Co spojuje masové vrahy? Odborníci poukázali na závažnou skutečnost

NÁZOR - "Opakujte po mně: Masoví střelci nejsou abnormálně psychicky nemocní," citují kriminolog Grant Duwe a sociolog Michael Rocque začátek vtipu, který koluje po střelbě ve škole v Parkland na Floridě. V komentáři pro server Los Angeles Times to označují za pokus zlehčit roli psychických onemocnění v případech masové střelby, který je jednoduše zavádějící, jelikož mezi takovými nemocemi a podobnými tragédiemi existuje jasná souvislost.

Nejde jen o dostupnost zbraní

V nejširší perspektivě výzkumy ukazují, že u jedinců trpících závažnými psychickými chorobami, které se výrazně promítají do chodu jejich života, existuje mnohem větší pravděpodobnost, že se dopustí násilí, především pokud k tomu užívají drogy, deklarují odborníci. Dodávají, že pokud se zaměříme pouze na případy masové střelby, tedy extrémní a naštěstí vzácnou formu násilí, nalezneme relativně vysokou míru psychických onemocnění.  

Podle výzkumu, který realizovali Duwe a Rocque, nejméně 59% ze 185 případů masové střelby, k nimž v USA došlo v letech 1900-2017, provedli lidé, u nichž byla ještě před samotným útokem diagnostikována psychická porucha či pozorovány její znaky. K podobně vysoké míře potenciálních psychických problémů mezi pachateli masové střelby - 61% - dospěl i magazín Mother Jones, který v roce 2012 analyzoval 62 případů masové střelby, připomínají experti.

"Obě čísla jsou výrazně vyšší než v běžné populaci - více než třikrát vyšší než je míra psychických onemocnění mezi dospělými Američany a zhruba o patnáctkrát vyšší než je míra závažných psychických onemocnění mezi dospělými Američany," píše sociolog s kriminologem. Domnívají se, že masová střelba může být odrazem nejen problému s dostupností zbraní, ale i psychického zdraví, přičemž tento aspekt se v běžném zpravodajství často ztrácí.

Článek deníku New York Times, který v zásadě naznačoval, že masoví vrazi nejsou "šílení", odkazoval na výzkum, který ve skutečnosti ukazoval, že mezi masovými vrahy existuje dvacetkrát vyšší pravděpodobnost psychického onemocnění než v běžné populaci, kritizují Duwe a Rocque. Přidávají vlastní zjištění, že jen třetina lidí, kteří se dopustili masové střelby v USA po roce 1900, vyhledala před svým útokem duševní zdravotnickou pomoc, což naznačuje, že většina pachatelů neměla přístup k péči, kterou zřejmě potřebovali, případně o ní nejevila zájem.

Tento nedostatek v péči je podtržen důkazy, že v USA existuje vyšší míra neléčených vážných psychických onemocnění než ve většině západních zemí, přičemž dodatečné výzkumy ukazují, že uvedený nedostatek se projevuje především u mužů, kteří páchají 99% masové střelby ve Spojených státech, deklarují odborníci. Připomínají, že ačkoliv spojitost mezi masovou střelbou a psychickými chorobami byla široce uznána teprve nedávno, dlouhodobě vykazuje vysokou míru korelace.

Je třeba vycházet z důkazů

"Ve skutečnosti jsme ji viděli již u prvních takových případů v USA," uvádějí odborníci. Odkazují na Gilberta Twigga, který již předtím, než zahájil palbu do davu na koncertě v kansaském Winfieldu v roce 1903 a zabil 9 lidí, vykazoval znaky paranoii, stejně jako na Howarda Unruha, který v roce 1949 zastřelil v Camdenu v New Jersey 13 lidí a později mu byla diagnostikována paranoidní schizofrenie - v obou případech šlo navíc o bývalé válečné veterány.

Za jeden z hlavních důvodů neochoty některý lidí připustit vazbu mezi masovou střelbou a psychickými chorobami je podle Duwea s Rocquem strach, že výsledkem bude stigmatizace nemocných. To je oprávněná obava, jelikož většina lidí trpící psychickým onemocněním nemá vůbec sklony k násilí, zdůrazňují experti. Zároveň odmítají hlasy, podle kterých je masová střelba naopak striktně otázkou psychických problémů a nemá co do činění s kontrolou zbraní.

Oba tyto názory nevycházejí z důkazů, které ukazují, že masová střelba souvisí jak s dostupností zbraní, tak s psychickými chorobami, konstatují kriminolog a sociolog. Míní, že zlepšení přístupu k dušení zdravotnické péči by mohlo počet případů masové střelby omezit.

