Útoky z 11. září byly původně srovnávány s Pearl Harborem. Po šestnácti letech ale spíše než druhou světovou válku může americká mise v Afghánistánu připomínat válku nejvíce zapomínanou, uvádí v komentáři pro server National Interest Rob Givens, bývalý brigádní generál, který sloužil v americkém letectvu dvacet sedm let a který působil jako zvláštní asistent předsedy Sboru náčelníků štábu. On sám označuje posílání dalších amerických sil do Afghánistánu za bláznovství.
„Je zřejmé, že dopad této válka je významný. Ale jak je možné, že Washington stále nemá dosažitelnou strategii? A co je horší, proč o ní volení zástupci nedebatují a nehlasují?“ ptá se Givens.
Vrchní velitel v Afghánistánu, generál John Nicholson, požádal o dalších pět tisíc vojáků, a zdá se, že mu ministr obrany James Mattis a prezident Donald Trump čtyři tisíce vojáků opravdu poskytnou. Analytik poukazuje, že Nicholson je absolvent elitní vojenské školy, kde studují jen nejlepší a nejchytřejší vojenské mozky. „Takže by se dalo předpokládat, že jeho žádost o dodatečné síly je dobře promyšlená a zavazuje ho dosáhnout vítězství, které Americe posledních více než patnáct let unikalo,“ uvádí.
Podle něj je současný plán asi takový - více amerických vojáků bude pomáhat při výcviku více rekrutů, kteří nahradí ztráty afghánské armády z uplynulých dvou let, budou také pomáhat při zvyšování profesionality a schopnosti stávajících afghánských sil. Kromě toho USA budou poskytovat více síly ke zvýšení protiteroristického úsilí v boji proti ožívajícím prvkům Al-Káidy, IS nebo Talibanu.
Celkovým cílem je pak dotlačit Taliban k jednání s afghánskou vládou, aby bylo možné najít způsob, jak ukončit to, co se zvrhlo v afghánskou občanskou válku – i když s velkou podporou zvenčí. Výsledný mír by měl vytvořit stabilnější Afghánistán a zastavit některé teroristické organizace před plánováním a prováděním útoků proti USA.
„Ale co v případě, že požadovaný konečný stav není dosažitelný - bez ohledu na to, kolik sil USA nasadí? Pokud Amerika dosáhne svých cílů, mohl by Washington získat oporu a ovlivňovat tak Pákistán, Rusko, Čínu a Írán. Samozřejmě, že by záviselo na ochotě Ameriky obsadit území se značným množstvím vojáků po delší dobu (někteří by argumentovali, že to bude navždy, jako je tomu v Koreji, Japonsku, Evropě i jinde),“ píše generál.
„Ale byly by tyto náklady obhajitelné? Mohly by Spojené státy zároveň přesvědčit Taliban, že neodejdou, a Afghánce, že nemají v plánu obsadit jejich zemi na neurčito? Ukončilo by to systémovou korupci, která sužuje neefektivní afghánskou vládu? A vedla by taková masivní investice od daňových poplatníků a amerických vojáků k vytvoření funkčního Afghánistánu, který nebude útočištěm pro mezinárodní teroristy?“ táže se Givens.
Všechny ukazatele za posledních 10 let podle něj ukazují, že odpovědí je jasné NE. „Prioritou je chránit americkou vlast – ne budování národa, změna režimu a rozdrcení každé formy terorismu po celém světě. Všechny nástroje státu – ekonomické, diplomatické a vojenské, by měly být použity k odstranění hrozby pro bezpečnost Spojených států. Ale to znamená, že je třeba dělat strategické volby a určit priority mise,“ vysvětluje generál.
„Není možné odstranit všechny teroristy v Afghánistánu, natož po celém světě. Naštěstí, bezpečnost USA nezávisí na dosažení těchto fantastických cílů. Je zoufale zapotřebí pečlivě zvážit způsoby a prostředky k dosažení výsledku, který udrží Američany v bezpečí," uvádí expert.
I proto mluví o tom, že nasazení vojenské síly a riskování životů vojáků musí být provedeno pouze v krajním případě, kdy existuje zásadní národní bezpečnostní zájem a realistická strategie. „Posílat je na nebezpečnou cestu bez strategie, dosažitelného konečného cíle, aby jen vedli válku, je morálně odsouzeníhodné, stejně jako nepostarat se o ně, když se vrátí,“ varuje Givens.
Související
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
Američané zlikvidovali teroristu z Islámského státu. Byl prý druhý nejmocnější
Americká armáda (U.S. ARMY) , Afghanistán , USA (Spojené státy americké) , Tálibán
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 1 hodinou
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 2 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 3 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 3 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 4 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 4 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 6 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
včera
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
včera
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
Prezident Petr Pavel potvrdil, že má již kompletně vypracovanou kompetenční žalobu pro případ, kdy by se mu kabinet pokusil znemožnit účast na červencovém summitu NATO, který hostí Ankara. Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že tento právní krok nakonec nebude nutné uplatnit. Prezident nyní očekává rozhodnutí vládního zasedání plánovaného na 8. června, které by mělo o složení české delegace definitivně rozhodnout, jak dříve avizoval předseda vlády Andrej Babiš.
Zdroj: Libor Novák