzce v Bílém domě údajně požádal, aby vyšetřování ruské aféry a viny poradce Flynna „nechal být“. Comey si podle svého zvyku po schůzce pořídil písemný záznam rozhovoru. Podle právních expertů je takový dokument důležitý; americké soudy obvykle zápisky agentů FBI považují za hodnověrný důkaz.

Při schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, uspořádané den po Comeyho odstranění, prezident navíc potvrdil, že vyhazovem „šílence“ Comeyho se uvolnil tlak, kterým na Bílý dům vyšetřování skandálu s ruským vměšováním doléhalo. Trumpova slova jsou prý zaznamenána v oficiálním záznamu o jednání, který koloval v Bílém domě a dostal se do rukou listu The New York Times.

Podezření vyvolává i fakt, že Comey prý chtěl krátce před svým vyhazovem požádat o peníze potřebné k intenzivnějšímu šetření. Jeho pátrání bylo důležité nejen samo o sobě, ale také jako podklad pro vyšetřování skandálu na půdě nejméně tří výborů amerického Kongresu.

Podle serveru Politico se teď Mueller pokusí získat veškeré dokumenty související s kauzou, a to odkudkoli. Mají to být osobní zápisky, oficiální protokoly z jednání, případné zvukové záznamy rozhovorů či výpovědi svědků. Ty pak budou podkladem pro rozhodnutí, zda Trump skutečně vyšetřování ruského vlivu na volby mařil, a bránil tak výkonu spravedlnosti.

Až budou mít Muellerovi vyšetřovatelé potřebné dokumenty pohromadě, vyslechnou velmi pravděpodobně i Trumpa. Skutečnost, že jde o hlavu státu, nehraje podle právníků amerického ministerstva spravedlnosti ve vyšetřovacích procedurách žádnou roli.

Mnozí právní experti jsou podle listu The New York Times přesvědčeni, že se podaří najít dost důkazů o tom, že prezident chtěl skutečně vyšetřování ruského vlivu na volby zbrzdit, odsunout nebo zastavit, a že tím bránil výkonu spravedlnosti. Mezi odborníky ale podle serveru Politico neexistuje jednotný názor na to, zda je hlava státu během mandátu trestně odpovědná a zda ji lze obvinit ze zločinu.

Na vyústění skandálu a na Trumpův osud ale tato skutečnost nemusí mít vliv. Diskutovaná ústavní žaloba, nebo-li impeachment, není v americkém systému právní, ale politický krok. Nerozhodují o ní soudci, ale poslanci hlasováním, proti jehož výsledku není odvolání. Sněmovna reprezentantů musí prostou většinou konstatovat prezidentův prohřešek, Senát pak dvoutřetinovou většinou odhlasuje verdikt.

V obou komorách mají převahu republikáni, tedy poslanci strany, která Donalda Trumpa do Bílého domu vyslala. Jejich trpělivost, ochota hájit Trumpovy přehmaty, ale i jejich obavy o vlastní politickou budoucnost v blížících se parlamentních volbách mohou tak být pro osud nevyzpytatelného prezidenta určující.