Co spojuje masové vrahy? Odborníci poukázali na závažnou skutečnost

NÁZOR - "Opakujte po mně: Masoví střelci nejsou abnormálně psychicky nemocní," citují kriminolog Grant Duwe a sociolog Michael Rocque začátek vtipu, který koluje po střelbě ve škole v Parkland na Floridě. V komentáři pro server Los Angeles Times to označují za pokus zlehčit roli psychických onemocnění v případech masové střelby, který je jednoduše zavádějící, jelikož mezi takovými nemocemi a podobnými tragédiemi existuje jasná souvislost.

Nejde jen o dostupnost zbraní

V nejširší perspektivě výzkumy ukazují, že u jedinců trpících závažnými psychickými chorobami, které se výrazně promítají do chodu jejich života, existuje mnohem větší pravděpodobnost, že se dopustí násilí, především pokud k tomu užívají drogy, deklarují odborníci. Dodávají, že pokud se zaměříme pouze na případy masové střelby, tedy extrémní a naštěstí vzácnou formu násilí, nalezneme relativně vysokou míru psychických onemocnění.  

Podle výzkumu, který realizovali Duwe a Rocque, nejméně 59% ze 185 případů masové střelby, k nimž v USA došlo v letech 1900-2017, provedli lidé, u nichž byla ještě před samotným útokem diagnostikována psychická porucha či pozorovány její znaky. K podobně vysoké míře potenciálních psychických problémů mezi pachateli masové střelby - 61% - dospěl i magazín Mother Jones, který v roce 2012 analyzoval 62 případů masové střelby, připomínají experti.

"Obě čísla jsou výrazně vyšší než v běžné populaci - více než třikrát vyšší než je míra psychických onemocnění mezi dospělými Američany a zhruba o patnáctkrát vyšší než je míra závažných psychických onemocnění mezi dospělými Američany," píše sociolog s kriminologem. Domnívají se, že masová střelba může být odrazem nejen problému s dostupností zbraní, ale i psychického zdraví, přičemž tento aspekt se v běžném zpravodajství často ztrácí.

Článek deníku New York Times, který v zásadě naznačoval, že masoví vrazi nejsou "šílení", odkazoval na výzkum, který ve skutečnosti ukazoval, že mezi masovými vrahy existuje dvacetkrát vyšší pravděpodobnost psychického onemocnění než v běžné populaci, kritizují Duwe a Rocque. Přidávají vlastní zjištění, že jen třetina lidí, kteří se dopustili masové střelby v USA po roce 1900, vyhledala před svým útokem duševní zdravotnickou pomoc, což naznačuje, že většina pachatelů neměla přístup k péči, kterou zřejmě potřebovali, případně o ní nejevila zájem.

Tento nedostatek v péči je podtržen důkazy, že v USA existuje vyšší míra neléčených vážných psychických onemocnění než ve většině západních zemí, přičemž dodatečné výzkumy ukazují, že uvedený nedostatek se projevuje především u mužů, kteří páchají 99% masové střelby ve Spojených státech, deklarují odborníci. Připomínají, že ačkoliv spojitost mezi masovou střelbou a psychickými chorobami byla široce uznána teprve nedávno, dlouhodobě vykazuje vysokou míru korelace.

Je třeba vycházet z důkazů

"Ve skutečnosti jsme ji viděli již u prvních takových případů v USA," uvádějí odborníci. Odkazují na Gilberta Twigga, který již předtím, než zahájil palbu do davu na koncertě v kansaském Winfieldu v roce 1903 a zabil 9 lidí, vykazoval znaky paranoii, stejně jako na Howarda Unruha, který v roce 1949 zastřelil v Camdenu v New Jersey 13 lidí a později mu byla diagnostikována paranoidní schizofrenie - v obou případech šlo navíc o bývalé válečné veterány.

Za jeden z hlavních důvodů neochoty některý lidí připustit vazbu mezi masovou střelbou a psychickými chorobami je podle Duwea s Rocquem strach, že výsledkem bude stigmatizace nemocných. To je oprávněná obava, jelikož většina lidí trpící psychickým onemocněním nemá vůbec sklony k násilí, zdůrazňují experti. Zároveň odmítají hlasy, podle kterých je masová střelba naopak striktně otázkou psychických problémů a nemá co do činění s kontrolou zbraní.

Oba tyto názory nevycházejí z důkazů, které ukazují, že masová střelba souvisí jak s dostupností zbraní, tak s psychickými chorobami, konstatují kriminolog a sociolog. Míní, že zlepšení přístupu k dušení zdravotnické péči by mohlo počet případů masové střelby omezit.

Ačkoliv jsou tyto události běžnější, než by měly být, ve skutečnosti k nim stále nedochází tak často, aby se realizovala specifická opatření k omezení jejich výskytu a fatálnosti, obávají se Rocque a Duwe. Politikům proto doporučují, aby se zaměřili na strategie, které mohou být příslibem k obecnému omezení násilí páchaného zbraněmi, například federálními kontrolami stavu držitelů zbraní.       

Existuje mnoho aspektů masové střelby, kterým zatím příliš nerozumíme, a proto je potřeba investovat do výzkumu a hledat řešení založené na důkazech, zdůrazňují experti. Doporučují, aby média mezitím alespoň přestala oslavovat násilí, jelikož debata o masové střelbě je momentálně natolik zaujatá, že fakta budou nadále ignorována. "Neučiníme žádný pokrok dokud strana, která viní psychická onemocnění, a strana, která viní zbraně, nenaleznou společnou řeč založenou na empirické skutečnosti," varují odborníci.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) střelba ve škole na Floridě (14. 2. 2018) zbraně psychologie krimi

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy