NÁZOR - "Opakujte po mně: Masoví střelci nejsou abnormálně psychicky nemocní," citují kriminolog Grant Duwe a sociolog Michael Rocque začátek vtipu, který koluje po střelbě ve škole v Parkland na Floridě. V komentáři pro server Los Angeles Times to označují za pokus zlehčit roli psychických onemocnění v případech masové střelby, který je jednoduše zavádějící, jelikož mezi takovými nemocemi a podobnými tragédiemi existuje jasná souvislost.
Nejde jen o dostupnost zbraní
V nejširší perspektivě výzkumy ukazují, že u jedinců trpících závažnými psychickými chorobami, které se výrazně promítají do chodu jejich života, existuje mnohem větší pravděpodobnost, že se dopustí násilí, především pokud k tomu užívají drogy, deklarují odborníci. Dodávají, že pokud se zaměříme pouze na případy masové střelby, tedy extrémní a naštěstí vzácnou formu násilí, nalezneme relativně vysokou míru psychických onemocnění.
Podle výzkumu, který realizovali Duwe a Rocque, nejméně 59% ze 185 případů masové střelby, k nimž v USA došlo v letech 1900-2017, provedli lidé, u nichž byla ještě před samotným útokem diagnostikována psychická porucha či pozorovány její znaky. K podobně vysoké míře potenciálních psychických problémů mezi pachateli masové střelby - 61% - dospěl i magazín Mother Jones, který v roce 2012 analyzoval 62 případů masové střelby, připomínají experti.
"Obě čísla jsou výrazně vyšší než v běžné populaci - více než třikrát vyšší než je míra psychických onemocnění mezi dospělými Američany a zhruba o patnáctkrát vyšší než je míra závažných psychických onemocnění mezi dospělými Američany," píše sociolog s kriminologem. Domnívají se, že masová střelba může být odrazem nejen problému s dostupností zbraní, ale i psychického zdraví, přičemž tento aspekt se v běžném zpravodajství často ztrácí.
Článek deníku New York Times, který v zásadě naznačoval, že masoví vrazi nejsou "šílení", odkazoval na výzkum, který ve skutečnosti ukazoval, že mezi masovými vrahy existuje dvacetkrát vyšší pravděpodobnost psychického onemocnění než v běžné populaci, kritizují Duwe a Rocque. Přidávají vlastní zjištění, že jen třetina lidí, kteří se dopustili masové střelby v USA po roce 1900, vyhledala před svým útokem duševní zdravotnickou pomoc, což naznačuje, že většina pachatelů neměla přístup k péči, kterou zřejmě potřebovali, případně o ní nejevila zájem.
Tento nedostatek v péči je podtržen důkazy, že v USA existuje vyšší míra neléčených vážných psychických onemocnění než ve většině západních zemí, přičemž dodatečné výzkumy ukazují, že uvedený nedostatek se projevuje především u mužů, kteří páchají 99% masové střelby ve Spojených státech, deklarují odborníci. Připomínají, že ačkoliv spojitost mezi masovou střelbou a psychickými chorobami byla široce uznána teprve nedávno, dlouhodobě vykazuje vysokou míru korelace.
Je třeba vycházet z důkazů
"Ve skutečnosti jsme ji viděli již u prvních takových případů v USA," uvádějí odborníci. Odkazují na Gilberta Twigga, který již předtím, než zahájil palbu do davu na koncertě v kansaském Winfieldu v roce 1903 a zabil 9 lidí, vykazoval znaky paranoii, stejně jako na Howarda Unruha, který v roce 1949 zastřelil v Camdenu v New Jersey 13 lidí a později mu byla diagnostikována paranoidní schizofrenie - v obou případech šlo navíc o bývalé válečné veterány.
Za jeden z hlavních důvodů neochoty některý lidí připustit vazbu mezi masovou střelbou a psychickými chorobami je podle Duwea s Rocquem strach, že výsledkem bude stigmatizace nemocných. To je oprávněná obava, jelikož většina lidí trpící psychickým onemocněním nemá vůbec sklony k násilí, zdůrazňují experti. Zároveň odmítají hlasy, podle kterých je masová střelba naopak striktně otázkou psychických problémů a nemá co do činění s kontrolou zbraní.
Oba tyto názory nevycházejí z důkazů, které ukazují, že masová střelba souvisí jak s dostupností zbraní, tak s psychickými chorobami, konstatují kriminolog a sociolog. Míní, že zlepšení přístupu k dušení zdravotnické péči by mohlo počet případů masové střelby omezit.
Ačkoliv jsou tyto události běžnější, než by měly být, ve skutečnosti k nim stále nedochází tak často, aby se realizovala specifická opatření k omezení jejich výskytu a fatálnosti, obávají se Rocque a Duwe. Politikům proto doporučují, aby se zaměřili na strategie, které mohou být příslibem k obecnému omezení násilí páchaného zbraněmi, například federálními kontrolami stavu držitelů zbraní.
Existuje mnoho aspektů masové střelby, kterým zatím příliš nerozumíme, a proto je potřeba investovat do výzkumu a hledat řešení založené na důkazech, zdůrazňují experti. Doporučují, aby média mezitím alespoň přestala oslavovat násilí, jelikož debata o masové střelbě je momentálně natolik zaujatá, že fakta budou nadále ignorována. "Neučiníme žádný pokrok dokud strana, která viní psychická onemocnění, a strana, která viní zbraně, nenaleznou společnou řeč založenou na empirické skutečnosti," varují odborníci.
Související
Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou
Cesta zpět už neexistuje, řekl Trump Ruttemu o Grónsku. Pak zveřejnil mapu Kanady s vlajkou USA
USA (Spojené státy americké) , střelba ve škole na Floridě (14. 2. 2018) , zbraně , psychologie , krimi
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Nechápu, co děláš s Grónskem, napsal Macron Trumpovi. Ten mu pohrozil obřím clem na víno
před 1 hodinou
Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou
před 2 hodinami
Cesta zpět už neexistuje, řekl Trump Ruttemu o Grónsku. Pak zveřejnil mapu Kanady s vlajkou USA
před 2 hodinami
Projev obrovské hlouposti, nepochopitelný akt slabosti... Trump tvrdě kritizuje krok, který sám podpořil
před 4 hodinami
Počasí a sníh. Meteorologové vysvětlili, co se změnilo v posledních dnech
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu.
Zdroj: Jan Hrabě