Spojenci zaútočili na Sýrii. Začala nová studená válka +VIDEO

Washington - Spojené státy, Británie a Francie podnikly v noci na dnešek koordinovaný vojenský úder proti Sýrii v reakci na chemický útok před týdnem s desítkami obětí, který přičítá Západ syrskému vládnoucímu režimu. Jako první o cíleném útoku informoval americký prezident Donald Trump v přímém televizním přenosu.

Americký vládní zdroj potvrdil agentuře Reuters, že USA použily v útoku rakety s plochou dráhou letu typu Tomahawk. Neupřesnil, zda byly odpáleny z plavidel ve Středozemním moři či z letadel, které se mohly přiblížit k syrskému vzdušnému prostoru, aniž by ale do něho pronikly. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že se do operace zapojily čtyři stíhací letouny typu Tornado.

Všechny tři země bojují proti barbarství, upozornil prezident Trump. Podle Reuters zazněla ve východní části syrské metropole Damašku série nejméně šesti výbuchů. Zasažena byla například čtvrť Barzá, kde leží výzkumný komplex. Další zdroje hovoří o zasažení i různých vojenských cílů v Sýrii. Podle syrské státní televize byly spuštěny systémy syrské protivzdušné obrany.

Chemický útok byl podle Trumpa "významnou eskalací v používání chemických zbraní tímto velmi strašným režimem". Prezident USA zdůraznil, že je připraven v útocích pokračovat, dokud Sýrie neustane v používání chemických zbraní.

"Nejsou to činy jednoho člověka. Jsou to místo toho zločiny jednoho monstra," prohlásil Trump. "Účelem naší akce je vytvořit pevný odrazující prostředek proti výrobě, šíření a používání chemických zbraní," řekl Trump.

Prezident USA se také vyjádřil velmi kriticky k Rusku a Íránu, které podporují Asadovu vládu. "Ptám se Íránu a Ruska, jaký druh národa chce být spojován s masovou vraždou nevinných mužů, žen a dětí?" zeptal se. "Rusko se musí rozhodnout, zda bude pokračovat v temné cestě nebo se připojí k civilizovaným národům," dodal Trump.

Britská premiérka Theresa Mayová potvrdila, že vydala povolení britským silám v zahraničí k koordinovaným a cíleným úderům s cílem omezit chemické kapacity syrského vládnoucího režimu. Ve svém prohlášení uvedla, že rozhodnutí použít sílu se jí nepřijímalo lehce. "Učinila jsem tak, protože soudím, že tato akce je v britském národním zájmu," upozornila. "Nemůžeme dovolit, aby se používání chemických zbraní se stalo normální uvnitř Sýrie, v ulicích Spojeného království nebo kdekoli jinde na světě," dodala.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes také posléze oznámil, že nařídil vojenský zásah proti Sýrii společně se Spojenými státy a Británií. Řekl, že útok se omezil na zařízení chemických zbraní v Sýrii. "Nemůžeme tolerovat opakované používání chemických zbraní, což představuje bezprostřední nebezpečí pro syrský lid a naši kolektivní bezpečnost," uvedl v prohlášení.

Dnes na jednání Rady bezpečnosti OSN řekl generální tajemník OSN António Guterres, že "Studená válka se vrátila mstivě, ale s rozdíly." Dodal, že záruky, které dříve bránily eskalaci, "zřejmě už neexistují". 

Související

Sergej Kužegetovič Šojgu, ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.

Raketový úder na Asada byl pro Sýrii destabilizační, zlobí se Šojgu

Moskva - Nedávné raketové útoky nepřispěly ke stabilitě v Sýrii. Zvláštnímu zmocněnci OSN pro Sýrii Staffanovi de Misturovi to dnes při setkání v Moskvě řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. USA s Británií a Francií v noci na 14. dubna zaútočily na objekty spojované s údajným chemickým provozem. Šlo o odvetu za útok na město Dúmá, při němž syrský režim 7. dubna podle opozičních zdrojů použil chemické látky.

Více souvisejících

útok Západu na Sýrii (14.4.2018) Sýrie USA (Spojené státy americké) Francie Velká Británie Donald Trump Americká armáda (U.S. Navy) Tornado IDS GR4

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy