USA přiznaly, jaká je stav jejich armády. Zvrátit to má tajná organizace

Washington - Mohly by nové projekty raket USA spustit nové závody ve zbrojení? pokládá si otázku ve svém článku server National Interest. Nedávné komentáře vedoucích představitelů armády USA a nové projekty výzkumné agentury DARPA naznačují, že Spojené státy vyvíjí nové rakety středního doletu.

Pentagon se domnívá, že potřebuje nové typy raket a děl, protože dělostřelectvo americké armády je na nižší úrovni než ruské. To je nejen modernější, ale má i delší dostřel a účinnost zbraní. „Potřebujeme děla, která mají dostřel jako dnešní rakety. Potřebujeme rakety, které mají dostřel jako řízené střely. A potřebujeme rakety, které dostřelí 499 kilometrů a dále," prohlásil generál Robert Brown, velitel americké armády v Tichomoří, ve svém projevu v Huntsville v Alabamě minulý měsíc.

Hranice 499 kilometrů je velmi významná. Smlouva  o raketách středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987, podepsaná Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, zakazuje vývoj raket s dostřelem 500 až 5 500 kilometrů. Dohoda přišla uprostřed závodů ve zbrojení poté, co Sověti nasadili rakety středního dosahu SS-20 s jadernou hlavicí, které ohrožovaly západní Evropu, na které Spojené státy reagovaly nasazením Pershing II a pozemních řízených raket.

Obě strany poté zničily 2692 raket a řízených. V posledních letech je ovšem smlouva značně zpochybňována. V loňském roce Spojené státy obvinil Rusko, že znovu tyto zbraně vyvíjí, což částečně potvrdil i Vladimír Purin ve svém březnovém projevu.

Kroky Spojených států kolem smlouvy INF jsou zatím opatrné. Agentura pro pokročilé vojenské technologie DARPA již vydala poměrně jasné zadání výzkumu: „Pozemní síly USA jsou v současné době omezeny v prostředcích efektivní přesné palby země-země. Je potřeba zajistit mobilní prostředky schopné vést přesnou a efektivní palbu na citlivé a pohyblivé cíle protivníka ve střední a delší vzdálenosti.“

Zároveň to ovšem neznamená, že by Spojené státy tímto porušovaly smlouvu INF. Lze totiž předpokládat, že DARPA bude podporovat vývoj nových typu děla nebo raket a řízených střel s doletem nižším než 500 kilometrů. To jsou moderní zbraně, které mají Spojené státy na horší úrovni než Rusové, jejichž systémy jako raketa krátkého doletu Iskander-M nebo houfnice 2S35 Koalice-SV patří k nejlepším na světě a armáda Spojených států k nim nemá ekvivalent.   

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rakety zbraně Americká armáda (U.S. ARMY) DARPA

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy