Washington - Jedna z amerických diplomatických depeší zveřejněná serverem WikiLeaks dopodrobna popisuje okolnosti popravy iráckého diktátora Saddáma Husajna. Píše o tom v pondělí agentura AFP.
Depeše klasifikovaná jako "tajná" byla odeslána do Washingtonu v lednu 2007, dva měsíce po Saddámově smrti. Irácký prokurátor Munkis Farún v ní americkému velvyslanci Zalmayi Khalilzadovi líčí, co se dělo v posledních minutách Saddámova života.
Krátce po Husajnově smrti se na internetu objevilo video, které v popravčí místnosti nelegálně pořídil jeden z asi dvacítky přítomných lidí. Ze záznamu je patrná slovní potyčka mezi sunnitou Husajnem a muži, kteří mu kolem krku připevňovali smyčku.
Farún řekl, že popravě bylo přítomno několik vysokých představitelů irácké vlády. Ti podle jeho slov bez skrupulí pořizovali fotografie mobilními telefony, které přitom zabavovali Američané už u vchodu.
Ambasador Khalilzad v depeši říká, že povyk kolem úniku videozáznamu půjde na ruku Saddámovým stoupencům, kteří budou tvrdit, že proces s iráckým diktátorem nebyl spravedlivý. Sám diplomat popravu v depeši označil za naplnění spravedlivého rozhodnutí soudu.
Farún coby prokurátor musel být popravě přítomen, bez něj by se nemohla konat. V depeši dále popisuje, jak jeden z dozorců Husajnovi při cestě k šibenici řekl, ať "táhne do pekla". Farún tehdy strážce pouze slovně pokáral.
Prokurátor mimo jiné také řekl, že když se Saddám několik minut před smrtí naposledy modlil, kdosi vykřikl jméno šíitského duchovního Muktady Sadra, který získal značný vliv právě po pádu Husajnova režimu. Pak se pod diktátorem s oprátkou na krku otevřely padací dveře a poprava byla u konce.
Autor depeše není znám. Kritizuje v ní iráckou vládu za to, že nedokázala svědky popravy "zkrotit". Samotné vykonání trestu pak označuje za "zbrklé a zmatené".
Saddám Husajn byl svržen na jaře 2003 během americké a britské invaze do Iráku. V prosinci ho Američané vytáhli z podzemního úkrytu u Tikrítu. Tři roky nato byl odsouzen k smrti a oběšen.
V roce 1982 se Husajn podílel na masakru 148 šíitů v městečku Dudžail. To se v roce 2006 stalo jedním z hlavních důvodů jeho odsouzení k trestu smrti.
Související
Julian Assange se dohodl s úřady. Bude volný
Julian Assange nemá být vydán do USA, rozhodl britský soud
Aktuálně se děje
včera
Na raketový útok odpovíme, vzkazuje Izrael. Pak čekejte zdrcující a ničivější reakci, reaguje Írán
včera
Izrael: Část íránských raket jsme sestřelili, hrozba dalšího útoku pominula. Izraelci opouští kryty
včera
Bilance íránské salvy: Jeden mrtvý Palestinec a dva zranění Izraelci. Teroristický útok zabil dalších osm
včera
Škoda představila nový kompaktní SUV elektromobil Elroq
včera
Je to pomsta za Nasralláha, vzkazuje Írán. Izrael a Irák uzavřely vzdušný prostor
Aktualizováno včera
Írán vypálil na Izrael stovky raket. V Tel Avivu došlo k teroristickému útoku
včera
Vše směřovalo k tomuto bodu: Írán útočí na Izrael po měsících neustále rostoucího napětí
včera
Izrael stahuje obyvatele do bombových krytů
včera
Zelenskyj chce s Ruttem spolupracovat na vstupu Ukrajiny do NATO
včera
Útočí Izrael v Libanonu? Hizballáh tvrdí něco úplně jiného
včera
Piráti dávají vládě sbohem. Chtějí být konstruktivní opozicí
včera
Lipavský zůstává ve vládě. Fiala jeho demisi nepřijal
včera
Další politický odchod. Kalousek vystoupil z TOP 09
včera
Mark Rutte: Kdo je novým generálním tajemníkem NATO a jaké ho čekají výzvy?
včera
Válka v Libanonu se vyostřuje. Íránu se podle Bacika zapojení nevyplatí
včera
Vazby musí zůstat pevné jako skála. Státy musí zvýšit výdaje na obranu, prohlásil nový šéf NATO
včera
Duda v Polsku schytává nálož kritiky za účast na Zemanově oslavě
včera
Libanon vypálil rakety na izraelský Tel Aviv
včera
Libanon zažívá jedno z nejtěžších období historie. Izraelská armáda čistí bašty Hizballáhu
včera
Lipavský podává demisi. U Pirátů končí
Ministr zahraničí Jan Lipavský se rozhodl ukončit své členství v Pirátské straně. Nesouhlasí s odchodem Pirátů z vlády a se stranou se prý rozchází v některých věcech. Napsal také, že dnes podává demisi.
Zdroj: Libor Novák