Jako za studené války. Z USA zní tvrdá slova, míří i na prezidenta Zemana

Známé déjà vu

Jako příklad uvádí newyorský deník bojkot olympijských her v Los Angeles v roce 1984 ze strany SSSR a zemí východního bloku, který byl reakcí na americký bojkot olympiády v Moskvě o čtyři roky dříve, k němuž došlo v důsledku sovětské invaze do Afghánistánu.

"A nyní je to stejné v Rusku Vladimira Putina," konstatuje vlivný server. Poukazuje, že Putin plně převzal dávnou nechuť Kremlu přiznat jakékoliv nepatřičné jednání, ať šlo o sestřelení letu MH17, zabití Alexandra Litviněnka, zábor Krymu, boje na východní Ukrajině, kybernetické zásahy do voleb na Západě či doping u ruských olympioniků.

Posledním případem je použití smrtící chemické zbraně k otravě dvojitého agenta a jeho dcery v malém anglickém městě, uvádí editorial. Situaci označuje za známé déjà vu, upozorňuje však na jeden potenciálně nebezpečný rozdíl: během původní studené války si Moskva a Washington uvědomovaly, že je potřeba omezovat ideologické nepřátelství a jaderné arzenály, tudíž komunikovaly prostřednictvím různých kanálů a "horké linky", což mělo zabránit, aby neočekávané krize spustily konfrontaci, a zároveň pracovaly na odzbrojení a pravidelně jednaly na všech úrovních.

Vojenská "horká linka" je stále v provozu, aby zamezila střetům ruských a amerických sil v Sýrii, ale jak napětí minulý týden narostlo, generální tajemník OSN António Guterres naznačil, že nastal čas oživit další studenoválečné komunikační a kontrolní kanály, připomíná prestižní deník. Odkazuje na Guterresův názor, že ačkoliv tyto mechanismy již byly vyřazeny, jsou znovu potřebné.

"Postkomunistické Rusko není jasný nepřítel, jakým byl Sovětský svaz," přiznává nicméně New York Times. Dodává, že ačkoliv země sklouzává k autoritářství, stále existuje naděje, že vztahy s Moskvou mohou být restartovány, o což se snažila Hillary Clintonová a po čem očividně prahne americký prezident Donald Trump.

Byť je snaha Vladimira Putina obnovit vliv a moc Ruska ozvěnou sovětské praxe - stačí vzpomenout na jeho březnové hrdé odhalení nových mezikontinentálních střel schopných zasáhnout jakékoliv místo na světě -, Rusko zároveň po roce 1991 prošlo podstatnou transformací, uznává americký server. Poukazuje, že Rusové hodně cestují a mají téměř neomezený přístup k informacím a technologiím a sovětská řízená ekonomika ustoupila konzumerismu.      

Obdivovatelé Putina, velký otazník

Za podstatnější označuje editorial absenci západního konsensu ohledně Ruska, který by se podobal tomu ohledně Sovětského svazu. "Evropští politici jako maďarský premiér Viktor Orbán či český prezident Miloš Zeman jsou otevření obdivovatelé Putina a vztahy prezidenta Trumpa s Kremlem představují velký otazník," píše newyorský deník. Podotýká, že ačkoliv USA vyhostily 60 ruských diplomatů a uzavřely ruský konzulát ve Seattlu, Trump současnou krizi nikterak nekomentoval, a to ani minulý týden, když telefonoval Putinovi, aby mu poblahopřál ke znovuzvolení.   

To vše činí současnou konfrontaci nepředvídatelnější, než bylo dřívější soupeření se Sovětským svazem, tvrdí New York Times. Doplňuje, že jak Velká Británie tak Spojené státy si nechávají prostor pro další sankce vůči Rusku, na které by Moskva nepochybně reagovala, a toto zhoršení vzájemných vztahů může ovlivnit snahu najít společnou řeč ohledně Sýrie a islámského terorismu.

Nejde však o argument pro hledání jiné cesty v momentě, kdy Rusko porušuje nejzákladnější normy mezinárodního jednání, zdůrazňuje editorial. Dodává, že Rusko není starý Sovětský svaz, což Západu velí vyslat jasný signál, že staré uskoky a triky rovněž patří na smetiště dějin.

"Bývalý agent KGB v Putinovi může považovat za nepřijatelné, aby si přeběhlík pohodlně žil v Británii, ale musí mu být jasně ukázáno, že Západ se sjednotí ve svém hněvu - ano, včetně Trumpovy Ameriky -, když jsou v pokojném anglickém městě nesazeny nejděsivější ruské zbraně," uzavírá renomovaný server.