Dívka si oblékla čínské šaty, lidé jí ostře napadají. Jste zbabělci, vzkazuje jim spisovatel

Dívka se chtěla pochlubit, jak jí šaty sluší a fotografie z večírku umístila na svůj Twitter. V komentářích se ale strhla bouře. „Moje kultura nejsou tvoje zatracený šaty.“ napadá Daumovou jistý Američan s asijskými kořeny. Jeho útočný komentář obdržel 178 tisíc „lajků“.

Co konkrétně kritikům na kroku mladé maturantky tolik vadí? Daumová totiž není Asiatka. A proto tak podle nich nemá právo nosit tradiční čínské šaty. Dívka to ale odmítá a tvrdí, že si šaty oblékla proto, že má ráda čínskou kulturu a chtěla jí vzdát hold.

Podle kritiků jde ale o typickou ukázku neomaleného a povýšeného kulturního přivlastnění. Tím bývá v sociologii označena situace, kdy si většinová část společnosti přivlastňuje některé prvky typické pro menšiny, aniž by to měla od menšin dovoleno. A mnozí se domnívají, že se Daumová dopustila právě takového počinu.

Podle amerického spisovatele Michaela Levina je to ale nesmysl. Ve svém sloupku pro Fox News napsal, že vypůjčování si různých prvků z cizích kultur, ať už jde o oblečení, zvyky nebo třeba hudbu, je naprosto přirozená lidská vlastnost. „Levicoví ideologové to ale nechápou.“ zlobí se Levin.

Ten silně odsuzuje bouři, která se okolo studentčiných šatů strhla. Podle něj za nenávistnými komentáři na jejím Twitteru stojí „hloupí zbabělci za klávesnicemi“. Pokládá si otázku, proč není za kulturní přivlastnění označena situace z konce 18. století, kdy přišel v Evropě do módy čínský porcelán, díky čemuž evropská poptávka nastartovala čínskou ekonomiku a vytvořila v Číně obrovské množství pracovních míst.

„Vyházíme snad ze světových muzeí obrazy Paula Gauguina proto, že jsou na nich namalovány ženy z Tahiti? Pablo Picasso byl zase fascinován maskami domorodých Afričanů, díky čemuž se povědomí o africké kultuře rozšířilo do celého světa. Zlý Picasso!“ hřímá Levin.

Podle něj nabírá celá situace tak absurdních rozměrů, že za chvíli bílí Američané nebudou smět chodit do mexických restaurací a bude jim zakázáno poslouchat jazz. Hon na mladou maturantku tak přirovnává k čarodějnickým procesům, jež známe ze středověku s tím rozdílem, že v tomto případě se „vlna šílenství“ nezastaví na hranicích jednoho okresu.

Levin má i vysvětlení, proč celá kauza vlastně propukla. „Je to totiž krásná mladá dáma a v těch čínských šatech vypadá, alespoň dle fotografií, úžasně. Podle mě všichni křiklouni prostě jenom žárlí.“ říká americký autor.