NÁZOR - "Opakujte po mně: Masoví střelci nejsou abnormálně psychicky nemocní," citují kriminolog Grant Duwe a sociolog Michael Rocque začátek vtipu, který koluje po střelbě ve škole v Parkland na Floridě. V komentáři pro server Los Angeles Times to označují za pokus zlehčit roli psychických onemocnění v případech masové střelby, který je jednoduše zavádějící, jelikož mezi takovými nemocemi a podobnými tragédiemi existuje jasná souvislost.
Nejde jen o dostupnost zbraní
V nejširší perspektivě výzkumy ukazují, že u jedinců trpících závažnými psychickými chorobami, které se výrazně promítají do chodu jejich života, existuje mnohem větší pravděpodobnost, že se dopustí násilí, především pokud k tomu užívají drogy, deklarují odborníci. Dodávají, že pokud se zaměříme pouze na případy masové střelby, tedy extrémní a naštěstí vzácnou formu násilí, nalezneme relativně vysokou míru psychických onemocnění.
Podle výzkumu, který realizovali Duwe a Rocque, nejméně 59% ze 185 případů masové střelby, k nimž v USA došlo v letech 1900-2017, provedli lidé, u nichž byla ještě před samotným útokem diagnostikována psychická porucha či pozorovány její znaky. K podobně vysoké míře potenciálních psychických problémů mezi pachateli masové střelby - 61% - dospěl i magazín Mother Jones, který v roce 2012 analyzoval 62 případů masové střelby, připomínají experti.
"Obě čísla jsou výrazně vyšší než v běžné populaci - více než třikrát vyšší než je míra psychických onemocnění mezi dospělými Američany a zhruba o patnáctkrát vyšší než je míra závažných psychických onemocnění mezi dospělými Američany," píše sociolog s kriminologem. Domnívají se, že masová střelba může být odrazem nejen problému s dostupností zbraní, ale i psychického zdraví, přičemž tento aspekt se v běžném zpravodajství často ztrácí.
Článek deníku New York Times, který v zásadě naznačoval, že masoví vrazi nejsou "šílení", odkazoval na výzkum, který ve skutečnosti ukazoval, že mezi masovými vrahy existuje dvacetkrát vyšší pravděpodobnost psychického onemocnění než v běžné populaci, kritizují Duwe a Rocque. Přidávají vlastní zjištění, že jen třetina lidí, kteří se dopustili masové střelby v USA po roce 1900, vyhledala před svým útokem duševní zdravotnickou pomoc, což naznačuje, že většina pachatelů neměla přístup k péči, kterou zřejmě potřebovali, případně o ní nejevila zájem.
Tento nedostatek v péči je podtržen důkazy, že v USA existuje vyšší míra neléčených vážných psychických onemocnění než ve většině západních zemí, přičemž dodatečné výzkumy ukazují, že uvedený nedostatek se projevuje především u mužů, kteří páchají 99% masové střelby ve Spojených státech, deklarují odborníci. Připomínají, že ačkoliv spojitost mezi masovou střelbou a psychickými chorobami byla široce uznána teprve nedávno, dlouhodobě vykazuje vysokou míru korelace.
Je třeba vycházet z důkazů
"Ve skutečnosti jsme ji viděli již u prvních takových případů v USA," uvádějí odborníci. Odkazují na Gilberta Twigga, který již předtím, než zahájil palbu do davu na koncertě v kansaském Winfieldu v roce 1903 a zabil 9 lidí, vykazoval znaky paranoii, stejně jako na Howarda Unruha, který v roce 1949 zastřelil v Camdenu v New Jersey 13 lidí a později mu byla diagnostikována paranoidní schizofrenie - v obou případech šlo navíc o bývalé válečné veterány.
Za jeden z hlavních důvodů neochoty některý lidí připustit vazbu mezi masovou střelbou a psychickými chorobami je podle Duwea s Rocquem strach, že výsledkem bude stigmatizace nemocných. To je oprávněná obava, jelikož většina lidí trpící psychickým onemocněním nemá vůbec sklony k násilí, zdůrazňují experti. Zároveň odmítají hlasy, podle kterých je masová střelba naopak striktně otázkou psychických problémů a nemá co do činění s kontrolou zbraní.
Oba tyto názory nevycházejí z důkazů, které ukazují, že masová střelba souvisí jak s dostupností zbraní, tak s psychickými chorobami, konstatují kriminolog a sociolog. Míní, že zlepšení přístupu k dušení zdravotnické péči by mohlo počet případů masové střelby omezit.
Ačkoliv jsou tyto události běžnější, než by měly být, ve skutečnosti k nim stále nedochází tak často, aby se realizovala specifická opatření k omezení jejich výskytu a fatálnosti, obávají se Rocque a Duwe. Politikům proto doporučují, aby se zaměřili na strategie, které mohou být příslibem k obecnému omezení násilí páchaného zbraněmi, například federálními kontrolami stavu držitelů zbraní.
Existuje mnoho aspektů masové střelby, kterým zatím příliš nerozumíme, a proto je potřeba investovat do výzkumu a hledat řešení založené na důkazech, zdůrazňují experti. Doporučují, aby média mezitím alespoň přestala oslavovat násilí, jelikož debata o masové střelbě je momentálně natolik zaujatá, že fakta budou nadále ignorována. "Neučiníme žádný pokrok dokud strana, která viní psychická onemocnění, a strana, která viní zbraně, nenaleznou společnou řeč založenou na empirické skutečnosti," varují odborníci.
Související
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
Lhůta vypršela. Trump a spol. nevidí důvod žádat Kongres o povolení ohledně Íránu
USA (Spojené státy americké) , střelba ve škole na Floridě (14. 2. 2018) , zbraně , psychologie , krimi
Aktuálně se děje
před 39 minutami
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
před 1 hodinou
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
před 2 hodinami
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
před 3 hodinami
Babiš zakončil asijskou pracovní cestu. V Uzbekistánu se snažil pomoci českým firmám
před 3 hodinami
Policie zasahovala u potyčky v ulicích Prahy. V poutech skončilo několik lidí
před 4 hodinami
Rusové píší o českém zákazu pro Fica. Ministerstvo uvedlo věci na pravou míru
před 5 hodinami
Lhůta vypršela. Trump a spol. nevidí důvod žádat Kongres o povolení ohledně Íránu
před 6 hodinami
Na Muzeu se bude z metra vystupovat jinde. Otevřel se nový výstup
před 7 hodinami
Historie letního času v Čechách. Poprvé se zavedl před 110 lety
před 7 hodinami
V Irsku vyšetřují vraždu Česky. Policie mluví o brutálním útoku
před 8 hodinami
Pardubice se po čtrnácti letech konečně dočkaly. Titul jim vystřelil Červenka
před 8 hodinami
Macinkovy esemesky na Hrad u policie prošly. Případ se odkládá
před 9 hodinami
Barma změnila trest pro Su Ťij. Politička opustila vězení
před 10 hodinami
Podezřelí z útoku v Pardubicích si stěžovali na vazbu. Soud jasně rozhodl
před 11 hodinami
Počasí o prodlouženém víkendu: Do Česka poprvé dorazí léto
včera
Odradil ji Trumpův přístup? Kanada zavádí zásadní změnu, vytváří mocnou agenturu
včera
Natankujte ještě dnes. Od zítřka ceny pohonných hmot prudce vzrostou
včera
OBRAZEM: Pardubice po 14 letech slaví hokejový titul. Trefil ho Červenka
včera
Kim Čong-un ocenil severokorejské vojáky, kteří na Ukrajině raději spáchali sebevraždu
včera
Německo drží nelichotivý trend. Výrazně se zhoršila i Británie
Německo se v roce 2025 stalo největším světovým exportérem plastového odpadu. Podle analýzy obchodních dat, kterou pro deník Guardian vypracovaly organizace Watershed Investigations a Basel Action Network, vyvezlo Německo do zahraničí přes 810 000 tun plastů. V těsném závěsu skončila Velká Británie se 675 000 tunami, což je pro ostrovní stát nejvyšší úroveň za posledních osm let.
Zdroj: Libor Novák