Útoky z 11. září byly původně srovnávány s Pearl Harborem. Po šestnácti letech ale spíše než druhou světovou válku může americká mise v Afghánistánu připomínat válku nejvíce zapomínanou, uvádí v komentáři pro server National Interest Rob Givens, bývalý brigádní generál, který sloužil v americkém letectvu dvacet sedm let a který působil jako zvláštní asistent předsedy Sboru náčelníků štábu. On sám označuje posílání dalších amerických sil do Afghánistánu za bláznovství.
„Je zřejmé, že dopad této válka je významný. Ale jak je možné, že Washington stále nemá dosažitelnou strategii? A co je horší, proč o ní volení zástupci nedebatují a nehlasují?“ ptá se Givens.
Vrchní velitel v Afghánistánu, generál John Nicholson, požádal o dalších pět tisíc vojáků, a zdá se, že mu ministr obrany James Mattis a prezident Donald Trump čtyři tisíce vojáků opravdu poskytnou. Analytik poukazuje, že Nicholson je absolvent elitní vojenské školy, kde studují jen nejlepší a nejchytřejší vojenské mozky. „Takže by se dalo předpokládat, že jeho žádost o dodatečné síly je dobře promyšlená a zavazuje ho dosáhnout vítězství, které Americe posledních více než patnáct let unikalo,“ uvádí.
Podle něj je současný plán asi takový - více amerických vojáků bude pomáhat při výcviku více rekrutů, kteří nahradí ztráty afghánské armády z uplynulých dvou let, budou také pomáhat při zvyšování profesionality a schopnosti stávajících afghánských sil. Kromě toho USA budou poskytovat více síly ke zvýšení protiteroristického úsilí v boji proti ožívajícím prvkům Al-Káidy, IS nebo Talibanu.
Celkovým cílem je pak dotlačit Taliban k jednání s afghánskou vládou, aby bylo možné najít způsob, jak ukončit to, co se zvrhlo v afghánskou občanskou válku – i když s velkou podporou zvenčí. Výsledný mír by měl vytvořit stabilnější Afghánistán a zastavit některé teroristické organizace před plánováním a prováděním útoků proti USA.
„Ale co v případě, že požadovaný konečný stav není dosažitelný - bez ohledu na to, kolik sil USA nasadí? Pokud Amerika dosáhne svých cílů, mohl by Washington získat oporu a ovlivňovat tak Pákistán, Rusko, Čínu a Írán. Samozřejmě, že by záviselo na ochotě Ameriky obsadit území se značným množstvím vojáků po delší dobu (někteří by argumentovali, že to bude navždy, jako je tomu v Koreji, Japonsku, Evropě i jinde),“ píše generál.
„Ale byly by tyto náklady obhajitelné? Mohly by Spojené státy zároveň přesvědčit Taliban, že neodejdou, a Afghánce, že nemají v plánu obsadit jejich zemi na neurčito? Ukončilo by to systémovou korupci, která sužuje neefektivní afghánskou vládu? A vedla by taková masivní investice od daňových poplatníků a amerických vojáků k vytvoření funkčního Afghánistánu, který nebude útočištěm pro mezinárodní teroristy?“ táže se Givens.
Všechny ukazatele za posledních 10 let podle něj ukazují, že odpovědí je jasné NE. „Prioritou je chránit americkou vlast – ne budování národa, změna režimu a rozdrcení každé formy terorismu po celém světě. Všechny nástroje státu – ekonomické, diplomatické a vojenské, by měly být použity k odstranění hrozby pro bezpečnost Spojených států. Ale to znamená, že je třeba dělat strategické volby a určit priority mise,“ vysvětluje generál.
„Není možné odstranit všechny teroristy v Afghánistánu, natož po celém světě. Naštěstí, bezpečnost USA nezávisí na dosažení těchto fantastických cílů. Je zoufale zapotřebí pečlivě zvážit způsoby a prostředky k dosažení výsledku, který udrží Američany v bezpečí," uvádí expert.
I proto mluví o tom, že nasazení vojenské síly a riskování životů vojáků musí být provedeno pouze v krajním případě, kdy existuje zásadní národní bezpečnostní zájem a realistická strategie. „Posílat je na nebezpečnou cestu bez strategie, dosažitelného konečného cíle, aby jen vedli válku, je morálně odsouzeníhodné, stejně jako nepostarat se o ně, když se vrátí,“ varuje Givens.
Související
Trump oznámil nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem
Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky
Americká armáda (U.S. ARMY) , Afghanistán , USA (Spojené státy americké) , Tálibán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
před 2 hodinami
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
před 3 hodinami
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
před 4 hodinami
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
před 6 hodinami
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
před 7 hodinami
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
před 8 hodinami
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
před 9 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
před 10 hodinami
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 12 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 13 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 14 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 16 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.
Zdroj: David Holub