Kafkův Proces se stává realitou? Existuje určitá paralela s případy v USA

Kafkův román převedl do divadelní podoby gruzínský umělec a ředitel neziskového divadla Synetic Theater v americké Virginii Paata Tsikurishvili. Jeho soubor adaptuje předlohy netradičním způsobem, neboť z velké části nepoužívá slova. Výrazovým prostředkem je pro soubor zejména tanec a gesta. Pro americký server Politico prozradil, že stejně přistoupil i ke Kafkově Procesu, ve kterém si dokonce zahrál hlavního protagonistu příběhu Josefa K.

Postava Josefa K., který pracoval jako bankovní prokurista, byla v den svých třicátých narozenin zatčena, i když nevěděla za co. Během několika dní následovalo mnoho absurdních soudních slyšení, ve kterých se Josef K. stále nedozvěděl důvod, za co je obžalován. Ze začátku bere hlavní protagonista celý případ za jeden velký omyl, nicméně po nějaké době začne pochybovat, jestli přece jen něco neudělal. Soud se táhne rok a v předvečer Josefových jednatřicátých narozenin si pro hlavního hrdinu opět přijdou titíž muži, kteří ho odvedou do kamenolomu, kde mu vrazí nůž do srdce. Josef K. na poslední chvíli přijímá svou vinu a dobrovolně umírá.

Je až zarážející, jak moc dobře Kafka popsal hrozbu sledování lidí úřady, aniž by o tom věděli. Snadnost, s jakou by vláda mohla porušovat soukromí Josefa K., téměř nevyhnutelně evokuje obraz moderního státního dozoru. V roce 1978 byl ve Spojených státech amerických přijat zákon o odposleších tzv. FISA (Foreign Intelligence Surveillance Act). Od té doby soud schválil 99,7 % žádostí o zatykač. Stejný zákon také umožňuje sběr dat ze stovek miliónů video rozhovorů, zpráv a emailů. 

Je tedy možné sledovat lidi, aniž by o to tušili. S rostoucím využíváním moderní technologie bude možné na ulicích rozpoznávat obličeje orgány činnými v trestním řízení, tím pádem by dotyčný obžalovaný nemusel pobývat během soudního procesu ve vazbě, ale mohl by zůstat na svobodě, stejně jako Josef K.

Další paralela Procesu a americké justice spočívá v uzavřeném soudním procesu, který je veřejnosti nepřístupný. Stejně jako Josef K., jenž se nemohl dozvědět, za co byl obžalován, i opravdový odsouzený neměl možnost skutečné obhajoby. V roce 2014 americký soud rozhodl, že obhájce nemohl nahlédnout do důkazních materiálů, které spadaly pod zákon FISA. Existují proto obavy, že by mohly soudy zatajovat tajné důkazní materiály a dělaly by tak za zavřenými dveřmi soudní síně.