Může Trump sám od sebe nařídit jaderný útok? Aneb jak snadno lze zničit svět

Washington - Je osm ráno, začátek týdne. Americký prezident Donald Trump se špatně vyspal, navíc ho trápí nikdy nekončící nadávky o starém senilním bláznovi, kterými ho zahrnuje Severní Korea. Má už všeho dost, došla mu trpělivost a o Kim Čong-Unovi už nechce přemýšlet. Nakáže proto, aby KLDR byla jaderně zničena.

Skutečně má americký prezident ve svých rukou tolik pravomocí, aby započal sám od sebe nukleární válku? A doopravdy má v Oválné pracovně červený knoflík, kterým může přikázat, aby armáda odpálila jaderné hlavice? Prezident Trump je nestabilní a jeho nálady nepředvídatelné, domnívá se Kongres. Radši proto v úterý svolali politici schůzi, na které se bude jednat o tom, zda hlavě státu neseberou pravomoc.

Je tedy pro Trumpa tak jednoduché, aby zničil svět? USA má jeden z největších světových jaderných arzenálů, z tohohle hlediska je společně s Ruskem nejvíce nebezpečnou zemí na světě. Každá jaderná velmoc má vlastní protokol na to, jak mají jednat v případě rozpoutání jaderné války. Většinou jsou tyto instrukce tajné, u USA jsou však některé informace známé.

Jeden z prvních úkolů, který čeká na nového vrchního velitele americké armády (v tomto případě prezident), je přijmout do svého držení aktivační kódy na odpálení jaderných raket. Tyto kombinace se nazývají "Zlaté kódy" a jsou vytištěné na tvrdé kartičce o velikosti asi platební karty. Tu by pak vrchní velitel neboli prezident měl vždy nosit u sebe.

Pokud se hlava státu vzdálí z Bílého domu, pak je mu vždy na stopě speciální pracovník z armády, který nosí "nukleární fotbal". Jedná se o malý kufřík s nástrojem, který umožní prezidentovi přímou komunikaci s národním obranným systémem. Svým způsobem je to cestovní verze červeného knoflíku, který má prezident ve své pracovně. A jak teda prezident přikáže uskutečnit jaderný útok?

Jednoduše nakliká kódy do systému. Armáda dostane příkaz provést útok, nejdříve dojde k ověření informací a záměru, ale pak už nic odpálení raket nezastaví. Velící důstojníci sice můžou odmítnout, rezignovat, ale na jejich místo vždy nastoupí někdo jiný, kdo rozkaz provede. Alespoň takhle by to mělo fungovat podle příručky.

Prezident Donald Trump se sice již několikrát urazil nad obviněními, že by mohl sám od sebe jen tak započít nukleární útok. Trump tato obvinění odmítá s tím, že není přeci tak lehkovážný, přesto mnoho lidí i odborníků se obává, že by k tomu mohlo skutečně dojít, a vůbec nikdo nemůže útoku zabránit.

"Pravomoc vrchního velitele je jasná, jen on sám má kompletní kontrolu nad užívání nukleárních zbraní," řekl Bruce G. Blair pro Bloomberg, bývalý operační důstojník, který sloužil právě u odpalovací rampy. Podle něj by před samotným rozkazem měla být uspořádaná konference s vojenskými rádci, avšak délka jednání závisí zcela na prezidentovi. Hovory tak můžou trvat hodiny, ale i jen 30 vteřin, pokud si to prezident tak přeje.

Ne všichni však souhlasí s tím, aby Kongres sebral Trumpovu pravomoc a převedl je na sebe. V tom případě by to znamenalo, že jedině hlasováním Kongresu by mohlo dojít k použití jaderných hlavic, což odmítá i řada armádních činitelů. Podle nich by byl proces příliš zdlouhavý a prezident dostal původně pravomoc nad nukleárními raketami z toho důvodu, aby mohlo USA rychle zareagovat v případě ohrožení.

Politolog a bezpečnostní expert Peter Feaver pak popsal dva scénáře, kdy by mohlo k odpálení jaderné rakety skutečně dojít. V tom prvním dá podmět armáda, která varuje prezidenta před nebezpečím a na něm pak, zda přikáže protiútok. V tom druhým je však aktérem prezident, jehož slovo je v tomhle směru absolutní. Jednu malou překážku však tato verze přeci jen má, velící důstojníci mohou odmítnou vykonat "ilegální" rozkaz, nic však nedefinuje, jak takový ilegální rozkaz vypadá, nebo co znamená.

Problém je v tom, že zákon pořádně nedefinuje, jak takový ilegální rozkaz vypadá. Mluví se jen o tom, že nezákonné je to v případě, že by se tím narušil mír a země by se dostala do války. Z tohohle pohledu se dá usoudit, že za stávající situace by byl útok třeba na Moskvu nesmysl. Ruská federace USA nijak zvlášť v současnosti neohrožuje. Ale dá se to samé říct i o Severní Koreji?

Pokud se naplní první scénář, že prezident dostane podnět z armády, pak je to prakticky vždy legální akt. V druhém případě to ovšem záleží jen a jen na úsudku lidí, kteří jsou momentálně ve službě. V tomto případě může prezidentův rozkaz zbrzdit jen jedna možnost, a to když celá armáda rezignuje tak, aby nezbyl vůbec nikdo, kdo rozkaz vykoná.

Ale vzhledem k velikosti armády je nepravděpodobné, že by všichni vojáci jednohlasně odsouhlasili neuposlechnutí rozkazu. Generál letectva John Hyten sice o víkendu řekl, že by nikdy ilegální útok neprovedl, ale jak by v takovém případě vypadala situace? "Co bych udělal, kdybych vyhodnotil útok jako ilegální? Řekl bych: Pane prezidente, tohle je nezákonné jednání," řekl John Hyten. Pokusil by se pak prý s prezidentem najít řešení, které by bylo legální. Ostatně, nic jiného mu ani nezbývá. Pokud Trump jeho varování neuposlechne, nemá generál jinou možnost, než uposlechnout nebo rezignovat.

Související

Írán, ilustrační fotografie.

Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat

Američtí a íránští zástupci dosáhli značného pokroku během rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle BBC však není jasné, zda bude dosaženo dohody, která by odvrátila konflikt mezi oběma zeměmi. Jednání mají po konzultacích obou delegací v hlavních městech pokračovat příští týden ve Vídni. 
Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 

Více souvisejících

Jaderné zbraně Donald Trump USA (Spojené státy americké) válka Bílý dům USA

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Izraelská armáda

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Vládní poslanci vlepili políček spravedlnosti. Sněmovna nevydala Babiše ani Okamuru ke stíhání

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek rozhodla, že nevydá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru z SPD k trestnímu stíhání. Dolní komora tak vyhověla doporučení mandátového a imunitního výboru, který navrhl obě žádosti policie zamítnout. Pro zachování imunity obou vrcholných politiků hlasovalo 104 přítomných vládních poslanců, čímž koalice tvořená subjekty ANO, SPD a Motoristé sobě využila svou pohodlnou většinu 108 hlasů.

před 3 hodinami

Nicholas Merrick

Babišova vláda má problém. Trumpův muž tvrdě zkritizoval Česko, stane se jednou z nejhorších zemí v NATO

Americký velvyslanec Nicholas Merrick vystoupil na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ s neobvykle přímočarým projevem, ve kterém podrobil kritice současný přístup České republiky k financování vlastní obrany. V úvodu sice ocenil vysokou úroveň vzájemných vztahů a podporu, kterou Praha projevuje Washingtonu, zároveň však zdůraznil, že v dnešní nebezpečné době nelze bezpečnost považovat za automatickou a vyžaduje konkrétní investice.

před 4 hodinami

Těžba ropy

Ceny ropy na světových trzích dál prudce rostou. Zklidnění situace zatím nehrozí

Ceny ropy na světových trzích pokračují v prudkém růstu, protože eskalující konflikt mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé nevykazuje žádné známky zklidnění. Brent si připsal více než 3 % a obchoduje se nad 84 dolary za barel, zatímco americká lehká ropa WTI vzrostla o 4,5 % na 78 dolarů. Jedná se již o pátou seanci růstu v řadě, přičemž trhy reagují na vážné narušení dodávek i dopravy.

před 5 hodinami

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Íránské drony zaútočily v Ázerbájdžánu. Alijev slibuje odvetu, uvedl armádu do stavu nejvyšší pohotovosti

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev ve čtvrtek svolal mimořádné bezpečnostní zasedání v reakci na nedávný útok bezpilotních letounů v oblasti Nachičevanu. Během svého projevu zdůraznil, že země nebude tolerovat žádné formy agrese a jakákoli nepřátelská síla pocítí plnou moc ázerbájdžánské „železné pěsti“. Tento incident vyvolal v Baku vlnu rozhořčení a vedl k okamžitému zpřísnění vojenských opatření na hranicích.

před 6 hodinami

Poslanecká sněmovna

ANO Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá. Porušuje vlastní kodex, tepe koalici opozice

