Táhni do pekla, řekl dozorce Saddámovi na šibenici

Depeše klasifikovaná jako "tajná" byla odeslána do Washingtonu v lednu 2007, dva měsíce po Saddámově smrti. Irácký prokurátor Munkis Farún v ní americkému velvyslanci Zalmayi Khalilzadovi líčí, co se dělo v posledních minutách Saddámova života.

Krátce po Husajnově smrti se na internetu objevilo video, které v popravčí místnosti nelegálně pořídil jeden z asi dvacítky přítomných lidí. Ze záznamu je patrná slovní potyčka mezi sunnitou Husajnem a muži, kteří mu kolem krku připevňovali smyčku.

Farún řekl, že popravě bylo přítomno několik vysokých představitelů irácké vlády. Ti podle jeho slov bez skrupulí pořizovali fotografie mobilními telefony, které přitom zabavovali Američané už u vchodu.

Ambasador Khalilzad v depeši říká, že povyk kolem úniku videozáznamu půjde na ruku Saddámovým stoupencům, kteří budou tvrdit, že proces s iráckým diktátorem nebyl spravedlivý. Sám diplomat popravu v depeši označil za naplnění spravedlivého rozhodnutí soudu.

Farún coby prokurátor musel být popravě přítomen, bez něj by se nemohla konat. V depeši dále popisuje, jak jeden z dozorců Husajnovi při cestě k šibenici řekl, ať "táhne do pekla". Farún tehdy strážce pouze slovně pokáral.

Prokurátor mimo jiné také řekl, že když se Saddám několik minut před smrtí naposledy modlil, kdosi vykřikl jméno šíitského duchovního Muktady Sadra, který získal značný vliv právě po pádu Husajnova režimu. Pak se pod diktátorem s oprátkou na krku otevřely padací dveře a poprava byla u konce.

Autor depeše není znám. Kritizuje v ní iráckou vládu za to, že nedokázala svědky popravy "zkrotit". Samotné vykonání trestu pak označuje za "zbrklé a zmatené".

Saddám Husajn byl svržen na jaře 2003 během americké a britské invaze do Iráku. V prosinci ho Američané vytáhli z podzemního úkrytu u Tikrítu. Tři roky nato byl odsouzen k smrti a oběšen.

V roce 1982 se Husajn podílel na masakru 148 šíitů v městečku Dudžail. To se v roce 2006 stalo jedním z hlavních důvodů jeho odsouzení k trestu smrti.