Američtí blázni? Teroristy z celého světa odstranit nejde, je třeba se soustředit na jiný cíl, tvrdí generál

Útoky z 11. září byly původně srovnávány s Pearl Harborem. Po šestnácti letech ale spíše než druhou světovou válku může americká mise v Afghánistánu připomínat válku nejvíce zapomínanou, uvádí v komentáři pro server National Interest Rob Givens, bývalý brigádní generál, který sloužil v americkém letectvu dvacet sedm let a který působil jako zvláštní asistent předsedy Sboru náčelníků štábu. On sám označuje posílání dalších amerických sil do Afghánistánu za bláznovství.

„Je zřejmé, že dopad této válka je významný. Ale jak je možné, že Washington stále nemá dosažitelnou strategii? A co je horší, proč o ní volení zástupci nedebatují a nehlasují?“ ptá se Givens.

Vrchní velitel v Afghánistánu, generál John Nicholson, požádal o dalších pět tisíc vojáků, a zdá se, že mu ministr obrany James Mattis a prezident Donald Trump čtyři tisíce vojáků opravdu poskytnou. Analytik poukazuje, že Nicholson je absolvent elitní vojenské školy, kde studují jen nejlepší a nejchytřejší vojenské mozky. „Takže by se dalo předpokládat, že jeho žádost o dodatečné síly je dobře promyšlená a zavazuje ho dosáhnout vítězství, které Americe posledních více než patnáct let unikalo,“ uvádí.

Podle něj je současný plán asi takový - více amerických vojáků bude pomáhat při výcviku více rekrutů, kteří nahradí ztráty afghánské armády z uplynulých dvou let, budou také pomáhat při zvyšování profesionality a schopnosti stávajících afghánských sil. Kromě toho USA budou poskytovat více síly ke zvýšení protiteroristického úsilí v boji proti ožívajícím prvkům Al-Káidy, IS nebo Talibanu.

Celkovým cílem je pak dotlačit Taliban k jednání s afghánskou vládou, aby bylo možné najít způsob, jak ukončit to, co se zvrhlo v afghánskou občanskou válku – i když s velkou podporou zvenčí. Výsledný mír by měl vytvořit stabilnější Afghánistán a zastavit některé teroristické organizace před plánováním a prováděním útoků proti USA.

„Ale co v případě, že požadovaný konečný stav není dosažitelný - bez ohledu na to, kolik sil USA nasadí? Pokud Amerika dosáhne svých cílů, mohl by Washington získat oporu a ovlivňovat tak Pákistán, Rusko, Čínu a Írán. Samozřejmě, že by záviselo na ochotě Ameriky obsadit území se značným množstvím vojáků po delší dobu (někteří by argumentovali, že to bude navždy, jako je tomu v Koreji, Japonsku, Evropě i jinde),“ píše generál.

„Ale byly by tyto náklady obhajitelné? Mohly by Spojené státy zároveň přesvědčit Taliban, že neodejdou, a Afghánce, že nemají v plánu obsadit jejich zemi na neurčito? Ukončilo by to systémovou korupci, která sužuje neefektivní afghánskou vládu? A vedla by taková masivní investice od daňových poplatníků a amerických vojáků k vytvoření funkčního Afghánistánu, který nebude útočištěm pro mezinárodní teroristy?“ táže se Givens.

Všechny ukazatele za posledních 10 let podle něj ukazují, že odpovědí je jasné NE. „Prioritou je chránit americkou vlast – ne budování národa, změna režimu a rozdrcení každé formy terorismu po celém světě. Všechny nástroje státu – ekonomické, diplomatické a vojenské, by měly být použity k odstranění hrozby pro bezpečnost Spojených států. Ale to znamená, že je třeba dělat strategické volby a určit priority mise,“ vysvětluje generál.

„Není možné odstranit všechny teroristy v Afghánistánu, natož po celém světě. Naštěstí, bezpečnost USA nezávisí na dosažení těchto fantastických cílů. Je zoufale zapotřebí pečlivě zvážit způsoby a prostředky k dosažení výsledku, který udrží Američany v bezpečí," uvádí expert.

I proto mluví o tom, že nasazení vojenské síly a riskování životů vojáků musí být provedeno pouze v krajním případě, kdy existuje zásadní národní bezpečnostní zájem a realistická strategie. „Posílat je na nebezpečnou cestu bez strategie, dosažitelného konečného cíle, aby jen vedli válku, je morálně odsouzeníhodné, stejně jako nepostarat se o ně, když se vrátí,“ varuje Givens.

Související

Konvoj jednotek U.S. Army dostal název Dragoon Ride (Dragounská jízda). Tvoří ho téměř 120 vozidel při cestě z Pobaltí do Německa a projede šesti zeměmi střední a východní Evropy. V Česku bude mezi 29. březnem a 1. dubnem.

Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků

Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) ,  Afghanistán ,  USA (Spojené státy americké) ,  Tálibán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 3 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 6 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 11 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy