Ronald Reagan opouštěl v lednu 1989 Bílý dům jako jeden z nejoblíbenějších amerických prezidentů v dějinách. Přesto jeho druhé funkční období poznamenal skandál, který ho - jak přiznal později ve svých pamětech - velmi mrzel. Aféra Irangate.
Do tajných dodávek zbraní Íránu výměnou za propuštění amerických rukojmí v Libanonu a převádění utržených peněz na konta skupin bojujících proti komunistickému režimu v Nikaragui (contras) byli zapleteni jeho nejbližší poradci. Aféra, ve které figuroval i Izrael, Irák či Libanon, byla odhalena před 30 lety, 3. listopadu 1986.
U zrodu aféry stála občanská válka v Libanonu. Proíránští šíitští radikálové začali v zemi unášet americké občany a v březnu 1984 se jim dostal do rukou dokonce šéf bejrútské pobočky CIA William Buckley. Tak se zrodil plán na dodávky zbraní Íránu výměnou za propuštění zajatých Američanů. V několika etapách pak USA v letech 1985 a 1986 dodaly Íránu přes Izrael více než 1000 protitankových a protiletadlových střel (celkem asi za 35 milionů dolarů), které Íránci potřebovali ve válce s Irákem. Proíránští extremisté v Libanonu však výměnou pustili jen dva rukojmí a celá operace nakonec zkrachovala poté, co ji se souhlasem íránské vlády zveřejnil 3. listopadu 1986 prosyrský libanonský týdeník Aš-Širá.
Později byly odhaleny ještě daleko komplikovanější tajné aktivity vládních úředníků. Ve středu aféry stál mnohokrát vyznamenaný podplukovník americké námořní pěchoty Oliver North. Jako poradce Rady národní bezpečnosti řídil tajné operace, ve kterých chtěl mimo jiné využít zisku z prodeje zbraní Íránu na podporu povstalců v Nikaragui. Kongres ale již v říjnu 1984 odhlasoval zrušení podpory contras a v srpnu 1986 podepsal Reagan zákon zakazující dodávky zbraní mimo jiné i do Íránu.
Později se ukázalo, že Northovu činnost schválil poradce pro otázky národní bezpečnosti Robert McFarlane, jeho nástupce admirál John Poindexter i ředitel CIA William Casey. Když se aféra provalila, McFarlane se pokusil o sebevraždu, Poindexter rezignoval, North byl propuštěn a Casey, který odmítl jakékoli spojení s případem, opustil CIA ze zdravotních důvodů.
Reagan nato jmenoval na vyšetření případu komisi vedenou bývalým republikánským senátorem Johnem Towerem. Ta vypracovala začátkem roku 1987 zprávu, která přisuzovala značnou část odpovědnosti Reaganovu nedbalému řízení vlády. Vyšetřování dospělo v roce 1988 k šesti obviněním. North byl shledán vinným ve třech poměrně malých obviněních, jeho odsouzení bylo ale později zrušeno. Do vězení putoval pouze Poindexter, který byl odsouzen na šest měsíců za vytáčky a lhaní před Kongresem.
Nejasnou roli hrál v aféře Reaganův nástupce George Bush starší. Reaganův viceprezident pod přísahou vypověděl, že o ničem nezákonném nevěděl. Jeho tvrzení však bylo často zpochybňováno. Těsně před svým odchodem z Bílého domu v roce 1992 Bush dokonce vyšetřování zastavil a těm, kteří již byli odsouzeni, udělil milost. Tento krok, v USA značně neobvyklý, si mnozí vykládali jako nepřímé přiznání viny.
Morálně rozporuplná byla aféra i v Izraeli, který považuje Írán za jednoho ze svých největších nepřátel, a spolu s USA v 80. letech podporu tamního náboženského režimu halasně odsuzoval. Tehdejší šéf diplomacie Šimon Peres později řekl, že neví o žádné vině ze strany své země.
Související
Hollywoodský herec, který změnil k nepoznání nejen Ameriku. Kdo skutečně byl Ronald Reagan?
Střelby, které změnily Ameriku. Útok na Trumpa připomněl smrt Kennedyho i atentát na Reagana
Ronald Reagan , USA (Spojené státy americké) , Írán
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Konvoje OSN nepřetržitě pendlující tam i zpět. Co jedí statisíce lidí žijících na ukrajinské frontové linii?
před 1 hodinou
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
před 2 hodinami
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
před 4 hodinami
Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti
před 5 hodinami
Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou
před 6 hodinami
Vážná nehoda na Znojemsku: Po čelní srážce autobusů jsou desítky zraněných
před 6 hodinami
EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit
před 8 hodinami
Trump si chystá půdu pro zpochybnění výsledků listopadových voleb
před 9 hodinami
Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán
včera
Nástupce Václava Moravce není znám. Nový pořad ČT začne na konci srpna
včera
Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona
včera
Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři
včera
Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou
včera
Řidičům zdraží pohonné hmoty. Vládní strop definitivně končí
včera
Policie objasnila, jak to při Turkově nehodě bylo se značením
včera
CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI
včera
Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít
včera
Trumpovo obvinění z volební manipulace se nesetkalo s úspěchem. Je to zápletka ze špionážního románu, píše tisk
včera
Zelenskyj prozradil důvody, které ho vedly k odvolání populárního ministra Fedorova
včera
Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů
Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.
Zdroj: Libor Novák