Kdo bude stát v čele nového světového řádu? Odpověď Vás možná překvapí

Pozornost si na sociálních médiích vysloužila roztomilá momentka během společné fotografie všech 20 státníků účastných summitu. Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron se prodral dopředu a stoupl si vedl jiného nováčka v prezidentském úřadě, Donalda Trumpa. V politice každé gesto má význam a každému zkušenému pozorovateli bylo hned jasné, co prozrazuje Macronovo na první pohled školácké chování. Francie je znovu velká a je potřeba s ní počítat, bylo poselství Macronových manévrů před fotoaparátem.

Macron spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou jsou jedněmi z největších kritiků amerického prezidenta a jeho politické vize. Merkelová lektorovala Trumpa již na počátku jeho vlády. Po jeho kontroverzním příkazu zakazujícím  občanům sedmi zemí s muslimskou majoritou vstup do USA mu v telefonickém hovoru připomněla nutnost chránit lidská práva. Svou nelibost se směrem, které USA za Trumpovy vlády nabírají, vyjádřila ještě několikrát. V případě Trumpova odstoupení od pařížské dohody o klimatu se k ní přidal i Macron.

Po zvolení Trumpa do úřadu média přiřadila Merkelové úlohu poslední vůdkyně svobodného světa. Někteří komentáři však takový titul považovali za přehnaný a upozorňovali, že Merkelová nemá na tuto funkci dostatečné charisma. Nový francouzský prezident, který podobně jako Trump se dostal k moci na vlně nespokojenosti s tradičními stranami, toto charisma má (nebo se tak alespoň snaží působit) a doplňuje Merkelovou v čele nového řádu, ve kterém USA pozbyly morálního vůdcovství a přestaly být hlavními proponenty myšlenky svobodného, globálního trhu.

National Observer přisuzuje třetí místu v nově zřízeném mocenském triumvirátu nového světového pořádku Kanadě pod vedením jiného (nicméně mnohem subtilnějšího a opatrnějšího) oponenta Trumpovy vize světa, Justina Trudeaua. Podle listu Kanada v novém uspořádání věcí bude hrát významnou roli vyjednavače mezi Evropou a do sebe se stahující Amerikou a převezme díky své geografické a myšlenkové příbuznosti s USA část jejich závazků.

Nové světové uspořádání ve znamení diktatury nebo chaosu?

Zatímco Německo, Francie a Kanada přebírá po USA vůdčí roli v prosazování morálních, ekologických a liberálních hodnot, jiné mocnosti se snaží si uzmout hlavní roli v prosazování ekonomické globalizace. Jednu z hlavních úloh v tomto směru hraje samozřejmě Čína, jejíž ambiciózní plán nové Hedvábné stezky jí má za cíl zajistit dominantní postavení ve světové ekonomice. Mimo ní ale své slovo mají i další státy společenského hospodářského uskupení BRICS – Brazílie, Indie, Rusko a Jižní Afrika.

Rusko, jehož vztahy s USA jsou charakterizovány hlubokým nepřátelstvím, se pokouší vrátit se do role, jakou měl Sovětský svaz v druhé světové válce. Ač prosazující naprosto odlišnou agendu, díky společnému nepříteli se Sovětský svaz stal spojencem Velké Británie a Ameriky. Rusko by se rádo pasovalo do totožné role vojenské supervelmoci zajišťující světový pořádek a hrdinně bojující proti silám ohrožujícím tento světový řád – jako je například IS a v širším hledisku islámský terorismus, připodobňovaný k Hitlerově Německu a nebezpečí nacismu (Rusko často tituluje své odpůrce jako fašisty).

The National Interest však upozorňuje na jiné dějinné období, kterému je dnešní multipolární svět plný navzájem soupeřících mocností podobný, a sice letům 1920-1930. Magazín varuje, že dnešní tzv. globální řád je podobně křehký jako byl ten v tomto období, a může v případě jakékoliv nepředvídatelné události vyústit v globální nepořádek. USA dokázaly po 2. světové válce zajišťovat určitou předvídatelnost a stabilitu světa, s jejich stáhnutím se ze světové scény ale žádná taková síla není připravena převzít tuto roli, domnívá se The National Interest. Německo považuje za příliš slabé, Čínu za příliš neosvědčenou, Rusko za příliš jednostranné a ostatní mocnosti za příliš regionální. Žádná z těchto mocností není podle magazínu schopna ochránit světový řád ustanovený USA, pro který bylo tolik obětováno.

Podoby nového světa

Z pohledu jiných národů je však kolaps tohoto řádu příležitost pro ustanovení nového, na kterém mohou lépe participovat. Čína a další státy BRICS jsou těmi hlavními aktéry, kteří se připravují z tohoto nového světového pořádku nejvíce těžit. The Jerusalem Post zmiňuje ale i další stát, který bude zaujímat významné místo v tomto novém řádu věcí. Rusko a Čína si podle listu dobře uvědomují důležitost Izraele jakožto hlavního ochránce světového internetu. S Izraelem jednají s respektem, protože právě Izrael bude nekorunovaným králem nové světové internetové měny, které nahradí národní měny (jako např. dolar).

Izrael je v konspiračních teoriích zmiňován jako jeden z hlavních proponentů plánu tzv. nového světového řádu (New World Order – NGO), jenž je v těchto teoriích terminus technicus pro ničím neregulovanou světovládu pár mocných skupin.  Trump se během své prezidentské kampaně reprezentoval jako tolik očekávaný hrdina odpůrců myšlenky NGO. Jeho odklon od ostatních států – zmiňovaný v případě G20 jako G19 a G1 – však není všemi konspiračním weby vnímán pozitivně. Web Global Research Trumpovo prosazování Ameriky vnímá jako další stupeň americké arogance a neochoty fungovat v multipolárním světě. G20 proto hodnotí pozitivně, protože odhaluje ztrátu moci USA a vzestup lidské solidarity.

Huffington Post tvrdí, že Trump sám prosazuje nový světový řád, který je nicméně naprosto odlišný od jiných vizí světového uspořádání, ať se jedná o Rooseveltovu vizi liberálního světového řádu zastávanou Merkelovou a Macronem, či plán NGO obávaný konspirátory. Trump podle magazínu pokládá základy nového řádu, v němž o moc spolu zápasí fosilní mocnosti (USA, Saúdská Arábie, Rusko) proti nefosilním státům preferujícím zelenou energii (Německo, Čína). Trumpovy často rozporuplné kroky (boj proti islámskému terorismu a podpora Saúdské Arábie, kritika Ruska a zároveň obdiv k Putinovi) z tohoto hlediska najednou dávají dokonalý smysl.