Právo na sex? Útok v Torontu odhalil zvrácené myšlení generace incelů

NÁZOR – Pondělní útok dodávkou v Torontu, který zabil 10 lidí a dalších 13 zranil, šokoval a vyděsil svět, přičemž způsob provedení okamžitě vzbudil podezření, že šlo o terorismus, konstatuje editoral serveru The Guardian. Renomovaný britský deník dodává, že mezitím vyšlo najevo, že podezřelý zřejmě pár minut před útokem na sociální síti svůj čin prezentoval jako součást rebelie „incelů“ - mužů žijících nedobrovolně v celibátu - a oslavoval misogyna, který v roce 2014 zastřelil 6 lidí, čímž chtěl potrestat ženy za odmítání své osoby.

Zvrácená, ale známá představa

Zvěrstvo v Torontu podle prestižního serveru poukázalo na nepříjemnou, znepokojivou internetovou subkulturu „incelů“, přičemž někteří z nich zločin oslavují. „Věří, že jim je odpíráno základní právo na sex se ženami, konkrétněji se ženami, které považují za atraktivní,“ vysvětluje editorial. Konstatuje, že tato představa může být zvrácená, ale obsahuje jádro, které je ženám trpce známé – někteří muži si zkrátka myslí, že mají právo na pozornost a tělo ženy, a cítí ponížení a posléze hněv, pokud se jim nedostává.

Někteří se tedy pokoušejí vynutit si své požadavky pohrůžkami či silou, poukazuje The Guardian. Odkazuje na kanadskou spisovatelku Margaret Atwoodovou, podle níž se muži bojí, že se jim ženy budou smát, zatímco ženy se obávají, že je muži zabijí.

Mužská síla je podepřena především hrozbou násilí a není náhoda, že prvotní feministky nebyly pouze umlčovány, ale také sexuálně napadány, uvádí britský deník. Podotýká, že k instrumentálnímu a explicitnímu označování násilí na ženách jako trestu za jejich údajné hříchy dochází odnepaměti a celosvětově a nová je pouze prezentace osobního dotčení skrze společenské a politické termíny a výzvy ke zničení toho, co „incelové“ považují za stávající status quo.

Pachatelův vzkaz alespoň prozatím odvrátil diskuzi od terorismu, který například FBI definuje jako „nezákonné použití síly a násilí vůči osobám či majetku s cílem zastrašit nebo přinutit vládu, civilní obyvatelstvo či jeho segment z politických či společenských důvodů“, připomíná renomovaný server. Dodává, že detaily případu teprve vyplouvají na světlo a zůstává otázkou, zda jej půjde z právního hlediska označit za terorismus.

„Misogynní násilí ale není jen osobní záležitostí. Je (záležitostí) společenskou,“ zdůrazňuje editorial. Odkazuje na rozhodnutí Southern Poverty Law Center monitorující nenávistné skupiny v USA, například krajní pravici, které letos do sledovaných ideologií přidalo i mužský šovinismus, včetně subkultury „incelů“.

Nejde o anomálii, problém je širší

Zdá se, že jedním z faktorů je odpor vůči emancipaci, které ženy dosáhly, tvrdí The Guardian. Konstatuje, že ženy sice musí ujít ještě dlouhou cestu, než dosáhnou rovnosti v úrovni mezd i dalších oblastech, přesto mnozí muži věří, že ženy si neférově polepšují na jejich úkor, a proto podobně, jako se bílí rasisté cítili ohroženi prezidentstvím Baracka Obamy, líčí rovnoprávnost coby překrucování „přirozeného řádu“ a formu útlaku.  

Za další faktor označuje britský deník internet a sociální sítě, které usnadňují a urychlují šíření této formy misogynie, stejně jako umožnily rozmach čtvrté vlny feminismu. „Lidé mohou snadněji nalézt spřízněné duše, ujišťují se o své identitě, rozvíjejí své myšlenky a organizují se  - v dobré i zlém,“ píše prestižní server. Dodává, že tyto komunity mohou snadno přerůst do tzv. ozvěnových komor napomáhajících radikalizaci a zatvrzení.

Za zásadní tedy editorial označuje potírání misogynie v internetovém prostředí, kde technologické společnosti sice rychle odstraňují obsah narušující duševní vlastnictví, ale zůstávají nečinné při potírání materiálů ponižujících a napadajících ženy, případně obsahujících přímé hrozby a nadávky, což normalizuje a podporuje nenávist.

Internet nicméně tyto postoje nepřinesl a je nutné postavit se širšímu tlaku „jedovaté maskulinity“, která ztotožňuje mužnost se schopností „brutálního podmanění“ a naopak zesměšňuje muže za jakoukoliv slabost, což jim rovněž působí trápení, apeluje The Guardian. Deklaruje, že chlapci a mladí muži musí vědět, že mužnost nemusí být tak úzce definována a že zranitelnost není cosi nepřirozeného.

„Nemusíte číst příliš mezi řádky na fórech incelů, abyste poznali bolestivý pocit ponížení a strach, který se obrátil v hněv a agresi,“ píše respektovaný deník. Zdůrazňuje, že pro násilí přesto neexistuje omluva a nebude možné ho řešit, dokud bude pojímáno jako anomálie, nikoliv extrémní projev širšího problému.

Související

Alek Minassian

Šílený řidič dodávky v Torontu zabíjel hlavně ženy

Toronto - Řidič dodávky, který v pondělí najížděl do chodců v kanadském Torontu, si za oběti vybíral hlavně ženy. Mezi mrtvými je osm žen a dva muži, nejmladší oběti bylo 22 let a nejstarší 94. Oznámil to v pátek hlavní koroner kanadské provincie Ontario, který představil jména všech obětí útoku, jehož se dopustil pětadvacetiletý Alek Minassian. Několik mrtvých je z Jižní Koreje. Informovala o tom televize CBC.
Terorismus, ilustrační foto

Jak se bránit před útoky autem? Evropa přišla s receptem na bezpečí

Toronto - Nedávné tragické události z kanadského Toronta opět ukázaly, že vražedné útoky za pomocí automobilů jsou čím dál častějším jevem. Jejich provedení je totiž snadné a pachatel si k nim nepotřebuje opatřovat žádnou zbraň, zbraní se stane jeho automobil. A právě proto je obrana proti takovým útokům složitá. Některá světová města ale přišla s receptem, jak ono riziko alespoň snížit.

Více souvisejících

Dodávka vjela do davu v Torontu (23.4.2018) Kanada projevy nenávisti

Aktuálně se děje

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

13. dubna 2026 19:34

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy