Myslíte si, že nás může zničit jenom jaderná válka nebo mimozemšťané? Historie ukazuje, že bez dědictví padly v minulosti malé i velké kultury, o některých dodnes nevíme, co jejich zkázu způsobilo. Některá semínka možných hrozeb jsme již zaseli. Jak západ zareaguje na tyto problémy napoví, zda dnešní civilizace přežije či ne, říká novinářka BBC, Rachel Nuwerová.
Politický ekonom Benjamin Friedman kdysi přirovnal moderní západní společnost ke kolu, který jede díky ekonomickému růstu. Pokud by se tento pohyb dopředu zpomalil nebo zastavil, pilíře, které definují naši společnost jako je demokracie, individuální svoboda, sociální tolerance a další, by začaly být nestabilní a zhroutily by se. Náš svět by se stal ošklivým místem, kde by lidi mezi sebou bojovali o omezené zdroje a odmítli by každého, kdo nepatří mezi jejich nejbližší okruh známých a rodiny. Kdybychom nenalezli způsob, jak dostat kola zpět do pohybu, čelili bychom celosvětovýmu společenskému kolapsu.Takové zhroucení se stalo v dějinnách již mnohokrát a žádná civilizace bez ohledu na vyspělost a velikost není imunní vůči problémům, které mohou vést ke zkáze. Bez ohledu na to, jak dobře se lidé dnes mají, se situace může změnit tařka přes noc. Vynecháme-li stranou živelné pohromy, srážku s asteroidem či smrtelné pandemie, historie nám poukazuje na spoustu faktorů, které přispívají ke kolapsu. Co jsou zač a se kterými bojujeme už dnes? Nemělo by být překvapením, že lidstvo je v současné době na neudržitelné a nejisté cestě - ale kolik času nám zbývá, než dosáhneme bodu, který už nepůjde zvrátit? Není možné předpovědět budoucnost s jistotou, avšak matematika, věda a historie nám mohou poskytnout rady o vyhlídkách západních společností.Safa Motesharrei, vědec na univerzitě v Marylandu, využívá počítačové modely k získání hlubšího pochopení mechanismů, které mohou vést k místní nebo celosvětové udržitelnosti nebo naopak kolapsu. Podle zjištění, které publikovali Motesharrei a jeho kolegové v roce 2014, existují dva faktory, které jsou důležité: ekologická zátěž a ekonomická stratifikace. Ekologická kategorie je obecněji známou a uznávanou cestou k potenciální zkáze, zejména pokud jde o vyčerpání přírodních zdrojů, jako jsou podzemní vody, půda, rybolov a lesy, které ohrožuje změna klimatu.K ekonomické nerovnosti dochází ve chvíle, kdy vládnoucí vrstvy a elity nashromáždí obrovské množství světového bohatství, a jen málo zbude pro obyčejné lidi, kteří je však počtově mnohonásobně převyšují a vydělávají horním vrstvám svou manuální prací. Podle nejhoršího scénáře by došlo ke zhroucení pracující třídy, protože přidělené bohatství jim nebude nadále stačit, což povede ke kolapsu elity, která si neudrží svůj příjem bez podpory pracujících.Již dnešní situace ukazuje, že lidstvo kráčí tímhle směrem. Například 10 procent nejvýdělečnějších firem na světě vyprodukuje víc skleníkových plynů než zbylých 90 procent. Nemluvě o tom, že v mnoha oblastech si lidé stále vydělávají jen 3 dolary na den.Odborníci se domnívají, že náprava situace vyžaduje těžká rozhodnutí, která zcela překračují naše politické a psychologické schopnosti. "Svět v tomto století nevyřeší problém globálního oteplování," říká Jorgen Randers, emeritní profesor Strategie klimatu na BI Norwegian Business School a autor knihy 2052: Globální předpověď na dalších čtyřicet let. "Problém klimatu se zhorší, protože nebudeme schopni splnit to, co jsme slíbili v Pařížských dohodách. Je mnohem méně nákladné udržovat současný stav."
Chudší vrstvy ucítí krizi vždy jako první. Jsou v tomhle pokusnými kanárky, které udržujeme v dolích. Například Sýrie se dlouhá léta těšila vysoké míře plodnosti. Před lety však zemi zasáhly sucha, která způsobila celkovou ekonomickou katastrofu. Nedostatek vody ochromilo zemědělskou výrobu a o práci přišlo mnoho lidí, zejména mladí muži. Lidé z vesnic se uchýlili do měst, která na jejich příchod nebyla dostatečně připravená. V kombinaci s již existujícím etnickým napětím se nespokojenost zvyšovala, až vytvořila živnou půdu pro konflikt, který posléze uchvátil celou zemi v občanské válce.Na případu Sýrie vidíme, že k zániku vede vždy více faktorů. Zde se jednalo o špatnou ekonomickou situaci v kombinaci s dlouhodobým a neovlivnitelným suchem. Historie má i případy, kdy velké státy zanikly vlastní vinou. Třeba Římská říše, která v době vrcholu neukončila svou chuť po rozšiřování a snažila se zabrat víc a víc území. Expanzivní politika je však nákladná a zatěžuje to hlavně občany výběrem daní. Ve 3. století se navíc museli bránit invazím a situace se vymkla kontrole.Podle Josepha Taintera, profesora životního prostředí a společnosti na státní univerzitě, jedním z nejdůležitějších ponaučení z pádu Říma je, že každý systém má svou cenu a potřebuje zdroje, ať už finanční, lidské nebo nerostné. Zhroucení západních společností bude předcházet kolaps chudších zemí, ať už vinou sociálněpolitických změn, válek nebo přírodních katastrof. Obrovské vlny migrantů budou utíkat z úpadkových regionů a hledat útočiště ve stabilnějších státech. Západní společnosti budou muset reagovat s omezeními a dokonce i zákazy imigrace. Miliardy dolarů půjdou na obranu hranic, a zatímco vládní činitelé budou zaneprázdněni "hrozbou" zvenčí, bude klesat životní úroveň jejich vlastních obyvatel a státy skončí stejně jako Řím.Psychologové taky varují, že čím víc se lidé budou cítit ohroženi a pod tlakem, tím víc pak inklinují k hledání identity ve své skupině, ať už je to náboženství nebo etnicita. Jorgen Randers taky říká, že západní civilizace neskončí s velkým třeskem, ale proces je pozvolný. Například si myslí, že Velká Británie upadá už od roku 1918. "Západní společnosti se možná nezhroutí úplně, ale s narůstajícími problémy vymizí současná přátelská politika a spolupráce mezi státy," tvrdí Randers. "Demokratická liberální společnost zanikne, zatímco silnější vlády jako Čína budou vítězi."Katastrofické scénáře však nejsou jedinou cestou, kterou se lidstvo může vydat. Zatímco je jasné, že problémy s chudobou, klimatickými změnami, náboženství a docházení zásob nerostných surovin a fosilních paliv budou palčivé otázky budoucnosti, vše záleží na tom, jak to vyřešíme.
Související
Zemi zasáhne několik slunečních bouří. První dorazí už ve čtvrtek
Země už není pro člověka bezpečná. Lidstvo ji poškodilo a znečistilo, oznámily vědci
Země , chudoba , katastrofy , válka , společnost
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
před 1 hodinou
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
před 1 hodinou
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
před 2 hodinami
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
před 3 hodinami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 4 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 4 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 6 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 6 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 7 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 8 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 8 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 9 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 9 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 9 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 10 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 10 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 10 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 11 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 12 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.
Zdroj: Libor Novák