Ačkoliv jsou tyto události běžnější, než by měly být, ve skutečnosti k nim stále nedochází tak často, aby se realizovala specifická opatření k omezení jejich výskytu a fatálnosti, obávají se Rocque a Duwe. Politikům proto doporučují, aby se zaměřili na strategie, které mohou být příslibem k obecnému omezení násilí páchaného zbraněmi, například federálními kontrolami stavu držitelů zbraní.       

Existuje mnoho aspektů masové střelby, kterým zatím příliš nerozumíme, a proto je potřeba investovat do výzkumu a hledat řešení založené na důkazech, zdůrazňují experti. Doporučují, aby média mezitím alespoň přestala oslavovat násilí, jelikož debata o masové střelbě je momentálně natolik zaujatá, že fakta budou nadále ignorována. "Neučiníme žádný pokrok dokud strana, která viní psychická onemocnění, a strana, která viní zbraně, nenaleznou společnou řeč založenou na empirické skutečnosti," varují odborníci.

Související

Ilustrační foto

Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců

Nejvyšší soud Spojených států zablokoval kontroverzní pokus prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování občanství dětem cizinců narozeným na americké půdě. Rozhodnutí přijaté poměrem hlasů 6 ku 3 představuje již třetí významnou porážku pro Trumpovu administrativu na půdě tohoto soudu v posledních měsících, a to po dřívějším zrušení jeho celních opatření a rozhodnutí bránícímu okamžitému propuštění Lisy Cookové z Federálního rezervního systému. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) střelba ve škole na Floridě (14. 2. 2018) zbraně psychologie krimi

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Bouřky

Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel

Meteorologové z ČHMÚ varují před dnešními silnými bouřkami, které se v plné síle přesouvají nad Vysočinu, Moravu a Slezsko. Bouřkový systém, v němž nelze vyloučit ani vznik supercel, s sebou přinese přívalové srážky s lokálními úhrny přesahujícími 50 milimetrů, kroupy větší než dva centimetry a nárazy větru o rychlosti kolem 90 kilometrů za hodinu, které mohou způsobit značné škody.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko

Na slovenské automatické srážkoměrné stanici v obci Kamenice nad Hronom v okrese Nové Zámky byl v úterý zaznamenán nový absolutní teplotní rekord. Meteorologové v této lokalitě Nitranského kraje naměřili mimořádných 41,3 stupně Celsia. Podle mluvčího Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) Ivana Garčára se prozatím jedná o údaj operativního charakteru, který budou odborníci v následujících dnech podrobně ověřovat.

včera

Ilustrační foto

Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců

Nejvyšší soud Spojených států zablokoval kontroverzní pokus prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování občanství dětem cizinců narozeným na americké půdě. Rozhodnutí přijaté poměrem hlasů 6 ku 3 představuje již třetí významnou porážku pro Trumpovu administrativu na půdě tohoto soudu v posledních měsících, a to po dřívějším zrušení jeho celních opatření a rozhodnutí bránícímu okamžitému propuštění Lisy Cookové z Federálního rezervního systému. 

včera

včera

Psi

Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?

Od zítřka zahajuje Komora veterinárních lékařů České republiky (KVL) ostrý provoz dlouho očekávaného systému Centrální evidence psů (CEP). Tato nová databáze se stává jedinečným a oficiálním registrem psů na našem území, který byl zřízen na základě platného veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. Spuštěním tohoto celostátního registru se sjednocuje evidence zvířat, po čemž již delší dobu volali nejen samotní chovatelé, ale také zástupci obcí a policejní složky. Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána přinese nová evidence ověřený a spolehlivý zdroj informací, který bude klíčový například při zatoulání zvířete, nálezu psa nebo v případech, kdy zvíře někoho poraní a bude nutné ověřit stav vakcinace.

včera

Oto Klempíř

Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři

Vystoupení ministrů za stranu Motoristé sobě Oty Klempíře a Petra Macinky na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice vyvolalo silnou vlnu reakcí, která druhým dnem rezonuje nejen na politické scéně. Pořadatel akce, Národní ústav lidové kultury, který pod resort kultury přímo spadá, se od politických prohlášení a proklamací v neděli veřejně distancoval. 

včera

včera

včera

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

včera

včera

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno včera

včera

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

včera

29. června 2026 21:01

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

29. června 2026 19:44

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy