Marťani útočí! Rozhlasové vysílání Války světů způsobilo v USA paniku

Vysílání rádia CBS způsobilo v roce 1938 v USA hysterii. Tento příběh je poměrně známý a oblíbený. Rádio vysílalo hru Válka světů a lidé začali panikařit. Bylo to tak?

Kniha Válka světů je vědecko-fantastickým románem autora Herberta George Wellse, která pojednává o mimozemskou invazi Země. Podle knihy se jednalo o Marťany, kteří na zemi přistáli poté, co vědci viděli erupce na Marsu. Knihu přepsal na divadelní hru Orson Welles, s realizací mu pomohlo Mercury Theatre On the Air.

Hra, kterou rádio vysílalo 30. října 1938, měla podobu reportáží a rozhovorů, které měly působit realisticky a vzbudit v posluchači dojem, že všechno, co slyší, je opravdové. Rádio několikrát upozornilo, že se jedná o fikci. Přesto lidé panikařili, skákali z domů, ženy předčasně rodily či přišly o děti úplně. Nebo to bylo trochu jinak?

Hru podle tvrzení měly slyšet miliony lidí. Ti začali panikařit, v ulicích propukl chaos. Ve skutečnosti si většina domácností naladila zábavný program Chase and Sanborn Hour, Válku světů jich tedy slyšelo mnohem méně. Miliony byly silně nadsazená čísla. Hru ve skutečnosti poslouchala přibližně 2 procenta těch, kteří měli zapnuté rádio. Lidé neskákali z oken, neměli infarkty a neutíkali z města. Podle serveru Slate byla reakce zcela minimální. A pokud se někdo vyděsil, brzy se uklidnil. Přesto tomuto mýtu věří mnoho lidí dodnes. A kdo za to mohl? Tisk.

V té době bylo rádio poměrně mladým médiem, díky kterému se snížil prodej novin a inzerce v nich. Novináři se po tomto představení chopili příležitosti CBS potopit a zdiskreditovat relevanci rádia jako zpravodajského média. Zveličili paniku a chaos, aby přesvědčili svět, že rádiu se nedá věřit. New York Times zveřejnili článek „Terror by Radio“ a odsoudili tam vedení rádia za to, že dovolili vysílat něco takhle lživého a děsivého. Tento deník nebyl sám.

Od tohoto začátku myšlenka rostla. Podle Slate se dalo očekávat, co nastalo poté. Čím delší doba od vysílání uběhla, tím víc nechvalně známé se stalo. A v návaznosti na to více a více lidí tvrdilo, že to vlastně slyšelo. Po nějaké době se zdálo, že téměř celá Amerika měla naladěnou CBS v době vysílání Války světů.

K žádné masové panice nedošlo, což dokazuje fakt, že Welles ani CBS nebyli nijak potrestáni za to, co udělali. Ano, Frank McNinch z Federal Communication Commission si od rádií vynutil závazný slib, že nikdy nebudou vysílat hry v podobě zpravodajského vysílání. Žádný trest však nedostal ani Welles ani CBS.

Proč je však tento mýtus stále tak populární mezi lidmi po celém světě? Odpověď jasná není, ovšem lze předpokládat, že to bude mít něco společného s naším strachem z nových věcí a nejistotě, jestli je možné věřit všemu, co v médiích slyšíme, čteme či vidíme. Podle kulturního historika médií a filmu se lidstvo nebojí marťanské invaze, bojí se toho, že budou napadeni a kolonizováni médii.

Související

Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

Více souvisejících

historie mýtus USA (Spojené státy americké) dílo Válka světů mimozemšťané / ufo

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy