Bogotá - Parlamentní volby v Kolumbii vyhrály strany, které jsou kritické vůči mírové dohodě s levicovou gerilou FARC. Tu v roce 2016 uzavřel současný prezident jihoamerické země Juan Manuel Santos, posléze za ni obdržel Nobelu cenu míru. Kromě poslanců a senátorů Kolumbijci v neděli také zvolili dva kandidáty pro květnové prezidentské volby.
Parlamentních voleb v Kolumbii se poprvé účastnili i bývalí povstalci Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Jejich strana Revoluční alternativní síla Kolumbie (rovněž se zkratkou FARC) ale propadla, když do Sněmovny získala jen 0,2 procenta hlasů a do Senátu asi 0,35 procenta hlasů.
Největší úspěch naopak slavili příznivci exprezidenta Álvara Uribeho, jehož strana Demokratický střed získala nejvíce křesel v Senátu a ve volbách do Sněmovny skončila těsně druhá. Právě Uribe stál v roce 2016 v čele kampaně proti mírové dohodě s povstalci. Kritizoval zejména účast povstalců na politickém životě a také soudní systém vypořádání se se zločiny spáchanými během ozbrojeného konfliktu. O výsledcích voleb informovala agentura AFP, podle které se může zkomplikovat další uvádění dohody s FARC do praxe.
Uribe byl opět zvolen senátorem. Získal přes 870.000 hlasů, což je nejvíce, co kdy kandidát na senátora získal.
O hlasy kandidátů pro květnové prezidentské volby se ucházelo pět politiků ve dvou koalicích. Z té pravicové vzešel jako uchazeč o nejvyšší úřad Uribeho favorit 41letý senátor Iván Duque a za levici vybrali Kolumbijci v neděli bývalého starostu Bogoty Gustava Petra.
57letý Petro byl v 80. letech také členem povstalecké skupiny (M-19), která se v roce 1990 přeměnila v politickou stranu. Za ni se Petro v roce 1991 stal poprvé poslancem, v roce 2000 tato strana zanikla. Petro se netají sympatiemi k zesnulému socialistickému prezidentovi Venezuely Hugu Chávezovi, ale k jeho nástupci Nicolási Madurovi, se Petro nehlásí.
Související

Bílý dům ustoupil od cel a sankcí. Kolumbie odsouhlasila deportační lety s migranty

Kolumbie otočila letadla s migranty zpět do USA. Trump na ni uvalil masivní cla a sankce
Kolumbie , FARC , Volby , Juan Manuel Santos
Aktuálně se děje
před 17 minutami

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
před 1 hodinou

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
před 2 hodinami

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
před 3 hodinami

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
před 4 hodinami

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
před 5 hodinami

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
před 6 hodinami

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
před 7 hodinami

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
před 7 hodinami

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
před 8 hodinami

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
před 8 hodinami

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
před 9 hodinami

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
před 10 hodinami

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
před 10 hodinami

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
před 12 hodinami

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
před 12 hodinami

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
před 13 hodinami

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
před 13 hodinami

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
před 14 hodinami

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
včera
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák