Washington - Spojené státy se Severní Koreou si neustále navzájem vyhrožují, že jeden na druhého zaútočí. Vrcholem této slovní přetahované stal novoroční projev severokorejského lídra Kim Čong-una, který poznamenal, že má ve své kanceláři na dosah ruky "červené tlačítko". Donald Trump na to reagoval tak, že "tlačítko v jeho kanceláři je větší". Jaká je však skutečná situace na poloostrově? Hrozí snad válka mezi KLDR a USA? Na to se snažil odpovědět americký server The National Interest.
Průběh záhadných vztahů mezi oblastmi, jakými jsou Blízký východ nebo Spojené státy a Čína, je těžké předvídat, podle serveru National Interest však existuje jedna oblast, kterou lze předpovědět snadno. Mezi Spojenými státy a Severní Koreou k válce nedojde, pokud se pro ni nerozhodne Washington.
Západní média si podle serveru možná myslí, že jsme na pokraji obrovského konfliktu, to je však hrubě nepřesné. Válka na Korejském poloostrově totiž není nutná. Pokud by měla začít, pak kvůli tomu, že ji někdo chtěl. Opačné stanovisko však zaujímá prezident Spojených států Donald Trump, který nemůže vystát Severní Koreu jako jadernou velmoc. Naopak všichni sousedé novou roli KLDR pomalu přijímají.
Aby to bylo přesné - nikdo si nepřeje jaderný arzenál v severokorejských rukou. Regionální státy tento fakt sice přijaly, ale s neochotou a úzkostí. Všichni si uvědomují, že Severní Korea je nejnebezpečnějším státem v historii, jelikož vlastní jaderné zbraně, jsou nejhůře řízené. Všichni jsou vyděšeni potenciálem severokorejských raketových testů, které se vymykají kontrole.
Všichni se obávají, že severokorejská jaderná bezpečnost (nebo spíš její nedostatek) může vést k podobné katastrofě, jakou byl Černobyl. Další obavy panují ohledně toho, jakým způsobem budou jaderné zbraně využívány. Někteří lidé si myslí, že by KLDR mohla využít svého potenciálu k vydírání sousedů.
V konečném důsledku jsou však tato rizika mnohem menší, než kdyby se vedla plnohodnotná válka. Toto nebezpečí bylo několikrát popsáno ve sdělovacích prostředcích v minulém roce. Hrozba tu sice je, ale podle japonských nebo jihokorejských médií se nijak neliší od jiných hrozeb na celém světě.
Ve zkratce - všichni regionální hráči jsou v tomto okamžiku pro zachování statusu quo. Čína, Rusko, Japonsko, ani oba korejské státy nejsou připraveny na plnohodnotnou válku. Dalším faktem, který mluví pro to, že konflikt nevypukne, je to, že i přes velký počet "horkých zón" v oblasti zde nebyla válka téměř 40 let. Posledním regionálním konfliktem byla čínská invaze do Vietnamu v roce 1979. I přes všechna tvrzení kolem nás zůstává od té doby severovýchodní Asie klidná.
Je zajímavé, že Spojené státy jsou v tomto "boji" jedinou zemí, které se status-quo v severovýchodní Asii nemusí zamlouvat. "Během let, kdy jsem žil v Jižní Koreji, jsem si všiml, že odborníci na národní bezpečnost jsou pro sjednocení Korejského poloostrova. Jižní Korea, alespoň prozatím, si dokáže představit příměří se severním sousedem. To ale Američané odmítají. Navíc ani Japonsko, ani Čína nikdy nehovořily o použití síly. To Spojené státy ano," píše autor článku profesor Robert Kelly, který přednáší na Pusanské univerzitě.
Amerika je samozřejmě zvědavý napůl regionální hráč, který má své zájmy v obchodních a vojenských investicích. Kulturně a geograficky však zůstávají vzdáleny. Možná jde o chytrou psychologickou hru Donalda Trumpa. Americký prezident si tuto situaci užívá, píše National Interest.
Bez ohledu na důvod neexistuje žádná zřejmá strukturální příčina, která by mohla odstartovat novou Korejskou válku v roce 2018. Vzájemné zastrašování trvalo po celá desetiletí. V takovém prostředí tedy bude severovýchod Asie žít i nadále, protože nikdo, ani Severní Korea si nemůže dovolit riskovat náklady na plnohodnotnou válku. To by mohly jen Spojené státy. Uvidíme, jestli si takovou možnost vyberou.
Související
Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem
Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR
Severní Korea (KLDR) , USA (Spojené státy americké) , Kim Čong-un , Donald Trump , Mike Pence , válka
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák