Zvládne Trump reformaci OSN? Organizaci ohrožuje složitá byrokracie

Účel OSN se nezměnil od roku 1945, kdy byla podepsána Charta OSN. Do letošního roku má organizace 193 signatářů, což z ní dělá nejvýznamnější světovou instituci. Členské státy se zavázaly k vylepšení bezpečnosti - jak ve svých zemích, tak i celosvětově, dodržování lidských práv, humanitární pomoci a udržitelnému rozvoji. Jenže fungování OSN v průběhu let podlehlo byrokratickému zatěžování a v dnešní době rezoluce organizace už nevyřeší žádné konflikty, naopak se stává nesmírně neefektivním.

António Guterres, devátý generální tajemník OSN při nástupu do úřadu sliboval zlepšení a navrácení důležitosti instituce. V lednu 2017 sliboval, že organizace bude transparentnější, integrovanější a členské státy se na ni budou moci spolehnout. Jenže během několika měsíců úřadování se mu toho ještě příliš nepodařilo zrealizovat a pondělní jednání by mělo rozhodnout o budoucím směřování OSN.

Největším problémem organizace je to, že co stát, ten sleduje jiné zájmy. Obecně je jen málo věcí, na kterých se země můžou shodnout. Spojené státy a spojenci by rádi zvýšili účinnost organizace, ale zároveň nejsou ochotní přijmout rozhodnutí ohledně snížení odpadů, protože tyto kroky jsou velmi nepopulární v rozvojových státech, které by svými hlasy mohly rozhodnout o (ne)přijetí potřebných rezolucí.

Rada bezpečnosti má 5 stálých členů - USA, Francie, Velká Británie, Rusko a Čína, přičemž každá z velmocí má jiné priority. Spojené státy by chtěly mezi stále členy dostat nově i Japonsko, které dlouhodobě platí za jejich spojence, ale Čína je vzhledem k historickým konfliktům proti, Rusko nesouhlasí zase s tím, aby se moc ještě více rozdělovala. Z evropských států má ambice i Německo, které pokud se stane stálým členem, dá se to samé úsilí očekávat i od Itálie.

Spojené státy přispívají ze všech zemí nejvíce do finančního rozpočtu OSN a chtěly by uplatnit úsporná nařízení v administrativě. Ostatní státy se však obávají ztráty vlivu a na šetření nepřistoupí. Co se však stane, pokud se OSN úspěšně nezrenovuje? Už teď je vidět, jak veškerá jednání trvají velmi dlouho a vyžadují vysoké náklady ještě předtím, než se státy dohodnou na rozhodnutí. Mnoho kritiků se obává, že OSN není schopno držet krok s novodobými problémy.

Dalším problémem je i roztříštěnost členů. Každá země má svoje vlastní priority a OSN už není ucelenou organizací, která má garantovat světový mír. Zásadní otázkou tak zůstává, zda má instituce ještě pořád význam. Odpověď je zatím ano, ale čím víc se bude struktura a vliv rozpadat, tím víc bude OSN ztracená.