Američtí blázni? Teroristy z celého světa odstranit nejde, je třeba se soustředit na jiný cíl, tvrdí generál

Útoky z 11. září byly původně srovnávány s Pearl Harborem. Po šestnácti letech ale spíše než druhou světovou válku může americká mise v Afghánistánu připomínat válku nejvíce zapomínanou, uvádí v komentáři pro server National Interest Rob Givens, bývalý brigádní generál, který sloužil v americkém letectvu dvacet sedm let a který působil jako zvláštní asistent předsedy Sboru náčelníků štábu. On sám označuje posílání dalších amerických sil do Afghánistánu za bláznovství.

„Je zřejmé, že dopad této válka je významný. Ale jak je možné, že Washington stále nemá dosažitelnou strategii? A co je horší, proč o ní volení zástupci nedebatují a nehlasují?“ ptá se Givens.

Vrchní velitel v Afghánistánu, generál John Nicholson, požádal o dalších pět tisíc vojáků, a zdá se, že mu ministr obrany James Mattis a prezident Donald Trump čtyři tisíce vojáků opravdu poskytnou. Analytik poukazuje, že Nicholson je absolvent elitní vojenské školy, kde studují jen nejlepší a nejchytřejší vojenské mozky. „Takže by se dalo předpokládat, že jeho žádost o dodatečné síly je dobře promyšlená a zavazuje ho dosáhnout vítězství, které Americe posledních více než patnáct let unikalo,“ uvádí.

Podle něj je současný plán asi takový - více amerických vojáků bude pomáhat při výcviku více rekrutů, kteří nahradí ztráty afghánské armády z uplynulých dvou let, budou také pomáhat při zvyšování profesionality a schopnosti stávajících afghánských sil. Kromě toho USA budou poskytovat více síly ke zvýšení protiteroristického úsilí v boji proti ožívajícím prvkům Al-Káidy, IS nebo Talibanu.

Celkovým cílem je pak dotlačit Taliban k jednání s afghánskou vládou, aby bylo možné najít způsob, jak ukončit to, co se zvrhlo v afghánskou občanskou válku – i když s velkou podporou zvenčí. Výsledný mír by měl vytvořit stabilnější Afghánistán a zastavit některé teroristické organizace před plánováním a prováděním útoků proti USA.

„Ale co v případě, že požadovaný konečný stav není dosažitelný - bez ohledu na to, kolik sil USA nasadí? Pokud Amerika dosáhne svých cílů, mohl by Washington získat oporu a ovlivňovat tak Pákistán, Rusko, Čínu a Írán. Samozřejmě, že by záviselo na ochotě Ameriky obsadit území se značným množstvím vojáků po delší dobu (někteří by argumentovali, že to bude navždy, jako je tomu v Koreji, Japonsku, Evropě i jinde),“ píše generál.

„Ale byly by tyto náklady obhajitelné? Mohly by Spojené státy zároveň přesvědčit Taliban, že neodejdou, a Afghánce, že nemají v plánu obsadit jejich zemi na neurčito? Ukončilo by to systémovou korupci, která sužuje neefektivní afghánskou vládu? A vedla by taková masivní investice od daňových poplatníků a amerických vojáků k vytvoření funkčního Afghánistánu, který nebude útočištěm pro mezinárodní teroristy?“ táže se Givens.

Všechny ukazatele za posledních 10 let podle něj ukazují, že odpovědí je jasné NE. „Prioritou je chránit americkou vlast – ne budování národa, změna režimu a rozdrcení každé formy terorismu po celém světě. Všechny nástroje státu – ekonomické, diplomatické a vojenské, by měly být použity k odstranění hrozby pro bezpečnost Spojených států. Ale to znamená, že je třeba dělat strategické volby a určit priority mise,“ vysvětluje generál.

„Není možné odstranit všechny teroristy v Afghánistánu, natož po celém světě. Naštěstí, bezpečnost USA nezávisí na dosažení těchto fantastických cílů. Je zoufale zapotřebí pečlivě zvážit způsoby a prostředky k dosažení výsledku, který udrží Američany v bezpečí," uvádí expert.

I proto mluví o tom, že nasazení vojenské síly a riskování životů vojáků musí být provedeno pouze v krajním případě, kdy existuje zásadní národní bezpečnostní zájem a realistická strategie. „Posílat je na nebezpečnou cestu bez strategie, dosažitelného konečného cíle, aby jen vedli válku, je morálně odsouzeníhodné, stejně jako nepostarat se o ně, když se vrátí,“ varuje Givens.

Související

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) Afghanistán USA (Spojené státy americké) Tálibán

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 2 hodinami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

včera

Evropský parlament

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

včera

Modžtaba Chámeneí

V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí

Teherán oficiálně zkritizoval Washington za to, že v uplynulých dvou dnech narušil dohodnutý klid zbraní v provincii Hormozgán. Podle vyjádření íránské diplomacie nesou Spojené státy stoprocentní vinu za veškeré dopady těchto neodůvodněných útoků. Íránská vláda vzkázala, že při ochraně své suverenity nehodlá ustupovat a na napadení adekvátně odpoví.

včera

Ilustrační foto

Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie

Šestnáct stadionů, tři země, jeden šampionát. Fotbalové MS bude od 11. června do 19. července největší fotbalovou show, jakou svět kdy viděl. A arény, ve kterých se odehraje, tomu plně odpovídají. Koho zajímá nejen místo konání nadcházejícího šampionátu, ale chce mít přehled také o kurzech, najde vše na jednom místě u Fortuny.

včera

Feri, Dominik (TOP 09)

Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení

Okresní soud v Teplicích vyhověl žádosti bývalého poslance Dominika Feriho o podmíněné propuštění na svobodu. Někdejší politik TOP 09 si odpykal dvě třetiny z tříletého trestu, který mu justice vyměřila za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění. Rozhodnutí soudu je pravomocné, jelikož si proti němu odsouzený ani státní zástupce nepodali stížnost, a Feri tak opustí brány teplické věznice ještě dnes.

včera

Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO

Prezident Petr Pavel potvrdil, že má již kompletně vypracovanou kompetenční žalobu pro případ, kdy by se mu kabinet pokusil znemožnit účast na červencovém summitu NATO, který hostí Ankara. Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že tento právní krok nakonec nebude nutné uplatnit. Prezident nyní očekává rozhodnutí vládního zasedání plánovaného na 8. června, které by mělo o složení české delegace definitivně rozhodnout, jak dříve avizoval předseda vlády Andrej Babiš.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy