NÁZOR - "Opakujte po mně: Masoví střelci nejsou abnormálně psychicky nemocní," citují kriminolog Grant Duwe a sociolog Michael Rocque začátek vtipu, který koluje po střelbě ve škole v Parkland na Floridě. V komentáři pro server Los Angeles Times to označují za pokus zlehčit roli psychických onemocnění v případech masové střelby, který je jednoduše zavádějící, jelikož mezi takovými nemocemi a podobnými tragédiemi existuje jasná souvislost.
Nejde jen o dostupnost zbraní
V nejširší perspektivě výzkumy ukazují, že u jedinců trpících závažnými psychickými chorobami, které se výrazně promítají do chodu jejich života, existuje mnohem větší pravděpodobnost, že se dopustí násilí, především pokud k tomu užívají drogy, deklarují odborníci. Dodávají, že pokud se zaměříme pouze na případy masové střelby, tedy extrémní a naštěstí vzácnou formu násilí, nalezneme relativně vysokou míru psychických onemocnění.
Podle výzkumu, který realizovali Duwe a Rocque, nejméně 59% ze 185 případů masové střelby, k nimž v USA došlo v letech 1900-2017, provedli lidé, u nichž byla ještě před samotným útokem diagnostikována psychická porucha či pozorovány její znaky. K podobně vysoké míře potenciálních psychických problémů mezi pachateli masové střelby - 61% - dospěl i magazín Mother Jones, který v roce 2012 analyzoval 62 případů masové střelby, připomínají experti.
"Obě čísla jsou výrazně vyšší než v běžné populaci - více než třikrát vyšší než je míra psychických onemocnění mezi dospělými Američany a zhruba o patnáctkrát vyšší než je míra závažných psychických onemocnění mezi dospělými Američany," píše sociolog s kriminologem. Domnívají se, že masová střelba může být odrazem nejen problému s dostupností zbraní, ale i psychického zdraví, přičemž tento aspekt se v běžném zpravodajství často ztrácí.
Článek deníku New York Times, který v zásadě naznačoval, že masoví vrazi nejsou "šílení", odkazoval na výzkum, který ve skutečnosti ukazoval, že mezi masovými vrahy existuje dvacetkrát vyšší pravděpodobnost psychického onemocnění než v běžné populaci, kritizují Duwe a Rocque. Přidávají vlastní zjištění, že jen třetina lidí, kteří se dopustili masové střelby v USA po roce 1900, vyhledala před svým útokem duševní zdravotnickou pomoc, což naznačuje, že většina pachatelů neměla přístup k péči, kterou zřejmě potřebovali, případně o ní nejevila zájem.
Tento nedostatek v péči je podtržen důkazy, že v USA existuje vyšší míra neléčených vážných psychických onemocnění než ve většině západních zemí, přičemž dodatečné výzkumy ukazují, že uvedený nedostatek se projevuje především u mužů, kteří páchají 99% masové střelby ve Spojených státech, deklarují odborníci. Připomínají, že ačkoliv spojitost mezi masovou střelbou a psychickými chorobami byla široce uznána teprve nedávno, dlouhodobě vykazuje vysokou míru korelace.
Je třeba vycházet z důkazů
"Ve skutečnosti jsme ji viděli již u prvních takových případů v USA," uvádějí odborníci. Odkazují na Gilberta Twigga, který již předtím, než zahájil palbu do davu na koncertě v kansaském Winfieldu v roce 1903 a zabil 9 lidí, vykazoval znaky paranoii, stejně jako na Howarda Unruha, který v roce 1949 zastřelil v Camdenu v New Jersey 13 lidí a později mu byla diagnostikována paranoidní schizofrenie - v obou případech šlo navíc o bývalé válečné veterány.
Za jeden z hlavních důvodů neochoty některý lidí připustit vazbu mezi masovou střelbou a psychickými chorobami je podle Duwea s Rocquem strach, že výsledkem bude stigmatizace nemocných. To je oprávněná obava, jelikož většina lidí trpící psychickým onemocněním nemá vůbec sklony k násilí, zdůrazňují experti. Zároveň odmítají hlasy, podle kterých je masová střelba naopak striktně otázkou psychických problémů a nemá co do činění s kontrolou zbraní.
Oba tyto názory nevycházejí z důkazů, které ukazují, že masová střelba souvisí jak s dostupností zbraní, tak s psychickými chorobami, konstatují kriminolog a sociolog. Míní, že zlepšení přístupu k dušení zdravotnické péči by mohlo počet případů masové střelby omezit.
Ačkoliv jsou tyto události běžnější, než by měly být, ve skutečnosti k nim stále nedochází tak často, aby se realizovala specifická opatření k omezení jejich výskytu a fatálnosti, obávají se Rocque a Duwe. Politikům proto doporučují, aby se zaměřili na strategie, které mohou být příslibem k obecnému omezení násilí páchaného zbraněmi, například federálními kontrolami stavu držitelů zbraní.
Existuje mnoho aspektů masové střelby, kterým zatím příliš nerozumíme, a proto je potřeba investovat do výzkumu a hledat řešení založené na důkazech, zdůrazňují experti. Doporučují, aby média mezitím alespoň přestala oslavovat násilí, jelikož debata o masové střelbě je momentálně natolik zaujatá, že fakta budou nadále ignorována. "Neučiníme žádný pokrok dokud strana, která viní psychická onemocnění, a strana, která viní zbraně, nenaleznou společnou řeč založenou na empirické skutečnosti," varují odborníci.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
USA (Spojené státy americké) , střelba ve škole na Floridě (14. 2. 2018) , zbraně , psychologie , krimi
Aktuálně se děje
před 43 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák