Americká diplomacie v troskách? Muž z Pentagonu otevřeně promluvil

Nejslabší ministr v historii USA

Kritika, která se na ministerstvo zahraničí valí zvnějšku i zevnitř, zpochybňuje Tillersonův styl vedení resortu i jeho úsudek a někteří mezinárodněpolitičtí analytici dokonce spekulují, že současný šéf americké diplomacie je možná tím nejslabším ministrem zahraničí v dějinách země, podotýká Rubin. Dodává, že jiní zase píší o prohlubující se nefunkčnosti resortu a Tillersonově příkrosti a nekompetentnosti.  

"Ministerstvo zahraničí nemusí fungovat, ale i kdyby Tillersonovo působení zvýraznilo jeho problémy, nefunkčnost ministerstva zahraničí je hluboce zakořeněná a sahá před Trumpovy výstřelky a Tillersonův diskutabilní styl řízení," konstatuje analytik.

Rubin připomíná, že Lawrence Wilkerson, ředitel kanceláře bývalého ministra Colina Powella, byl konspirační teoretik, který se zabýval antisemitskými výkřiky a nyní je členem akademické rady kontroverzního institutu republikánského politika Rona Paula. Také Powellův náměstek Richard Armitage se ze zpětného pohledu jeví jako permanentní škodlivý element v byrokratických bojích mezi ministerstvy zahraničí a obrany, byť zdánlivě nevypouštěl tolik bizarních konspirací jako zmíněný Wilkerson, uvádí expert.

Ministerstvo zahraničí pod vedením Hillary Clintonové zase obklopovalo podezření z korupce, a to především kvůli vazbám ministryně na Clintonovu nadaci, které některé státy poskytovaly dotace, očividně ve víře, že se jim na oplátku může dostat jisté laskavosti, pokračuje odborník. Doplňuje, že Clintonová navíc činila rozhodnutí o tom, kdy a kam bude cestovat, na základě osobních vrtoch, nikoliv strategické potřeby.  

"Ministr John Kerry dovedl pochybné cesty do extrému," nebere si servítky bývalý muž z Pentagonu. Odkazuje na Kerryho cestu na Antarktidu, která nemá žádné diplomaty, s nimiž by mohl jednat, tudíž šlo o čistě turistický výlet, očividně za peníze daňových poplatníků. Skutečnost, že Kerry ospravedlňoval rozpočet v řádu milionů dolarů přítomností svého doprovodu, který hovořil o klimatických změnách s tamními vědci, s nimiž mohla jednoduše proběhnout videokonference, podle Rubina naznačuje zcela nefunkční řízení ministrovy kanceláře a celkový kolaps vnitřních kontrolních mechanismů resortu.

Neefektivní diplomacie je širší problém

Clintonová, Kerry, ale i Tillerson se obklopili malým, ale v zásadě neprostupným kruhem spolupracovníků, vysvětluje analytik. Dává také zapravdu kritikům, kteří tvrdí, že se současný ministr zahraničí USA ve své funkci neosvědčil. "Slíbená reforma ministerstva zahraničí není v dohledu, morálka je nízko a americká diplomacie je veskrze neefektivní," míní Rubin.    

Neefektivní diplomacii Spojených států nicméně expert označuje jen za širší problém a odraz stavu, kdy ministerstvo zahraničí nenabízí prakticky žádný směr či pobídky pro diplomaty, kteří tudíž nejednají koordinovaně a nesledují společné cíle.

Za poslední půlstoletí americké ministerstvo zahraničí například nikdy neprovedlo na zkušenostech založenou expertizu, která by rozebrala, proč se vysoká diplomacie vůči "darebáckým režimům" většinou zvrhne, poukazuje Rubin. Dodává, že klíčové postavy diplomatického resortu si neuvědomily, že pokračování v dialogu není vždy cestou k ukončení problému a kompromis není pokaždé řešením.     

"Ano, kritici mají pravdu: Tillersonovo ministerstvo zahraničí nefunguje," přiznává bývalý pracovník Pentagonu. Domnívá se však, že pokud má být resort dán do pořádku, pak je důležité si uvědomit, že jeho úpadku přihlížela hned celá řada ministrů zahraničí z demokratické i republikánské strany.