Co viděli piloti U.S. Navy? Vědec promluvil o UFO a mimozemšťanech

Drakeova rovnice

Lincoln se domnívá, že uvedené zprávy mají běžné a "pozemské" vysvětlení, avšak existenci mimozemského života označuje za legitimní vědeckou otázku. "Jaká je možnost, že existuje život - ba dokonce inteligentní - u jiné hvězdy, než je ta naše? A jak ho můžeme najít?" táže se fyzik.

V roce 1961 vznikla tzv. Drakeova rovnice, která je často užívána při úvahách o mimozemském životě, poukazuje odborník. Vysvětluje, že násobí řetězec možností - například poměr hvězd s planetami, poměr obyvatelných planet a procentní šanci na inteligentní život -, aby poskytla odhad pravděpodobnosti, že lidé nejsou ve vesmíru sami. Její autor tehdy věděl málo o uvedených šancích a v zásadě hádal, ale využil nejlepší znalosti doby a odhadl, že v Mléčné dráze existuje 10 planet vydávajících rádiové vlny zachytitelné pozemskými teleskopy, dodává Lincoln.

Za poslední půlstoletí se hodně změnilo a uvedené poměry známe mnohem lépe, konstatuje expert. Podotýká, že víme, jak je vesmír ohromný, a proto bude lepší omezit naše pátrání na Mléčnou dráhu, jelikož jiné galaxie jsou velmi daleko a myšlenka cestování mezi nimi je mnohem méně představitelná, a naše sousední hvězdy.

"Mléčná dráha má zhruba sto miliard hvězd, podle některých odhadů až čtyřikrát tolik," pokračuje fyzik s tím, že od roku 2009 po planetách okolo vzdálených hvězd pátrá sonda Kepler, která nenašla nic překvapivého - přes 80% hvězd má planety a v přibližně 25% těchto soustav se nacházejí planety, na nichž může existovat kapalná voda, přičemž 10-20% z nich má velikost podobnou Zemi.

Na základě toho se můžeme poměrně přesně domnívat, že počet obyvatelných planet v naší galaxii se blíží 200 milionům, deklaruje expert. Dodává, že mnohem méně jistí si můžeme být v odhadech, zda na nich život skutečně vznikl, zda přežívá a zda je inteligentní, ale pokud by taková pravděpodobnost činila jen 50%, pak by výskyt života v naší galaxii byl velmi běžný, v opačném případě však můžeme být sami.

Co nám říká Země?

Příslušné faktory můžeme odvozovat pouze podle Země a ačkoliv zobecňování na základě jediného případu není vhodné, dává nám jisté znalosti, zdůrazňuje vědec. Připomíná, že Země je přibližně 4,55 miliardy let stará, nicméně zpočátku byla pro život nevhodná a teprve před 4,4 miliardami let se ochladila natolik, aby umožnila existenci vody.

Nevíme, kdy život na Zemi vznikl - konzervativní odhady hovoří o době před 3,8 miliardami let, jiné tento moment datují před 4,29 miliardy let -, avšak je jasné, že se tak stalo krátce poté, co teplota na planetě umožnila existenci kapalné vody, uvádí Lincoln. Dodává, že toto naznačuje, že vznik života je snadný, protože jinak by to zřejmě trvalo déle.

Život vznikl na Zemi rychle, ale mnohobuněčné organismy se objevily mnohem později, až se v atmosféře rozšířil kyslík, tedy 540 milionů let před začátkem lidské evoluce, poukazuje odborník. Doplňuje, že pokud to trvalo 3-4 miliard let, vývoj buněk našeho typu je pomalý, nejistý a vyžaduje patřičné chemické prostředí, v našem případě kyslík.

Víme také, že život přežil 4 miliardy let, byť se ho vesmír snažil několikrát zničit, konstatuje vědec. Připomíná, že dopad asteroidu, který vyhubil dinosaury, byl jen malou událostí oproti permskému vymírání před 250 miliony let, kdy zmizelo 90% živočišných druhů. "Přesto život přežil. V pozemských podmínkách je život odolný," píše expert. Podotýká, že vývoj inteligentního života je však mimořádnější věcí, jelikož do příchodu člověka žádný obdobně inteligentní živočich neexistoval.

Na základě našeho druhu není dobré generalizovat, ale Homo sapiens vznikl před 200 tisíci lety a nejstarší zástupce rodu Homo - Homo habilis - se objevil před 2 miliony let, a tak inteligenci lidského typu trvá zřejmě dlouho, než se vyvine, a pokud by lidstvo zítra vymřelo, žádný jiný druh by se rychle nedostal na jeho úroveň, soudí Lincoln. Deklaruje, že zajisté existují druhy inteligentnější než ostatní, ale i tak není jasné, že by se vyvíjely směrem k inteligenci lidského typu, a proto je možné prozatím tvrdit, že vývoj inteligentního života je vzácný.

Nezbývá než čekat     

Víme, že planety jsou běžné, život je zřejmě běžný, ale inteligence je vzácná, uvádí fyzik. Podotýká, že ač je život na Zemi odolným, naše planeta je mimořádná - pro existenci života je potřeba stabilní hvězda, dostatečně daleko od takové, která se může změnit v supernovu a zničit život radiací, a proto podle některých odhadů nejsou vhodným prostředím pro život soustavy blízko centra naší galaxie - dané podmínky pak splňují jen 2% hvězd v Mléčné dráze, tudíž se počet planet podobných Zemi snižuje na zhruba 4 miliony.

"Takže jaká je odpověď? Jsme ve vesmíru sami?" pokračuje Lincoln. Odpovídá, že nevíme. Víme, že planety, kde může být tekutá voda, jsou běžné, ale nevíme mnoho o původu života a pravděpodobnosti, že se vyvíjí podobně jako na Zemi, uvádí vědec. Přiznává, že pozemský příklad naznačuje relativní snadnost vzniku života, ale obtížnost vývoje jeho inteligentní formy.

Zdá se, že mimozemský život by měl existovat a mohou být planety, kde naši vesmírní bratranci obdobně jako my vzhlížejí k obloze a sní, připouští expert. Konstatuje, že nikdo nemůže jasně říct, co američtí letci viděli, ale vsadil by si, že šlo o něco běžného. Vesmír je nicméně velký a život může být běžný, a proto může nastat den, kdy na trávníku před Bílým domem přestane mimozemská loď jako ve filmu UFO útočí, nebo zachytíme první signál pomocí velkého radioteleskopu, přiznává vědec s tím, že teprve tehdy budeme vědět, že nejsme sami.