Může Trump sám od sebe nařídit jaderný útok? Aneb jak snadno lze zničit svět

Washington - Je osm ráno, začátek týdne. Americký prezident Donald Trump se špatně vyspal, navíc ho trápí nikdy nekončící nadávky o starém senilním bláznovi, kterými ho zahrnuje Severní Korea. Má už všeho dost, došla mu trpělivost a o Kim Čong-Unovi už nechce přemýšlet. Nakáže proto, aby KLDR byla jaderně zničena.

Skutečně má americký prezident ve svých rukou tolik pravomocí, aby započal sám od sebe nukleární válku? A doopravdy má v Oválné pracovně červený knoflík, kterým může přikázat, aby armáda odpálila jaderné hlavice? Prezident Trump je nestabilní a jeho nálady nepředvídatelné, domnívá se Kongres. Radši proto v úterý svolali politici schůzi, na které se bude jednat o tom, zda hlavě státu neseberou pravomoc.

Je tedy pro Trumpa tak jednoduché, aby zničil svět? USA má jeden z největších světových jaderných arzenálů, z tohohle hlediska je společně s Ruskem nejvíce nebezpečnou zemí na světě. Každá jaderná velmoc má vlastní protokol na to, jak mají jednat v případě rozpoutání jaderné války. Většinou jsou tyto instrukce tajné, u USA jsou však některé informace známé.

Jeden z prvních úkolů, který čeká na nového vrchního velitele americké armády (v tomto případě prezident), je přijmout do svého držení aktivační kódy na odpálení jaderných raket. Tyto kombinace se nazývají "Zlaté kódy" a jsou vytištěné na tvrdé kartičce o velikosti asi platební karty. Tu by pak vrchní velitel neboli prezident měl vždy nosit u sebe.

Pokud se hlava státu vzdálí z Bílého domu, pak je mu vždy na stopě speciální pracovník z armády, který nosí "nukleární fotbal". Jedná se o malý kufřík s nástrojem, který umožní prezidentovi přímou komunikaci s národním obranným systémem. Svým způsobem je to cestovní verze červeného knoflíku, který má prezident ve své pracovně. A jak teda prezident přikáže uskutečnit jaderný útok?

Jednoduše nakliká kódy do systému. Armáda dostane příkaz provést útok, nejdříve dojde k ověření informací a záměru, ale pak už nic odpálení raket nezastaví. Velící důstojníci sice můžou odmítnout, rezignovat, ale na jejich místo vždy nastoupí někdo jiný, kdo rozkaz provede. Alespoň takhle by to mělo fungovat podle příručky.

Prezident Donald Trump se sice již několikrát urazil nad obviněními, že by mohl sám od sebe jen tak započít nukleární útok. Trump tato obvinění odmítá s tím, že není přeci tak lehkovážný, přesto mnoho lidí i odborníků se obává, že by k tomu mohlo skutečně dojít, a vůbec nikdo nemůže útoku zabránit.

"Pravomoc vrchního velitele je jasná, jen on sám má kompletní kontrolu nad užívání nukleárních zbraní," řekl Bruce G. Blair pro Bloomberg, bývalý operační důstojník, který sloužil právě u odpalovací rampy. Podle něj by před samotným rozkazem měla být uspořádaná konference s vojenskými rádci, avšak délka jednání závisí zcela na prezidentovi. Hovory tak můžou trvat hodiny, ale i jen 30 vteřin, pokud si to prezident tak přeje.

Ne všichni však souhlasí s tím, aby Kongres sebral Trumpovu pravomoc a převedl je na sebe. V tom případě by to znamenalo, že jedině hlasováním Kongresu by mohlo dojít k použití jaderných hlavic, což odmítá i řada armádních činitelů. Podle nich by byl proces příliš zdlouhavý a prezident dostal původně pravomoc nad nukleárními raketami z toho důvodu, aby mohlo USA rychle zareagovat v případě ohrožení.

Politolog a bezpečnostní expert Peter Feaver pak popsal dva scénáře, kdy by mohlo k odpálení jaderné rakety skutečně dojít. V tom prvním dá podmět armáda, která varuje prezidenta před nebezpečím a na něm pak, zda přikáže protiútok. V tom druhým je však aktérem prezident, jehož slovo je v tomhle směru absolutní. Jednu malou překážku však tato verze přeci jen má, velící důstojníci mohou odmítnou vykonat "ilegální" rozkaz, nic však nedefinuje, jak takový ilegální rozkaz vypadá, nebo co znamená.

Problém je v tom, že zákon pořádně nedefinuje, jak takový ilegální rozkaz vypadá. Mluví se jen o tom, že nezákonné je to v případě, že by se tím narušil mír a země by se dostala do války. Z tohohle pohledu se dá usoudit, že za stávající situace by byl útok třeba na Moskvu nesmysl. Ruská federace USA nijak zvlášť v současnosti neohrožuje. Ale dá se to samé říct i o Severní Koreji?

Pokud se naplní první scénář, že prezident dostane podnět z armády, pak je to prakticky vždy legální akt. V druhém případě to ovšem záleží jen a jen na úsudku lidí, kteří jsou momentálně ve službě. V tomto případě může prezidentův rozkaz zbrzdit jen jedna možnost, a to když celá armáda rezignuje tak, aby nezbyl vůbec nikdo, kdo rozkaz vykoná.

Ale vzhledem k velikosti armády je nepravděpodobné, že by všichni vojáci jednohlasně odsouhlasili neuposlechnutí rozkazu. Generál letectva John Hyten sice o víkendu řekl, že by nikdy ilegální útok neprovedl, ale jak by v takovém případě vypadala situace? "Co bych udělal, kdybych vyhodnotil útok jako ilegální? Řekl bych: Pane prezidente, tohle je nezákonné jednání," řekl John Hyten. Pokusil by se pak prý s prezidentem najít řešení, které by bylo legální. Ostatně, nic jiného mu ani nezbývá. Pokud Trump jeho varování neuposlechne, nemá generál jinou možnost, než uposlechnout nebo rezignovat.

Související

Více souvisejících

Jaderné zbraně Donald Trump USA (Spojené státy americké) válka Bílý dům USA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil výhled počasí na tento týden, který přinese proměnlivou oblačnost i dešťové srážky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy