Největší znečišťovatel klimatu utekl od odpovědnosti. USA vypustily třetinu všech škodlivin

Washington - Americký prezident Donald Trump včera odstoupil od pařížské klimatické dohody. Přitom Spojené státy jsou historicky největším znečišťovatelem ovzduší vůbec. A nic na tom nemění fakt, že momentálně nejvíce skleníkových plynů vypouští rozmáhající se Čína.

Spojené státy se svou vášní pro velká auta, ohromné domy a masivní využívání klimatizací přispěly podle The New York Times více než kterákoliv jiná země k přítomnosti oxidu uhličitého v naší atmosféře.

„Celkem vzato, Spojených států se tato problematika týká mnohem více než kohokoliv jiného,“ říká David G. Victor, dlouhodobý výzkumník v oblasti klimatické politiky na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Někteří k této skutečnosti dodávají, že právě USA by tak měly být velmi ambiciózní v procesu zpomalování globálního oteplování. I přes to už dnes víme, že americký prezident Donald Trump oficiálně odstoupil od pařížské klimatické dohody, které bylo dosaženo v roce 2015 ještě za prezidentování Baracka Obamy.

Toto rozhodnutí je jakýsi útěk od řešení a stává se výraznou překážkou pro další politické snahy, jak se vypořádat se změnou klimatu. Americký odchod může inspirovat ostatní země, které tak můžou přehodnotit své závazky o emisích a tím se komplikuje celá snaha o omezení globálního oteplování na zvládnutelnou úroveň.

Vysílá to signál, že Spojené státy, země s největší a nejvíce dynamickou ekonomikou, se vzdávají role tahouna, který hledá řešení změny klimatu.

„Je to amorální,“ říká Mohamed Adow z Keni, který momentálně pracuje v Londýně jakožto šéf klimatických záležitostí ve spolku Christian Aid. „Země, které k tomuto problému přispěly nejméně trpí nejvíc,“ dodává. Někteří zastánci dohody říkají, že podíl USA na pokračující klimatické změně je obrovský a země by tak měla převzít odpovědnost v boji s ní, měla by i posílat finanční částky zemím, které jsou ovlivněny nejvíce. Spojené státy se za éry Baracka Obamy zavázaly poskytnou 3 miliardy dolarů nejpostiženějším zemím. Než nastoupil americký prezident Donald Trump, který toto odmítá, poslala se jenom 1 miliarda.

Trump argumentuje, že pařížská dohoda by uškrtila americkou ekonomiku a vedla k úbytku pracovních míst. Trump doufá, že se mu podaří dojednat zcela novou dohodu o těchto otázkách. Je skutečností, že ho k tomu tlačili i výrobci z oblasti průmyslových odvětví, nicméně Trump měl opuštění dohody už i v předvolební kampani.

Ačkoliv jsou Spojené státy historicky nejvíce zodpovědné za současný stav klimatu, v produkci skleníkových plynů je nyní předběhla Čína, která jich produkuje zhruba dvojnásobek než USA. To by ale Američany nemělo uchlácholit.

Jejich země spaluje uhlí, ropu a zemní plyn mnohem déle a dnes je tato země se 4 procenty světové populace zodpovědná za téměř třetinu oxidu uhličitého, který ohřívá planetu. Čína zhruba za šestinu. Na druhém místě je Evropská unie se svými 28 státy. Běžný Američan vyprodukuje dvakrát více zplodin než jeho evropský či japonský protějšek. Za rok 2014 tak Američan vyprodukuje ročně 16,2 tun oxidu uhličitého, zatímco Rus 11,2 tun, Brazilec 2,6 tuny a Ind 1,7 tun.

Odborníci tvrdí, že klimatická krize se stala tak palčivým problémem, že se do řešení musí zapojit každá země. V tom byla pařížská dohoda unikátní, počítala i s rozsáhlou pomocí nejchudším zemím, které by se tak mohly ekonomicky rozvíjet bez toho, aby závisely na fosilních palivech.

Související

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.
Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

pařížská klimatická dohoda životní prostředí globální oteplování Donald Trump Průmysl

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy