Britský soud dnes rozhodl, že zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange by neměl být vydán do Spojených států, kde čelí obviněním z porušení špionážního zákona a ze spiknutí s cílem získat americké tajné dokumenty nabouráním se do vládních počítačů. Rozhodnutí bylo zdůvodněno obavou z vazebních podmínek v USA a z toho, že by Assange mohl spáchat sebevraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Devětačtyřicetiletému Australanovi by v USA hrozil trest až 175 let vězení.
Americká vláda oznámila, že se hodlá proti verdiktu britského soudu odvolat, a Mexiko nabídlo Assangeovi politický azyl.
Americké úřady Assange viní ze zveřejnění tajných vojenských záznamů a diplomatických zpráv prostřednictvím WikiLeaks. Assange zveřejněním utajovaných informací podle USA ohrozil více než 100 lidí a zhruba 50 obdrželo pomoc - někteří uprchli se svými rodinami z vlasti do USA nebo jiné bezpečné země, píše Reuters.
Assangeovi právníci naopak označili stíhání za politické motivované a stupňované americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Upozorňují, že jejich klient působil jako novinář a že zveřejnění uniklých dokumentů odhalujících protiprávní jednání americké armády v Iráku a v Afghánistánu podléhá prvnímu dodatku americké ústavy, jenž zaručuje svobodu projevu. O propuštění na kauci z londýnské věznice, kde je Assange zadržován již více než rok a půl, chce jeho právní tým požádat při soudním stání ve středu.
Soudkyně Vanessa Baraitserová dnes zamítla téměř všechny námitky Assangeova právního týmu. V případě, že by se Assangeova vina prokázala, šlo by podle ní o trestné činy i podle britské jurisdikce a nevztahovala by se na ně svoboda projevu. Nic podle ní nenasvědčuje tomu, že by se Assangeovi v USA nedostalo spravedlivého procesu.
Rozhodnutí Assange nevydat zdůvodnila rizikem, že by mohl spáchat sebevraždu. Poznamenala přitom, že Australan trpí střední až těžkou klinickou depresí, předloni se v jeho cela našla půlka žiletky a Assange místnímu personálu svěřil, že přemýšlí o sebevraždě.
Stella Morisová, s níž má Assange dva syny, rozsudek označila za "první krok ke spravedlnosti". Doufá, že její přítel nakonec bude propuštěn, a vyzvala Trumpa, aby před odchodem z Bílého domu Assangeovi udělil milost. Není jasné, zda bude administrativa příštího prezidenta Joea Bidena ve stíhání pokračovat, ale americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že hodlá o extradici usilovat i nadále. Právníci zastupující americkou vládu uvedli, že jsou spokojeni s tím, že soud zamítl Assangeovy argumenty o politicky motivovaném stíhání.
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador řekl, že Mexiko je připraveno Assangeovi poskytnout ochranu. "Je to novinář a zaslouží si dostat šanci," řekl s tím, že požádá ministerstvo zahraničí, aby začalo vyjednávat s britskou vládou a dosáhlo vydání do Mexika.
Nadace pro ochranu svobody tisku rozsudek uvítala, přestože nebyl svobodou projevu zdůvodněn. Server WikiLeaks na sebe strhl pozornost médií z celého světa v roce 2010, když publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil desítku lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. Server poté mimo jiné zveřejnil množství tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009, a tajných amerických diplomatických depeší.
Assange byl v prosinci 2010 v Británii zatčen na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan tuto kauzu považoval za zástěrku, jak dosáhnout jeho předání americké justici. V Británii byl ještě v prosinci 2010 propuštěn na kauci, kterou ale porušil, když reálně hrozilo jeho vydání do Švédska: v červnu 2012 se Assange uchýlil na ekvádorskou ambasádu v Londýně a získal politický azyl. Ten mu byl ale předloni odebrán, načež ho znovu zatkla britská policie.
Související

Assange se po 14 letech vrátil do rodné Austrálie, přivítaly ho zástupy příznivců

Assange je volný, do USA už ale nesmí, rozhodly úřady
Julian Assange , Velká Británie , USA (Spojené státy americké) , Wikileaks
Aktuálně se děje
před 37 minutami

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry
Aktualizováno před 49 minutami

Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat
před 1 hodinou

Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil
před 3 hodinami

Češi na MS v hokeji zdemolovali Němce 5:0
před 3 hodinami

Trump před Putinem telefonicky mluvil se Zelenským
před 3 hodinami

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
před 5 hodinami

Kolony v Evropě: 10 nejvíce ucpaných měst za rok 2024
před 5 hodinami

Nikdo není bez poskvrny. V Polsku o prezidentský post bojují dva akademici, jde o bezpečnost země
před 5 hodinami

Telefonát Trumpa s Putinem zahájen. USA věří v produktivní den, Evropa má obavy
před 5 hodinami

Dokud se nesetkám s Putinem, nic se nezmění, tvrdí Trump. Schůzku neplánujeme, reaguje Peskov
před 6 hodinami

Místo do Izraele jel za papežem. Proč Vance zrušil plánovanou návštěvu? Důvody jsou jiné, než se oficiálně uvádí
před 7 hodinami

Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska
před 7 hodinami

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí
před 8 hodinami

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas
před 9 hodinami

Čára přes rozpočet pro Kreml: Rumunské prezidentské volby zachraňují bezpečnost východní Evropy i Moldavska
před 9 hodinami

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny
před 10 hodinami

Izrael oznámil plán na úplné převzetí Pásma Gazy, svět se děsí humanitární katastrofy
před 10 hodinami

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?
před 11 hodinami

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci
před 11 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy
Izrael v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.
Zdroj: Libor Novák