Jednání Poslanecké sněmovny o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání se proměnilo v ostrou debatu o základech právního státu a morálce politiků. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan ve svém vystoupení varoval před nebezpečím populismu, jehož skutečným obsahem je podle něj pokrytectví. Uvedl, že populisté těží z hrané lidovosti, ale ve chvíli, kdy se jich týká spravedlnost, neváhají využít imunitu, kterou běžní občané k dispozici nemají. Babišovi vzkázal, že jeho odmítavý postoj k vydání je pouze projevem nervozity, slabosti a strachu.

před 7 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO údery na Írán podporuje, prohlásil Rutte. Aktivaci článku 5 ale nezvažuje

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že sestřelení balistické rakety směřující na Turecko není bezprostředním důvodem k aktivaci článku 5 o vzájemné obraně. Rutte zdůraznil, že o tomto kroku v rámci Aliance nikdo nediskutuje. Podle jeho slov je nejdůležitější skutečností, že protivníci mohli v uplynulých hodinách vidět sílu a vysokou bdělost NATO, která se od sobotního vypuknutí krize ještě znásobila.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

Válka mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách. Konflikt otevírá dveře čtvrté straně

Válečný konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách a zdá se, že se otevírá nová, pozemní fronta. Intenzivní vlny náletů v posledních hodinách zasáhly desítky vojenských pozic, pohraničních stanovišť a policejních základen podél severní hranice Íránu s Irákem. Podle analytiků jde o systematickou přípravu na mobilizaci kurdských bojovníků, kteří by mohli do Íránu vniknout z iráckého území pod leteckým krytím Spojených států.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Brutální metoda zachraňující životy. Před sestřelením amerických F-15 se piloti katapultovali, hrozí jim doživotní problémy

Během pondělních ranních hodin byly nad Kuvajtem v rámci operace Epic Fury sestřeleny tři americké stíhačky F-15E, pravděpodobně v důsledku nešťastné palby do vlastních řad. Všech šest členů posádek se dokázalo úspěšně katapultovat a jejich stav je stabilizovaný. Termín „úspěšně“ je však v letectví relativní, protože proces opuštění poškozeného stroje v bojové rychlosti vystavuje lidské tělo extrémním silám, které balancují na hraně přežití.

před 9 hodinami

Ropa

Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání

Eskalující konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem dosáhl kritického bodu, který se neprojevuje pouze na bitevním poli, ale drasticky zasahuje do tepen světového obchodu. Středem pozornosti se stal Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších námořních cest pro přepravu ropy a plynu na světě. Tento úzký koridor, spojující přístavy v Perském zálivu s otevřeným oceánem, nyní čelí zásadnímu narušení, což vyvolává krizi globálních dodavatelských řetězců v přímém přenosu.

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Přestaňte fňukat.“ Opozice před hlasování o vydání tepe Babiše

Do sněmovní debaty o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury se zapojili také zástupci Pirátů. Předseda strany Zdeněk Hřib ve svém vystoupení ostře kritizoval přístup premiéra Babiše a vyzval ho, aby přestal fňukat a přestal se schovávat za poslaneckou imunitu, kterou označil za „papalášskou“. Podle Hřiba by premiér měl přestat s rozkladem právního státu a čelit spravedlnosti jako každý jiný občan.

před 10 hodinami

Poslanecká sněmovna

Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se rozhoduje o osudu dvou klíčových postav současné vlády, byla zahájena za velké pozornosti médií i veřejnosti. Premiér Andrej Babiš i předseda dolní komory Tomio Okamura jsou přítomni v sále a odhodláni čelit žádostem o své vydání k trestnímu stíhání. Atmosféra v jednacím sále odráží hluboký příkop mezi vládní koalicí a opozicí, který se v průběhu dopoledne jen prohluboval.

před 11 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

před 12 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna začala rozhodovat o vydání Babiše a Okamury ke stíhání

Poslanecká sněmovna se vrací k tématu, které se za poslední roky stalo v české politice téměř tradicí. Poslanci mají na programu již čtvrté rozhodování o tom, zda zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání současného premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Tato záležitost se táhne už od jeho vstupu do vysoké politiky v roce 2013 a úzce souvisí s kauzou Čapí hnízdo, kterou policie prošetřuje devět let.

před 13 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety

Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci

Americké velvyslanectví v Bagdádu vydalo naléhavou výzvu všem občanům USA, aby opustili Irák, jakmile to bude bezpečné. Do doby, než se podmínky pro odjezd stabilizují, mají Američané v zemi vyhledat bezpečný úkryt a setrvat v něm. Toto varování přichází v momentě, kdy se irácká bezpečnostní situace prudce zhoršuje vlivem probíhajícího regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy