Útoky z 11. září byly původně srovnávány s Pearl Harborem. Po šestnácti letech ale spíše než druhou světovou válku může americká mise v Afghánistánu připomínat válku nejvíce zapomínanou, uvádí v komentáři pro server National Interest Rob Givens, bývalý brigádní generál, který sloužil v americkém letectvu dvacet sedm let a který působil jako zvláštní asistent předsedy Sboru náčelníků štábu. On sám označuje posílání dalších amerických sil do Afghánistánu za bláznovství.
„Je zřejmé, že dopad této válka je významný. Ale jak je možné, že Washington stále nemá dosažitelnou strategii? A co je horší, proč o ní volení zástupci nedebatují a nehlasují?“ ptá se Givens.
Vrchní velitel v Afghánistánu, generál John Nicholson, požádal o dalších pět tisíc vojáků, a zdá se, že mu ministr obrany James Mattis a prezident Donald Trump čtyři tisíce vojáků opravdu poskytnou. Analytik poukazuje, že Nicholson je absolvent elitní vojenské školy, kde studují jen nejlepší a nejchytřejší vojenské mozky. „Takže by se dalo předpokládat, že jeho žádost o dodatečné síly je dobře promyšlená a zavazuje ho dosáhnout vítězství, které Americe posledních více než patnáct let unikalo,“ uvádí.
Podle něj je současný plán asi takový - více amerických vojáků bude pomáhat při výcviku více rekrutů, kteří nahradí ztráty afghánské armády z uplynulých dvou let, budou také pomáhat při zvyšování profesionality a schopnosti stávajících afghánských sil. Kromě toho USA budou poskytovat více síly ke zvýšení protiteroristického úsilí v boji proti ožívajícím prvkům Al-Káidy, IS nebo Talibanu.
Celkovým cílem je pak dotlačit Taliban k jednání s afghánskou vládou, aby bylo možné najít způsob, jak ukončit to, co se zvrhlo v afghánskou občanskou válku – i když s velkou podporou zvenčí. Výsledný mír by měl vytvořit stabilnější Afghánistán a zastavit některé teroristické organizace před plánováním a prováděním útoků proti USA.
„Ale co v případě, že požadovaný konečný stav není dosažitelný - bez ohledu na to, kolik sil USA nasadí? Pokud Amerika dosáhne svých cílů, mohl by Washington získat oporu a ovlivňovat tak Pákistán, Rusko, Čínu a Írán. Samozřejmě, že by záviselo na ochotě Ameriky obsadit území se značným množstvím vojáků po delší dobu (někteří by argumentovali, že to bude navždy, jako je tomu v Koreji, Japonsku, Evropě i jinde),“ píše generál.
„Ale byly by tyto náklady obhajitelné? Mohly by Spojené státy zároveň přesvědčit Taliban, že neodejdou, a Afghánce, že nemají v plánu obsadit jejich zemi na neurčito? Ukončilo by to systémovou korupci, která sužuje neefektivní afghánskou vládu? A vedla by taková masivní investice od daňových poplatníků a amerických vojáků k vytvoření funkčního Afghánistánu, který nebude útočištěm pro mezinárodní teroristy?“ táže se Givens.
Všechny ukazatele za posledních 10 let podle něj ukazují, že odpovědí je jasné NE. „Prioritou je chránit americkou vlast – ne budování národa, změna režimu a rozdrcení každé formy terorismu po celém světě. Všechny nástroje státu – ekonomické, diplomatické a vojenské, by měly být použity k odstranění hrozby pro bezpečnost Spojených států. Ale to znamená, že je třeba dělat strategické volby a určit priority mise,“ vysvětluje generál.
„Není možné odstranit všechny teroristy v Afghánistánu, natož po celém světě. Naštěstí, bezpečnost USA nezávisí na dosažení těchto fantastických cílů. Je zoufale zapotřebí pečlivě zvážit způsoby a prostředky k dosažení výsledku, který udrží Američany v bezpečí," uvádí expert.
I proto mluví o tom, že nasazení vojenské síly a riskování životů vojáků musí být provedeno pouze v krajním případě, kdy existuje zásadní národní bezpečnostní zájem a realistická strategie. „Posílat je na nebezpečnou cestu bez strategie, dosažitelného konečného cíle, aby jen vedli válku, je morálně odsouzeníhodné, stejně jako nepostarat se o ně, když se vrátí,“ varuje Givens.
Související
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Zmínil dva cíle pro armádu
Trump může dát zelenou dalšímu útoku na Írán bezprostředně po volbách
Americká armáda (U.S. ARMY) , Afghanistán , USA (Spojené státy americké) , Tálibán
Aktuálně se děje
před 6 minutami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 9 minutami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 50 minutami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 1 hodinou
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 2 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 3 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 3 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 4 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 5 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 6 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák